Provided by: login_4.0.13-7ubuntu3_i386 bug

JMÉNO

       su - spustí shell pod jiným uživatelským a skupinovým ID

POUŽITÍ

       su    [-flmp]    [-c    příkaz]    [-s    shell]   [--login]   [--fast]
       [--preserve-environment]   [--command=příkaz]    [--shell=shell]    [-]
       [--help] [--version] [uživatel [arg...]]

POPIS

       Tato  dokumentace není dále udržována a může být nepřesná nebo neúplná.
       Autoritativním zdrojem je Texinfo dokumentace.

       Tato manuálová stránka  popisuje  GNU  verzi  příkazu  su.   Příkaz  su
       umožňuje, aby se uživatel dočasně stal jiným uživatelem. Spustí shell s
       reálným a efektivním user ID, group ID, i skupinami,  jichž  je  zadaný
       uivatel   členem.   Pokud   není   zadán  uivatel,  dosadí  se  root,
       superuživatel. Jméno shellu je převzato ze souboru /etc/passwd. Pokud v
       /etc/passwd jméno shellu není, použije se /bin/sh. Pokud má uživatelský
       účet heslo, a příkaz su  není  spuštěn  pod  reálným  user  ID  0  (tj.
       superuživatelem), bude požadovat zadání hesla.

       Příkaz  su  implicitně  nemění  aktuální  adresář.  Nastavuje  proměnné
       prostředí `HOME' a `SHELL' podle údajů z  /etc/passwd  a  pokud  zadaný
       uivatel  není  superuživatelem, nastaví proměnné `USER' a `LOGNAME' na
       uivatel.  Implicitně není spuštěný shell login shellem.

       Jsou-li zadány další argumenty, budou předány jako argumenty shellu.

       Příkaz  su  nezpracovává  speciálně   /bin/sh   nebo   ostatní   shelly
       (nastavením argv[0] na "-su", předáním volby `-c' pouze jistým shellům,
       atd.).

       Na systémech se syslog démonem může být příkaz  su  přeložen  tak,  aby
       zaznamenával  pomocí  syslogu  neúspěšná a volitelně i úspěšná vyvolání
       příkazu su.

   VOLBY
       -c pkaz, --command=pkaz
              Místo odstartování interaktivního shellu předá pkaz  s  volbou
              -c jako jediný příkazový řádek shellu.

       -f, --fast
              Předá  shellu  volbu  -f.   Tuto  volbu  je pravděpodobně vhodné
              používat pouze pro shelly csh a tcsh, u nichž zabrání  provedení
              startovacího  souboru (.cshrc).  U shellů vycházejících z Bourne
              shellu volba -f zakazuje expanzi žolíkových  znaků,  což  obecně
              není žádoucí.

       --help Vypíše  návod k použití na standardní výstup a bezchybně skončí.

       -, -l, --login
              Spustí shell jako login shell. To znamená,  že  nebude  nastaven
              obsah  žádných  proměnných  prostředí  kromě  `TERM',  `HOME', a
              `SHELL' (které budou nastaveny, jak je popsáno výše),  `USER'  a
              `LOGNAME'  (které  budou  nastaveny  i pro superuživatele jak je
              popsáno výše).  Proměnná  prostředí  `PATH'  bude  nastavena  na
              hodnotu   definovanou   při  překladu.   Aktuální  adresář  bude
              nastaven na domovský adresář; před jméno shellu  bude  předřazen
              znak  "-",  který  způsobí,  že bude zpracován startovací soubor
              nebo soubory.

       -m, -p, --preserve-environment
              Nebude měnit proměnné prostředí `HOME',  `USER',  `LOGNAME'  ani
              `SHELL'. Je chybou, pokud uživatel, který spustil příkaz su není
              superuživatel a přitom má nový uživatel omezený shell. Jinak  se
              spustí  místo  uživatelova  shellu  z /etc/passwd shell zadaný v
              proměnné prostředí `SHELL'. Omezený shell je takový, který  není
              uveden  v  souboru  /etc/shells,  nebo  v  zakompilován  seznamu
              souborů, pokud /etc/shells  neexistuje.  Chování  příkazu  su  s
              touto  volbou  lze změnit volbami --login a --shell (má přednost
              před hodnotou proměnné prostředí SHELL).

       -s, --shell shell
              Spustí zadaný shell místo uživatelova shellu z /etc/passwd.   Je
              chybou,  pokud  uživatel,  který spustil su není superuživatel a
              přitom shell nového uživatele uvedený v /etc/passwd je  omezený.

       --version
              Vypíše číslo verze na standardní výstup a bezchybně skončí.