Provided by:
manpages-cs_0.17.20080113-1_all 
JMÉNO
ls, dir, vdir - vypíše obsah adresářů
SYNTAXE
ls [volby] [soubor...]
dir [soubor...]
vdir [soubor...]
Volby POSIX: [-CFRacdilqrtu1] [--]
Volby GNU (nejkratší verze): [-1abcdfghiklmnopqrstuvwxABCDFGHLNQRSUX]
[-w sloupc] [-T pozic] [-I vzor] [--full-time] [--show-control-chars]
[--block-size=velikost]
[--format={long,verbose,commas,across,vertical,single-column}]
[--sort={none,time,size,extension}]
[--time={atime,access,use,ctime,status}] [--color[={none,auto,always}]]
[--help] [--version] [--]
POPIS
Příkaz ls vypíše nejprve své souborové parametry, které nejsou adresáři
a potom pro každý adresář z parametru vypíše všechny v něm obsažené
soubory, které lze vypsat. Pokud nejsou přítomny žádné parametry, které
nejsou volbami, předpokládá se implicitní parametr `.' (aktuální
adresář). Volba -d způsobí, že adresáře budou považovány za parametry,
které nejsou adresáři. Soubor lze vypsat, pokud jeho název nezačíná na
`.' nebo je zadána volba -a.
Každý seznam souborů (ne-adresářů; pro každý adresář seznam souborů v
něm) je zvlášť setříděn podle stanoveného pořadí znaků v aktuálním
locale. Pokud je zadána voba -l, je každý seznam uvozen souhrnným
řádkem, udávajícím celkovou velikost všech souborů v seznamu, měřenou v
512 bajtových nebo 1024 bajtových blocích.
Výstup je na to stdout, jeden záznam na řádek, pokud volbou -C vyžádán
výstup ve více sloupcích. Nicméně při výstupu na terminál je
nedefinováno, zda bude výstup v jednom nebo více sloupcích. je možné
použít volby -1 a -C k vynucení výstupu v jednom, resp. více sloupcích.
VOLBY POSIX
-C Vypisovat soubory do sloupců tříděných svisle.
-F Suffix each directory name with `/', each FIFO name with `|',
and each name of an executable with `*'. Za adresářů připojit
znak `/', za pojmenované roury (FIFO) připojit `|', a za
proveditelné soubory znak `*'.
-R Rekurzivně vypíše podadresáře.
-a Vypíše všechny soubory v adresářích včetně těch, jejichž jména
začínají tečkou.
-c Pro třídění (s -t) nebo výpis (s -l) se použije čas poslední
změny informací v i-uzlu místo času poslední změny obsahu
souboru.
-d Vypíše informace o adresářích jako o souborech, nevypíše jejich
obsah.
-i Informaci o souboru bude předcházet číslo jeho i-uzlu.
-l Vypíše (v jedom sloupci) práva souboru, počet odkazů na soubor,
jméno vlastníka, skupiny, velikost v bajtech, časový údaj a
jméno souboru.Používají se 512 bajtové jednotky.
Typy souborů jsou: - obyčejný soubor, d adresář, b speciální
blokové zařízení, c speciální znakové zařízení, l symbolický
odkaz, p fifo, s socket.
Implicitně je jako časový údaj použit čas poslední změny; volby
-c a -u slouží k výběru zbývajících možností. Pro speciální
soubory zařízení je údaj o velikosti obvykle nahrazován hlavním
a vedlejším číslem zařízení.
-q Bude vypisovat otazníky místo netisknutelných znaků ve jménech
souborů. (To může být implicitní pro výstup na terminál.)
-r Výpis bude setříděn v obráceném pořadí.
-t Setřídí výpis obsahu adresáře podle časového údaje.
-u Pro třídění (s -t) nebo výpis (s -l) bude použit čas posledního
přístupu místo času poslední změny.
-1 Bude vypisovat jeden soubor na řádku.
-- Konec seznamu voleb.
PODROBNOSTI PRO GNU
Pokud je standardním výstupem terminál, je výstup ve sloupcích
setříděných svisle..
dir (také instalovaný jako d) je ekvivalentní `ls -C -b'; tj. vypisuje
implicitně soubory do sloupců setříděných svisle. vdir (také
instalovaný jako v) je ekvivalentní `ls -l -b'; tj. vypisuje implicitně
soubory v dlouhém formátu.
VOLBY GNU
-1, --format=single-column
Bude vypisovat jeden soubor na řádku. To je implicitní, pokud
standardní výstup není terminál.
-a, --all
Vypíše všechny soubory v adresářích včetně těch, jejichž jména
začínají tečkou.
