Provided by: manpages-cs_0.17.20080113-1_all bug

JMÉNO

       cp - kopíruje soubory a adresáře

POUŽITÍ

       cp [volby] soubor cesta
       cp [volby] soubor... adres

       Volby POSIX: [-fiprR] [--]

       Další volby POSIX.1-2001: [-HLP]

       Volby pro GNU file-utils 4.0 (nejkratší verze):
       [-abdfilprsuvxPR]        [-S       ppona-zlonho-souboru]       [-V
       {numbered,existing,simple}] [--backup=CONTROL] [--sparse=WHEN] [--help]
       [--version] [--]

       Další volby pro GNU file-utils 4.1 (nejkratší verze):
       [-HLP]       [--copy-contents]       [--no-preserve]      [--reply=HOW]
       [--remove-destination]                       [--strip-trailing-slashes]
       [--target-directory=DIR]

POPIS

       cp  kopíruje  soubory (nebo, volitelně, adresáře).  Lze kopírovat jeden
       soubor do zadaného cíle nebo libovolné  množství  souborů  do  cílového
       adresáře.

       Pokud  je  poslední  parametr  jméno  existujícího  adresáře,  cp  bude
       kopírovat zadané soubory pod  původními  jmény  do  zadaného  adresáře.
       Jinak pokud jsou zadána pouze dvě jména souborů, zkopíruje první soubor
       do druhého. Je chybou, pokud jsou zadána více než dvě jména a  poslední
       parametr není adresář.

       (Takže  pokud  /a  je adresář, pak `cp -r /a /b' zkopíruje /a do /b/a a
       /a/x do /b/a/x,  jestliže  adresář  /b  již  existoval.  Pokud  předtím
       neexistovalo  žádné  /b,  zkopíruje  /a  do  /b  a  /a/x do /b/x, ale v
       případě, že existuje soubor /b, selže.)

       Práva souborů a vytvořených adresářů  budou  stejná  jako  u  původních
       soborů,  logicky  vynásobená (AND) 0777 a modifikovaná maskou uživatele
       (pokud ovšem nebyla zadána volba  -p).   (Ale  v  průběhu  rekurzivního
       kopírování  adresářů  jsou  práva  nově  vytvářených  adresářů  logicky
       sečtena (OR) s  S_IRWXU  (0700),  takže  je  tento  proces  může  číst,
       zapisovat a prohledávat.)

       Pokud  je  soubor  kopírován  na  sebe,  nestane  se  nic  (možná kromě
       chybového hlášení).  Když je kopírován na jiný  existující  soubor,  je
       tento  otevřen  pomocí  `open(cesta,  O_WRONLY  |  O_TRUNC)'.   Když je
       kopírován do nového souboru,  je  tento  vytvořen  pomocí  `open(cesta,
       O_WRONLY  |  O_CREAT, práva)'.  Když toto selže, soubor již existoval a
       byla použita volba  -f,  cp  se  pokusí  smazat  (odstranit  odkaz  na)
       existující soubor a pokud uspěje, postupuje u nového souboru.

VOLBY POSIX

       POSIX rozeznává čtyři a půl volby:

       -f     Maže existující cílové soubory, pokud je to potřeba. (Viz výše.)

       -i     Bude žádat  potvrzení  před  přepsáním  existujících  obyčejných
              cílových  souborů.   (Vypíše  dotaz  na  stderr a čte odpověď ze
              stdin.  Kopíruje jen po souhlasné odpovědi.)

       -p     Zachovává původní atributy souboru -- vlastníka, skupinu,  práva
              (včetně  set-user-ID  a set-group-ID bitů), čas modifikace a čas
              posledního přístupu.  Pokud  duplikace  vlastníka  nebo  skupiny
              selže, jsou set-user-ID a set-group-ID bity vymazány.  (Všimněte
              si, že poté může mít originál  a  kopie  různé  časy  posledního
              přístupu,  protože  operace  kopírování je přístupem k původnímu
              souboru.)

