Provided by: manpages-cs_0.17.20080113-1_all bug

JMÉNO

       ls, dir, vdir - vypíše obsah adresářů

SYNTAXE

       ls [volby] [soubor...]
       dir [soubor...]
       vdir [soubor...]

       Volby POSIX: [-CFRacdilqrtu1] [--]

       Volby  GNU  (nejkratší verze): [-1abcdfghiklmnopqrstuvwxABCDFGHLNQRSUX]
       [-w sloupc] [-T pozic] [-I vzor] [--full-time]  [--show-control-chars]
       [--block-size=velikost]
       [--format={long,verbose,commas,across,vertical,single-column}]
       [--sort={none,time,size,extension}]
       [--time={atime,access,use,ctime,status}] [--color[={none,auto,always}]]
       [--help] [--version] [--]

POPIS

       Příkaz ls vypíše nejprve své souborové parametry, které nejsou adresáři
       a potom pro každý adresář z parametru vypíše  všechny  v  něm  obsažené
       soubory, které lze vypsat. Pokud nejsou přítomny žádné parametry, které
       nejsou  volbami,  předpokládá  se  implicitní  parametr  `.'  (aktuální
       adresář).  Volba -d způsobí, že adresáře budou považovány za parametry,
       které nejsou adresáři. Soubor lze vypsat, pokud jeho název nezačíná  na
       `.'  nebo je zadána volba -a.

       Každý  seznam  souborů (ne-adresářů; pro každý adresář seznam souborů v
       něm) je zvlášť setříděn podle  stanoveného  pořadí  znaků  v  aktuálním
       locale.   Pokud  je  zadána  voba  -l, je každý seznam uvozen souhrnným
       řádkem, udávajícím celkovou velikost všech souborů v seznamu, měřenou v
       512 bajtových nebo 1024 bajtových blocích.

       Výstup  je na to stdout, jeden záznam na řádek, pokud volbou -C vyžádán
       výstup  ve  více  sloupcích.  Nicméně  při  výstupu  na   terminál   je
       nedefinováno,  zda  bude  výstup v jednom nebo více sloupcích. je možné
       použít volby -1 a -C k vynucení výstupu v jednom, resp. více sloupcích.

VOLBY POSIX

       -C     Vypisovat soubory do sloupců tříděných svisle.

       -F     Suffix  each  directory  name with `/', each FIFO name with `|',
              and each name of an executable with `*'.  Za  adresářů  připojit
              znak  `/',  za  pojmenované  roury  (FIFO)  připojit  `|',  a za
              proveditelné soubory znak `*'.

       -R     Rekurzivně vypíše podadresáře.

       -a     Vypíše všechny soubory v adresářích včetně těch,  jejichž  jména
              začínají tečkou.

       -c     Pro  třídění  (s  -t)  nebo výpis (s -l) se použije čas poslední
              změny informací  v  i-uzlu  místo  času  poslední  změny  obsahu
              souboru.

       -d     Vypíše  informace o adresářích jako o souborech, nevypíše jejich
              obsah.

       -i     Informaci o souboru bude předcházet číslo jeho i-uzlu.

       -l     Vypíše (v jedom sloupci) práva souboru, počet odkazů na  soubor,
              jméno  vlastníka,  skupiny,  velikost  v  bajtech, časový údaj a
              jméno souboru.Používají se 512 bajtové jednotky.

              Typy souborů jsou: - obyčejný soubor,  d  adresář,  b  speciální
              blokové  zařízení,  c  speciální  znakové zařízení, l symbolický
              odkaz, p fifo, s socket.

              Implicitně je jako časový údaj použit čas poslední změny;  volby
              -c  a  -u  slouží  k výběru zbývajících možností.  Pro speciální
              soubory zařízení je údaj o velikosti obvykle nahrazován  hlavním
              a vedlejším číslem zařízení.

       -q     Bude  vypisovat  otazníky místo netisknutelných znaků ve jménech
              souborů.  (To může být implicitní pro výstup na terminál.)

       -r     Výpis bude setříděn v obráceném pořadí.

       -t     Setřídí výpis obsahu adresáře podle časového údaje.

       -u     Pro třídění (s -t) nebo výpis (s -l) bude použit čas  posledního
              přístupu místo času poslední změny.

       -1     Bude vypisovat jeden soubor na řádku.

       --     Konec seznamu voleb.

PODROBNOSTI PRO GNU

       Pokud   je  standardním  výstupem  terminál,  je  výstup  ve  sloupcích
       setříděných svisle..

       dir (také instalovaný jako d) je ekvivalentní `ls -C -b'; tj.  vypisuje
       implicitně   soubory   do   sloupců  setříděných  svisle.   vdir  (také
       instalovaný jako v) je ekvivalentní `ls -l -b'; tj. vypisuje implicitně
       soubory v dlouhém formátu.