-b, --escape, --quoting-style=escape
Netisknutelné znaky ve jménech souborů budou vypsány pomocí
abecedních a osmičkových posloupností se zpětným lomítkem,
podobných těm, které jsou používány v jazyce C. Tato volba je
stejná jako -Q, ale jména souborů nemusejí být obklopena
uvozovkami.
-c, --time=ctime, --time=status
Obsah adresářů bude vypsán setříděně podle času poslední změny
informací v i-uzlu. Při výpisu v dlouhém formátu (-l) se místo
času poslední změny souboru vypisuje čas poslední změny i-uzlu.
-d, --directory
Vypíše adresáře jako soubory, nevypíše jejich obsah.
-f Nebude vypisovat obsah adresářů setříděně; výpis bude v pořadí,
v jakém jsou položky na disku. Totéž jako povolení -a a -U a
zakázání -l, --color, -s, a -t, pokud byly specifikovány před
-f.
-g Ignorováno; pro kompatibilitu s Unixem.
-h, --human-readable
Přidá ke každému údaji o velikosti písmeno, jako např. M pro
binární megabajty. (Nové ve fileutils-4.0.)
-i, --inode
Bude vlevo od názvu souboru vypisovat číslo i-uzlu pro každý
soubor.
-k, --kilobytes
Pokud jsou vypisovány velikosti souborů, budou uvedeny v
kilobajtech.
-l, --format=long, --format=verbose
Kromě jména souboru se bude vypisovat jeho typ, práva, počet
pevných odkazů na soubor, jméno vlastníka, skupiny, velikost v
bajtech a časový údaj (čas poslední změny, pokud nebyl vybrán
jiný údaj). U souborů, jejichž časový údaj je starší než 6
měsíců nebo novější než -1 hodina, bude místo hodiny a minuty
vypsán rok.
Každému vypsanému adresáři předchází řádek s údaji `Celkem
blok', kde blok je celkové místo na disku využité všemi
soubory v tomto adresáři. Implicitně jsou používány 1024 bajtové
bloky; pokud je nastavena proměnná prostředí POSIXLY_CORRECT,
použijí se 512 bajtové bloky (pokud není použita volba -k).
bloky započítávají každý pevný odkaz zvlášť, což někomu nemusí
vyhovovat.
Vypsaná práva jsou podobná specifikaci symbolického zápisu, ale
ls komninuje několik bitů do třetího znaku v každé sadě práv.
s Pokud je nastaven set-user-ID nebo set-group-ID bit a
zároveň odpovídající bit spouštění.
S Pokud je nastaven set-user-ID nebo set-group-ID bit, ale
odpovídající bit spouštění nastaven není.
t Pokud je nastaven sticky bit a zárověň spouštění pro
ostatní.
T Pokud je nastaven sticky bit, ale spouštění pro ostatní
není nastaveno.
x Pokud je nastaven bit spouštění a neplatí žádný z výše
uvedených případů.
- V ostatních případech.
-m, --format=commas
Bude vypisovat jména souborů po řádcích oddělená čárkami s
mezerou, po tolika, kolik se jich vejde na řádek.
-n, --numeric-uid-gid
Bude vypisovat vlastníka a skupinu (UID a GID) číselně.
-o Dlouhý výpis adresářů, ale bez informace o skupině. Je
ekvivalentem --format=long --no-group. Tato volba je zde kvůli
kompatibilitě s jinými verzemi ls.
-p, --file-type, --indicator-style=file-type
Za jména souborů připojí znak indikující typ souboru. Odpovídá
volbě -F, ale nejsou označeny spustitelné soubory.
(fileutils-4.0 vlastně používají volbu --file-type jako
--classify.)
-q, --hide-control-chars
Bude vypisovat otazníky místo netisknutelných znaků ve jménech
souborů. Toto je implicitní volba.
-r, --reverse
Výpis bude setříděn v obráceném pořadí.
-s, --size
Bude vypisovat velikost souborů v 1024 bajtových blocích vlevo
od jména souboru. Je-li nastavena proměnná prostředí
POSIXLY_CORRECT, bude se velikost souborů vypisovat v 512
bytových blocích (pokud nebyla použita volba -k).
-t, --sort=time
Setřídí výpis podle času změny a nikoli podle abecedy.
Nejnovější soubory budou vypsány první.
-u, --time=atime, --time=access, --time=use
Výpis obsahu adresáře bude setříděn podle času posledního
přístupu místo podle času poslední změny. Při dlouhém formátu
výpisu se bude vypisovat čas posledního přístupu místo času
poslední změny.