       -R     Kopíruje adresáře i s  obsahem  (rekurzívně),  včetně  správného
              zacházení  s  jinými než běžnými soubory či adresáři. (Tj. kopie
              FIFO nebo speciálního souboru.)

       -r     Kopíruje adresáře včetně jejich obsahu (rekurzívně). Zacházení s
              jinými  objekty  než  jsou  obyčejné  soubory  a  adresáře  není
              specifikováno.  (Je tedy  možné,  a  vlastně  se  i  doporučuje,
              použít  volbu  -r  jako  synonymum  pro volbu -R. Nicméně hloupé
              chování, jako u GNU 4.0 verze cp není zakázáno.)

       --     Konec seznamu voleb.

DALŠÍ VOLBY POSIX

       POSIX.1-2001 přidává tři volby, které určují zacházení se  symbolickými
       odkazy.  Když  probíhá  nerekurzívní  kopírování, jsou sybolické odkazy
       následovány. Při rekurzívním kopírování s volbou -r závisí výsledek  na
       implementaci. Při rekurzívním kopírování s volbou -R:

       -H     Následuje   symbolické   odkazy   určené  v  seznamu  parametrů.
              Nenásleduje symbolické odkazy, na  které  v  průběhu  kopírování
              narazí. Pouze je jako symbolické odkazy zkopíruje.

       -L     Následuje  všechny  symbolické odkazy - ty, které jsou uvedeny v
              seznamu parametrů i ty, na které při kopírování narazí.

       -P     Nenásleduje žádné  symbolické  odkazy,  ať  už  jsou  uvedeny  v
              seznamu parametrů, nebo narazí-li na ně při kopírování. Pouze je
              jako symbolické odkazy zkopíruje.

       Žádná hodnota není implicitní, požadované chování musí být určeno.

DETAILY PRO GNU

       Soubory jsou zapisovány tak,  jak  byly  prečteny.  Výjimky  viz  volba
       --sparse níže.

       Implicitně `cp' nekopíruje adresáře (viz -r níže).

       cp odmítne zkopírovat soubor na sebe sama s následující výjimkou: pokud
       je zadána volba --force --backup spolu s identickým  zdrojem  a  clem,
       které  označují  běžný  soubor,  cp vytvoří záložní soubor, buďto běžný
       nebo číslovaný, což se určí  běžným  způsobem.  To  je  užitečné  pokud
       prostě chcete udělat zálohu existujícího souboru před jeho změnou.

       Implicitně nejsou symbolické odkazy následovány.

GNU VOLBY

       -a, --archive
              Zachovává  pokud  možno  strukturu  a atributy původních souborů
              (ale nezachová strukturu adresářů).  Totéž jako -dpPR.

       -b     Viz diskuze o zálohování níže.

       --copy-contents (od verze file-utils 4.1)
              Dělá  stejnou  hloupost  jako  file-utils  4.0,  když   se   při
              rekurzívním  kopírování pokouší kopírovat obsah souborů zařízení
              a FIFO. Tuto volbu nikdy nepoužívejte,  `cp'  s  ní  totiž  může
              zamrznout  při čtení FIFO nebo /dev/tty nebo zaplnit cílový disk
              kopírováním /dev/zero.

       -d     Kopíruje  symbolické  odkazy  jako   symbolické   odkazy   místo
              kopírování  souborů,  na  které  se  odkazují  a zachovává pevné
              odkazy mezi kopírovanými zdrojovými soubory.

              U file-utils 4.0 byla dlouhá  volba  --no-dereference  synonymem
              pro  -d,  u  file-utils  4.1  je  synonymem  pro  -P, zatímco -d
              odpovídá volbě --no-dereference --preserve=links.

       -f, --force
              Bez dotazování maže  existující  cílové  soubory,  pokud  jejich
              otevření  pro  zápis  selže.   (Tedy od file-utils 4.1. Ve file-
              utils    4.0    odpovídala     tato     volba     nové     volbě
              --remove-destination.)

       -H (od file-utils 4.1)
              Viz popis POSIX výše.