VOLBY GNU

       -1, --format=single-column
              Bude  vypisovat  jeden  soubor na řádku. To je implicitní, pokud
              standardní výstup není terminál.

       -a, --all
              Vypíše všechny soubory v adresářích včetně těch,  jejichž  jména
              začínají tečkou.

       -b, --escape, --quoting-style=escape
              Netisknutelné  znaky  ve  jménech  souborů  budou vypsány pomocí
              abecedních  a  osmičkových  posloupností  se  zpětným  lomítkem,
              podobných  těm,  které  jsou používány v jazyce C. Tato volba je
              stejná  jako  -Q,  ale  jména  souborů  nemusejí  být  obklopena
              uvozovkami.

       -c, --time=ctime, --time=status
              Obsah  adresářů  bude vypsán setříděně podle času poslední změny
              informací v i-uzlu. Při výpisu v dlouhém formátu (-l)  se  místo
              času  poslední změny souboru vypisuje čas poslední změny i-uzlu.

       -d, --directory
              Vypíše adresáře jako soubory, nevypíše jejich obsah.

       -f     Nebude vypisovat obsah adresářů setříděně; výpis bude v  pořadí,
              v  jakém  jsou  položky na disku.  Totéž jako povolení -a a -U a
              zakázání -l, --color, -s, a -t, pokud  byly  specifikovány  před
              -f.

       -g     Ignorováno; pro kompatibilitu s Unixem.

       -h, --human-readable
              Přidá  ke  každému  údaji o velikosti písmeno, jako např.  M pro
              binární megabajty.  (Nové ve fileutils-4.0.)

       -i, --inode
              Bude vlevo od názvu souboru vypisovat  číslo  i-uzlu  pro  každý
              soubor.

       -k, --kilobytes
              Pokud   jsou  vypisovány  velikosti  souborů,  budou  uvedeny  v
              kilobajtech.

       -l, --format=long, --format=verbose
              Kromě jména souboru se bude vypisovat  jeho  typ,  práva,  počet
              pevných  odkazů  na soubor, jméno vlastníka, skupiny, velikost v
              bajtech a časový údaj (čas poslední změny,  pokud  nebyl  vybrán
              jiný  údaj).  U  souborů,  jejichž  časový  údaj je starší než 6
              měsíců nebo novější než -1 hodina, bude místo  hodiny  a  minuty
              vypsán rok.

              Každému  vypsanému  adresáři  předchází  řádek  s  údaji `Celkem
              blok', kde blok  je  celkové  místo  na  disku  využité  všemi
              soubory v tomto adresáři. Implicitně jsou používány 1024 bajtové
              bloky; pokud je nastavena  proměnná  prostředí  POSIXLY_CORRECT,
              použijí  se  512  bajtové  bloky  (pokud není použita volba -k).
              bloky započítávají každý pevný odkaz zvlášť, což  někomu  nemusí
              vyhovovat.

              Vypsaná  práva jsou podobná specifikaci symbolického zápisu, ale
              ls komninuje několik bitů do třetího znaku v každé sadě práv.

              s      Pokud je nastaven set-user-ID  nebo  set-group-ID  bit  a
                     zároveň odpovídající bit spouštění.

              S      Pokud  je nastaven set-user-ID nebo set-group-ID bit, ale
                     odpovídající bit spouštění nastaven není.

              t      Pokud je nastaven sticky  bit  a  zárověň  spouštění  pro
                     ostatní.

              T      Pokud  je  nastaven sticky bit, ale spouštění pro ostatní
                     není nastaveno.

              x      Pokud je nastaven bit spouštění a neplatí  žádný  z  výše
                     uvedených případů.

              -      V ostatních případech.

       -m, --format=commas
              Bude  vypisovat  jména  souborů  po  řádcích  oddělená čárkami s
              mezerou, po tolika, kolik se jich vejde na řádek.

       -n, --numeric-uid-gid
              Bude vypisovat vlastníka a skupinu (UID a GID) číselně.

       -o     Dlouhý  výpis  adresářů,  ale  bez  informace  o   skupině.   Je
              ekvivalentem  --format=long --no-group.  Tato volba je zde kvůli
              kompatibilitě s jinými verzemi ls.

       -p, --file-type, --indicator-style=file-type
              Za jména souborů připojí znak indikující typ souboru.   Odpovídá
              volbě    -F,    ale   nejsou   označeny   spustitelné   soubory.
              (fileutils-4.0  vlastně   používají   volbu   --file-type   jako
              --classify.)

       -q, --hide-control-chars
              Bude  vypisovat  otazníky místo netisknutelných znaků ve jménech
              souborů.  Toto je implicitní volba.