-v Setřídí obsah adresáře podle verze souborů. Názvy souborů totiž
často obsahují indexy nebo čísla verzí. Standardní třídící
funkce obvykle nedosáhnou seřazení, které je očekáváno, protože
srovnávání se děje znak po znaku. Třídění podle verzí tento
problém řeší a je zvláště užitečné při procházení adresářů,
které obsahují mnoho souborů s indexy/čísly verzí ve jménu.
Např.
> ls -1 > ls -1v
foo.zml-1.gz foo.zml-1.gz
foo.zml-100.gz foo.zml-12.gz
foo.zml-12.gz foo.zml-25.gz
foo.zml-25.gz foo.zml-100.gz
Všimněte si také, že číselné části, kterým předcházejí nuly,
jsou považovány za zlomky:
> ls -1 > ls -1v
abc-1.007.tgz abc-1.007.tgz
abc-1.012b.tgz abc-1.01a.tgz
abc-1.01a.tgz abc-1.012b.tgz
(Nové ve fileutils-4.0.)
-w, --width sloupc
Předpokládá, že obrazovka je široká cols sloupců. Implicitní
hodnotu určuje ovladač terminálu, je-li to možné, jinak je
použita proměnná prostředí COLUMNS, je-li nastavena; v opačné
případě je implicitní hodnota 80.
-x, --format=across, --format=horizontal
Vypisovat soubory do sloupců tříděných vodorovně.
-A, --almost-all
Vypisovat všechny soubory v adresáři kromě `.' a `..'.
-B, --ignore-backups
Nevypisovat soubory, jejichž jména končí `~', pokud nejsou
zadána v příkazovém řádku.
-C, --format=vertical
Vypisovat soubory do sloupců tříděných svisle. To je implicitní,
je-li standardním výstupem terminál. Je to implicitní pro dir a
d.
-D, --dired
Při dlouhém formátu výpisu (-l) vytiskné po hlavním výpisu
dodatečný řádek:
//DIRED// BEG1 END1 BEG2 END2 ...
Kde BEGn a ENDn jsou bezznaménková celá čísla, která označují
bajtovou pozici začátku a konce každého jména souboru ve
výstupu. Tak je pro Emacs snadné najít jména souborů, i když
obsahují neobvyklé znaky, jako např mezeru nebo nový řádek, bez
složitého hledání.
Pokud jsou adresáře vypisovány rekurzivně (-R), vytiskne podobný
řádek po každém podadresáři:
//SUBDIRED// BEG1 END1 ...
-F, --classify, --indicator-style=classify
Za jména souborů připojí znak indikující typ souboru. Pro
proveditelné soubory znak `*', `/' pro adresáře, `@' pro
symbolické linky, `|' pro pojmenované roury (FIFO), `=' pro
sokety, a nic pro normální soubory.
-G, --no-group
Ve dlouhých výpisech nebudou uvedeny informace o skupině.
-H, --si
Stejné jako -h, ale použijí se oficiální jednotky SI units (s
násobky 1000 namísto 1024, takže M znamená 1000000 namísto
1048576). (Nové ve fileutils-4.0.)
-I, --ignore=vzor
Nevypíše soubory, jejichž jména odpovídají vzoru shellu vzor
(není ro regulární výraz), ledaže jsou zadány na příkazovém
řádku. Stejně jako v shellu úvodní `.' neodpovídá zástupnému
znaku (wildcard) na začátku vzoru. Řešení pro slabomyslné root-
kity: přidejte LS_OPTIONS="$LS_OPTIONS -I mystuff" do
/etc/profile apod., pro ukrytí svých adresářů.
-L, --dereference
Vypisovat informace o souborech, na které se odkazují symbolické
odkazy, místo odkazů samotných.
-N, --literal
Bude vypisovat speciální znaky ve jménech souborů tak, jak jsou.
-Q, --quote-name, --quoting-style=c
Bude vypisovat jména souborů v uvozovkách a netisknutelné znaky
bude vypisovat pomocí řídících posloupností, podobně jako v
jazyce C.
-R, --recursive
Vypíše obsah všech adresářů rekurzivně.
-S, --sort=size
Výpis obsahu adresářů bude setříděn podle velikosti souborů (od
největších souborů), nikoli abecedně.
-T, --tabsize sloupc
Předpokládá, že každý tabulátor má šířku sloupc. Implicitně je
to 8 a může být potlačeno proměnnou prostředí TABSIZE, pokud
není nastaveno POSIXLY_CORRECT. ls Používá kvůli efektivitě
tabulátory pro výstup všude, kde je to možné. Pokud sloupc je
nula, nepoužijí se tabulátory vůbec.