       -i, --interactive
              Bude  žádat  potvrzení  před  přepsáním  existujících obyčejných
              cílových souborů.

       -l, --link
              Vytváří  pevné  odkazy  místo  kopírování  jiných  objektů   než
              adresářů.

       -L, --dereference (od file-utils 4.1)
              Viz popis POSIX výše.

       --no-preserve=ATRIBUTY (od file-utils 4.1)
              Nezachová určené atributy. Viz volba --preserve níže.

       -p, --preserve
              Zachovává  původní atributy souboru -- vlastníka, skupinu, práva
              a časové údaje.

       --preserve=ATRIBUTY (od file-utils 4.1)
              ATRIBUTY  mohou  být  jedním  z  "mode"   (práva),   "ownership"
              (vlastník  a  skupina),  "timestamps"  (časové  údaje),  "links"
              (odkazy), "all" (všechny).

       -P, --no-dereference (od file-utils 4.1)
              Viz popis POSIX výše.  Nahrazuje význam volby  -P  z  file-utils
              4.0, která byla synonymem pro --parents. Viz též -d výše.

       --parents (ve file-utils 4.0 také jako -P)
              Jména  cílových  souborů  vytváří  tak,  že  za  jméno  cílového
              adresáře přidá lomítko a  zadané  jméno  zdrojového  souboru.  V
              tomto  případě  musí  být  poslední  parametr  příkazu  cp jméno
              existujícího adresáře. Například příkaz:
                  cp --parents a/b/c existujici_adresar
              kopíruje soubor `a/b/c' do `existujici_adresar/a/b/c' a  vytváří
              všechny potřebné adresáře.

       -r     Ve  file-utils  4.1:  synonymum  pro  -R.   Ve  file-utils  4.0:
              Kopíruje adresáře včetně  jejich  obsahu  (rekurzívně).  Všechny
              objekty,  které  nejsou  adresáři  nebo symbolickými odkazy (tj.
              FIFO a speciální soubory) kopíruje jako obyčejné soubory. Tohoto
              hloupého   chování   lze  ve  file-utils  4.1  dosáhnout  volbou
              --copy-contents .

       -R, --recursive
              Kopíruje adresáře i s obsahem (rekurzívně).

       --reply=JAK (od file-utils 4.1)
              JAK může být jedním z  "yes",  "no",  "query",  tj.  odpověď  na
              všechny  otázky  bude buďto yes (ano) nebo no (ne) nebo musí být
              získána od uživatele.

       --remove-destination (od file-utils 4.1)
              Před kopírováním odstraní všechny existující cílové soubory.   U
              file-utils 4.0 k tomu sloužila volba -f.

       --sparse=KDY
              `sparse   file'  (řídký  soubor)  obsahuje  `díry'  --  sekvence
              nulových bajtů ('\0'), které nezabírají žádné fyzické  bloky  na
              disku;  read(2)  je  čte  jako  nulové  bajty  ('\0'). Tím se dá
              ušetřit místo na disku a zároveň zvýšit rychlost, protože  mnoho
              binárních  souborů  obsahuje  spoustu  sekvencí  nulových bajtů.
              Implicitně  cp  detekuje  díry  ve  vstupních  souborech  hrubou
              heuristikou a vytváří odpovídající řídký výstupní soubor.

              Hodnota KDY může být jednou z následujících:

              auto   Implicitní:  pokud  je  vstupní  soubor řídký, je řídký i
                     výstupní soubor.

              always Výstupní soubor je vždy řídký. To je užitečné,  pokud  je
                     vstupní  soubor  umístěn  na  souborovém  systému,  který
                     nepodporuje   řídké   soubory,   ale   souborový   systém
                     výstupního souboru je podporuje.

              never  Nikdy  nevytváří  výstupní  soubory  řídké. Pokud najdete
                     uplatnění pro tuto volbu, dejte nám vědět.

       --strip-trailing-slashes (od file-utils 4.1)
              Odstraní všechna koncová lomítka ze všech zdrojových  argumentů.
              (Tím  může  dojít  ke  změně interpretace v případě symbolického
              odkazu na adresář.)

