Provided by: manpages-cs_0.17.20080113-1_all bug

JMÉNO

       ln - vytvoří odkazy na soubory

SYNTAXE

       ln [volby] zdroj [cl]
       ln [volby] zdroj... adres

       Volby POSIX: [-f] [--]

       Volby   GNU  (nekratší  verze):  [-bdfinsvF]  [-S  ppona-zlohy]  [-V
       {numbered,existing,simple}] [--help] [--version] [--]

POPIS

       V Unixi existují dva druhy `odkazů', které se  obvykle  nazývají  pevný
       odkaz  (hard  link)  a  symbolický odkaz (soft link, symbolic link nebo
       symlink). Pevný odkaz je jen názvem pro soubor.   (A  soubor  může  mít
       několik  názvů).  Soubor je vymazán z disku až poté, co je vymazán jeho
       poslední  název.  Počet  názvů  vypíše  ls(1).   neexistuje  nic   jako
       `původní' název: všechny názvy mají stejný význam. Obvykle, ale nikoliv
       nutně, se všechny názvy nacházejí ve stejném  souborovém  systému  jako
       obsah souboru.)

       Symbolický  odkaz  je  něco  úplně jiného: je to malý speciální soubor,
       který obsahuje cestu. Symbolické odkazy tedy mohou ukazovat na  soubory
       v   jiných   souborových  systémech  (třeba  NFS  připojené  z  různých
       počítačů), a nemusí ukazovat na skutečně existující soubory.  Když je k
       symbolickému  odkazu  přistupováno  (systémovým  voláním  open(2)  nebo
       stat(2) ), je odkaz na  symbolický  odkaz  nahrazen  jádrem  operačního
       systému  odkazem  na  soubor  určený  cestou.  (Nicméně příkazy rm(1) a
       unlink(2) odstraní symbolický odkaz, nikoliv soubor na  který  ukazují.
       Zvláštní systémová volání lstat(2) a readlink(2) čtou stav symbolického
       odkazu a souboru na který ukazuje.  U mnoha dalších systémových  volání
       není  pevně dáno /a existují i odlišnosti mezi operačními systémy/, zda
       se pracuje nad symbolickým odkazem nebo nad souborem na který ukazuje.)

       ln  vytváří  odkazy  na  soubory.   Implicitně  vytváří pevné odkazy; s
       volbou -s vytváří symbolické odkazy.

       Pokud je zadáno pouze jedno jméno souboru, ln vytvoří  odkaz  na  tento
       soubor v aktuálním adresáři. Jméno tohoto symbolického odkazu je stejné
       jako jméno souboru na který ukazuje.  (Toto je GNU rozšíření.)   Jinak,
       pokud  je  poslední  parametr  jméno existujícího adresáře ln vytvoří v
       tomto adresáři odkazy na  každý  z  vyjmenovaných  zdrojovch  souborů.
       Jména  těchto  symbolických  odkazů  jsou  stejná jako jména zdrojovch
       souborů. (Pozor ale na volbu --no-dereference popsanou  níže.)   Jinak,
       pokud  jsou zadána jen dvě jména, vytvoří ln odkaz z cle na zdroj.  Je
       chybou, pokud jsou uvedena více než dvě jména  a  poslední  není  jméno
       existujícího adresáře.

       Implicitně  ln  neruší  existující  soubory  ani  existující symbolické
       odkazy.  (Takže může být použit pro účely zamykání: skončí úspěšně  jen
       pokud  cl  ještě neexistoval.)  Ale může k tomu být  přinucen použitím
       volby -f.

       Pokud je u některé existující implementace vůbec možné  vytvořit  pevný
       odkaz  na  adresář,  může  to  udělat pouze superuživatel (root). POSIX
       zakazuje, aby systémové volání link(2) a  program  ln  vytvářeli  pevné
       odkazy  na  adresáře  (ale  nezakazuje,  aby  pevné odkazy překračovaly
       hranice souborového systému).

VOLBY POSIX

       -f     Maže existující cílové soubory.

       --     Konec seznamu voleb.

VOLBY GNU

       -d, -F, --directory
              Umožní superuživateli vytvářet pevné odkazy na adresáře.

       -f, --force
              Maže existující cílové soubory.

       -i, --interactive
              Bude  žádat  potvrzení  před  smazáním   existujících   cílových
              souborů.