-U, --sort=none
Výpis obsahu adresářů nebude setříděn; bude v tom pořadí, v
jakém jsou položky na disku. (Rozdíl mezi volbami -U a -f je v
tom, že ta první nezakazuje ani nezapíná jiné volby.) To je
obzvláště užitečné při výpisu rozsáhlých adresářů, protože
třídění může znatelně zpomalovat.
-X, --sort=extension
Výpis obsahu adresáře bude setříděn abecedně podle přípon (znaků
za poslední tečkou). Soubory bez přípony budou první.
--block-size=velikost
Pro velikosti použije bloky o velikost bajtech. (Nové ve file-
utils-4.0.)
--color[=KDY]
Určuje jestli mají být použity barvy k odlišení typů souborů.
Barvy jsou určeny proměnnou prostředí LS_COLORS. Pro informace o
nastavení této proměnné viz dircolors(1). KDY může být
vynecháno nebo být jedním z:
none Nepoužije se žádná barva. toto je implicitní.
auto Barvy se použijí, je-li standardním výstupem terminál.
always Barvy budou použity vždy. Použitím --color bez určení KDY
odpovídá použití --color=always.
--full-time
Data a časy budou vypsány kompletní, nikoli zkrácené, jak je
obvyklé. Formát je stený jako u implicitního date(1); to není
možné změnit, ale je možné vypreparovat tento řetězec pomocí
cut(1) a předat výsledek do `date -d'.
To je nejužitečnější, protože tento výstup obsahuje sekundy.
(Unixové souborové systémy obsahují časové údaje souborů
zaokrouhlené na nejbližší sekundu, takže tato volba zobrazí
veškeré informace.) Například pokud máte Makefile, které
neobnovuje soubory správně.
--quoting-style=slovo
Použij styl slovo k uvození vypisovaných jmen. slovo by mělo
být jedno z následujících:
literal
Jména jsou vypisována tak, jak jsou. To je implicitní
chování ls.
shell Jména jsou uvozována pro shell, pokud obsahují metaznaky
shellu nebo by mohla způsobit nejednoznačný výstup.
shell-always
Uvozuje jména pro shell, i když by normálně uvození
nebolo potřeba.
c Uvozuje jména jako pro řetězec jazyka C; je to stejné
jako volba -Q.
escape Uvozuje jako s c, ale vynechá uzavření uvozovkami; je to
stejné jako volba -b.
Implicitní hodnota pro tuto volbu může být určena proměnnou
prostředí QUOTING_STYLE. (Viz PROSTŘEDÍ níže.)
--show-control-chars
Vypíše netisknutelné znaky ve jménech souborů tak, jak jsou. To
je implicitní, pokud není výstupem terminál a je použit program
ls.
STANDARDNÍ VOLBY GNU
--help Vypíše návod k použití na standardní výstup a bezchybně skončí.
--version
-- Konec seznamu voleb.
PROSTŘEDÍ
Proměnná POSIXLY_CORRECT určuje použitou jednotku. Pokud není
nastavena, určuje početznaků v tabulátoru proměnná TABSIZE. Proměnná
COLUMNS (když reprezentuje desítkové celé číslo) určuje šířku sloupce
na výstupu (při použití s volbou -C). Názvy souborů nesmějí být
zkracovány, aby se vešly do vícesloupcového výstupu.
Proměnné LANG, LC_ALL, LC_CTYPE a LC_MESSAGES mají obvyklý význam.
Proměnná TZ určuje časovou zónu pročasové řetězce vypisované ls.
Proměnná LS_COLORS se používá k určení používaných barev. Proměnná
LS_OPTIONS určuje implicitní volby.
Proměnná QUOTING_STYLE určuje implicitní hodnotu pro volbu
--quoting-style. V současnosti má implicitní hodnotu literal, ale
autoři varovali, že tato hodnota se může změnit v některé z budoucích
verzí ls
na shell.
CHYBY
V důsledku chyby v HP-UX, se na BSD systémech při použití volby -s
vypisuje pro soubory připojené pomocí NFS ze systémů HP-UX polovina
správné hodnoty. Naopak, příkaz ls na HP-UX systémech vypisuje
dvojnásobek správných hodnot pro soubory připojené pomocí NFS z BSD
systémů.
SPLŇUJE STANDARDY
POSIX.2
DALŠÍ INFORMACE
dircolors(1)
POZNÁMKY
Tato stránka popisuje ls z balíčku fileutils-4.0; jiné verze se mohou
lehce lišit.