       -s, --symbolic-link
              Místo  kopírování  objektů,  které  nejsou   adresáři,   vytváří
              symbolické  odkazy.  V  tomto  případě musí být všechny zdrojové
              soubory zadány absolutní cestou (začínající `/'),  pokud  cílové
              soubory   nejsou  v  aktuálním  adresáři.  Na  systémech,  které
              nepodporují symbolické odkazy, způsobí tato volba chybu.

       -S     Přípona zálohy, viz níže.

       --target-directory=ADRESAR (od file-utils 4.1)
              Určí cílový adresář. Určeno pro použití s xargs(1),  jako  třeba
              "ls | xargs cp --target-directory=../d".

       -u, --update
              Nekopíruje  ne-adresáře,  které v cílovém adresáři už existují a
              mají stejný nebo novější čas poslední změny.

       -v, --verbose
              Vypisuje všechna jména před kopírováním.

       -x, --one-file-system
              Nebude kopírovat podadresáře, které jsou  na  jiném  svazku  než
              adresář, ve kterém kopírování začalo.

GNU VOLBY PRO ZÁLOHOVÁNÍ

       GNU  verze  programů  jako cp, mv, ln, install a patch vytvářejí zálohu
       souborů, které mají být přepsány, změněny nebo  smazány,  pokud  je  to
       požadováno,  což se dává najevo volbou -b. Způsob jejich pojmenování je
       určen volbou -V .  Pokud má být  jméno  záložního  souboru  složeno  ze
       jména souboru doplněného o příponu, je přípona určena volbou -S .

       -b, --backup
              Vytváří  záložní  kopie  souborů,  které  by  byly přepsány nebo
              smazány.

       --backup=CONTROL
              (od fileutils-4.1.)

       -S ppona, --suffix=ppona
              Přidá pponu  ke  každému  vytvořenému  záložnímu  souboru.  Má
              přednost    před    nastavením    pomocí    proměnné   prostředí
              SIMPLE_BACKUP_SUFFIX.  Pokud není zadáno ani jedno, bude použita
              přípona `~'.

       -V METODA, --version-control=METODA
              Určí,  jakým způsobem jsou pojmenovány záložní soubory. Argument
              METODA  může  být  `numbered'  (nebo   `t')   (tj.   číslovaný),
              `existing'  (nebo  `nil')  (stávající  název) nebo `never' (nebo
              `simple').   Má  přednost  před   nastavením   pomocí   proměnné
              prostředí VERSION_CONTROL.  Pokud není nastaveno VERSION_CONTROL
              ani tato volba,  bude  implicitní  druh  zálohování  `existing'.
              Možné  hodnoty  proměnné  prostředí  VERSION_CONTROL a argumentu
              této volby jsou stejné jako u proměnné `version-control' Emacsu.
              Platné METODY jsou (jsou dovoleny i rozlišitelné zkratky):

              t, numbered
                     Vždy vytváří číslované zálohy.

              nil, existing
                     Vytváří  číslované zálohy pro soubory, které je již mají,
                     obyčejné zálohy pro ostatní.

              never, simple
                     Vždy dělá jednoduché zálohy.

STANDARDNÍ GNU VOLBY

       --help Vypíše návod k použití na standardní výstup a bezchybně  skončí.

       --version
              Vypíše číslo verze na standardní výstup a bezchybně skončí.

       --     Konec seznamu voleb.

PROSTŘEDÍ

       Proměnné  LANG, LC_ALL, LC_COLLATE, LC_CTYPE a LC_MESSAGES mají obvyklý
       význam.  V  GNU  verzi   ovládají   proměnné   SIMPLE_BACKUP_SUFFIX   a
       VERSION_CONTROL  způsob  pojmenování  záložních souborů, jak je popsáno
       výše.

SPLŇUJE STANDARDY

       POSIX.2

POZNÁMKY

       Tato stránka popisuje příkaz cp z balíčku fileutils-4.1; jiné verze  se
       mohou lehce lišit.