       -n, --no-dereference
              Pokud  zadaný  cíl  je  symbolickým  odkazem  na  adresář,  bude
              považovat cíl za normální soubor.

              Pokud je zadaný  cíl  skutečným  adresářem  (nikoliv  symbolický
              odkaz  na adresář), je výsledek jednoznačný. Odkaz je vytvořen v
              zadaném adresáři.  Ale pokud je zadaný cíl  symbolickým  odkazem
              na   adresář,   jsou   dva  způsoby,  jak  zpracovat  uživatelův
              požadavek.  ln  může  považovat  cíl  jako  normální  adresář  a
              vytvořit  v něm odkaz.  Nebo obráceně, může považovat cíl za ne-
              adresář. V tom případě ln  musí  symbolický  odkaz  smazat  nebo
              zazálohovat  před  vytvořením  nového  odkazu. Implicitně je cíl
              tvořený symbolickým odkazem na adresář považován za adresář.

       -s, --symbolic
              Vytváří symbolické odkazy místo  pevných.  Na  systémech,  které
              nepodporují symbolické odkazy, skončí chybovým hlášením.

       -v, --verbose
              Vypisuje všechna jména souborů před vytvořením odkazu.

GNU VOLBY PRO ZÁLOHOVÁNÍ

       GNU  verze  programů  jako cp, mv, ln, install a patch vytvářejí zálohu
       souborů, které mají být přepsány, změněny nebo  smazány,  pokud  je  to
       požadováno,  což se dává najevo volbou -b. Způsob jejich pojmenování je
       určen volbou -V .  Pokud má být  jméno  záložního  souboru  složeno  ze
       jména souboru doplněného o příponu, je přípona určena volbou -S .

       -b, --backup
              Vytváří  záložní  kopie  souborů,  které  by  byly přepsány nebo
              smazány.

       -S ppona, --suffix=ppona
              Přidá pponu  ke  každému  vytvořenému  záložnímu  souboru.  Má
              přednost    před    nastavením    pomocí    proměnné   prostředí
              SIMPLE_BACKUP_SUFFIX.  Pokud není zadáno ani jedno, bude použita
              přípona `~'.

       -V METODA, --version-control=METODA
              Určí,  jakým způsobem jsou pojmenovány záložní soubory. Argument
              METODA  může  být  `numbered'  (nebo   `t')   (tj.   číslovaný),
              `existing'  (nebo  `nil')  (stávající  název) nebo `never' (nebo
              `simple').   Má  přednost  před   nastavením   pomocí   proměnné
              prostředí VERSION_CONTROL.  Pokud není nastaveno VERSION_CONTROL
              ani tato volba,  bude  implicitní  druh  zálohování  `existing'.
              Možné  hodnoty  proměnné  prostředí  VERSION_CONTROL a argumentu
              této volby jsou stejné jako u proměnné `version-control' Emacsu.
              Platné METODY jsou (jsou dovoleny i rozlišitelné zkratky):

              t, numbered
                     Vždy vytváří číslované zálohy.

              nil, existing
                     Vytváří  číslované zálohy pro soubory, které je již mají,
                     obyčejné zálohy pro ostatní.

              never, simple
                     Vždy dělá jednoduché zálohy.

STANDARDNÍ GNU VOLBY

       --help Vypíše návod k použití na standardní výstup a bezchybně  skončí.

       --version
              Vypíše číslo verze na standardní výstup a bezchybně skončí.

       --     Konec seznamu voleb.

PROSTŘEDÍ

       Proměnné  LANG, LC_ALL, LC_COLLATE, LC_CTYPE a LC_MESSAGES mají obvyklý
       význam.

SPLŇUJE STANDARDY

       POSIX.2.  Nicméně  POSIX.2  (1996)  se  nezabývá  symbolickými  odkazy.
       Symbolické  odkazy  zavedlo  BSD  a  neexistují v System V release 3 (a
       starších) systémech.

DALŠÍ INFORMACE

       ls(1),  rm(1),  link(2),  lstat(2),  open(2),   readlink(2),   stat(2),
       unlink(2)

POZNÁMKY

       Tato  stránka popisuje příkaz ln z balíčku fileutils-4.0; jiné verze se
       mohou lehce lišit.