       -r, --reverse
              Výpis bude setříděn v obráceném pořadí.

       -s, --size
              Bude vypisovat velikost souborů v 1024 bajtových  blocích  vlevo
              od   jména   souboru.    Je-li   nastavena   proměnná  prostředí
              POSIXLY_CORRECT,  bude  se  velikost  souborů  vypisovat  v  512
              bytových blocích (pokud nebyla použita volba -k).

       -t, --sort=time
              Setřídí   výpis   podle  času  změny  a  nikoli  podle  abecedy.
              Nejnovější soubory budou vypsány první.

       -u, --time=atime, --time=access, --time=use
              Výpis  obsahu  adresáře  bude  setříděn  podle  času  posledního
              přístupu  místo  podle  času poslední změny. Při dlouhém formátu
              výpisu se bude vypisovat  čas  posledního  přístupu  místo  času
              poslední změny.

       -v     Setřídí  obsah adresáře podle verze souborů. Názvy souborů totiž
              často obsahují  indexy  nebo  čísla  verzí.  Standardní  třídící
              funkce  obvykle nedosáhnou seřazení, které je očekáváno, protože
              srovnávání se děje znak po  znaku.  Třídění  podle  verzí  tento
              problém  řeší  a  je  zvláště  užitečné při procházení adresářů,
              které obsahují mnoho souborů  s  indexy/čísly  verzí  ve  jménu.
              Např.

                   > ls -1           > ls -1v
                   foo.zml-1.gz      foo.zml-1.gz
                   foo.zml-100.gz    foo.zml-12.gz
                   foo.zml-12.gz     foo.zml-25.gz
                   foo.zml-25.gz     foo.zml-100.gz

              Všimněte  si  také,  že  číselné části, kterým předcházejí nuly,
              jsou považovány za zlomky:

                   > ls -1           > ls -1v
                   abc-1.007.tgz     abc-1.007.tgz
                   abc-1.012b.tgz    abc-1.01a.tgz
                   abc-1.01a.tgz     abc-1.012b.tgz

              (Nové ve fileutils-4.0.)

       -w, --width sloupc
              Předpokládá, že obrazovka je  široká  cols  sloupců.  Implicitní
              hodnotu  určuje  ovladač  terminálu,  je-li  to  možné, jinak je
              použita proměnná prostředí COLUMNS, je-li  nastavena;  v  opačné
              případě je implicitní hodnota 80.

       -x, --format=across, --format=horizontal
              Vypisovat soubory do sloupců tříděných vodorovně.

       -A, --almost-all
              Vypisovat všechny soubory v adresáři kromě `.' a `..'.

       -B, --ignore-backups
              Nevypisovat  soubory,  jejichž  jména  končí  `~',  pokud nejsou
              zadána v příkazovém řádku.

       -C, --format=vertical
              Vypisovat soubory do sloupců tříděných svisle. To je implicitní,
              je-li  standardním výstupem terminál. Je to implicitní pro dir a
              d.

       -D, --dired
              Při dlouhém formátu  výpisu  (-l)  vytiskné  po  hlavním  výpisu
              dodatečný řádek:
              //DIRED// BEG1 END1 BEG2 END2 ...

              Kde  BEGn  a  ENDn jsou bezznaménková celá čísla, která označují
              bajtovou  pozici  začátku  a  konce  každého  jména  souboru  ve
              výstupu.  Tak  je  pro  Emacs snadné najít jména souborů, i když
              obsahují neobvyklé znaky, jako např mezeru nebo nový řádek,  bez
              složitého hledání.

              Pokud jsou adresáře vypisovány rekurzivně (-R), vytiskne podobný
              řádek po každém podadresáři:
              //SUBDIRED// BEG1 END1 ...

       -F, --classify, --indicator-style=classify
              Za jména  souborů  připojí  znak  indikující  typ  souboru.  Pro
              proveditelné  soubory  znak  `*',  `/'  pro  adresáře,  `@'  pro
              symbolické linky, `|' pro  pojmenované  roury  (FIFO),  `='  pro
              sokety, a nic pro normální soubory.

       -G, --no-group
              Ve dlouhých výpisech nebudou uvedeny informace o skupině.

       -H, --si
              Stejné  jako  -h,  ale použijí se oficiální jednotky SI units (s
              násobky 1000 namísto  1024,  takže  M  znamená  1000000  namísto
              1048576).  (Nové ve fileutils-4.0.)

       -I, --ignore=vzor
              Nevypíše  soubory,  jejichž  jména  odpovídají vzoru shellu vzor
              (není ro regulární výraz),  ledaže  jsou  zadány  na  příkazovém
              řádku.   Stejně  jako  v shellu úvodní `.' neodpovídá zástupnému
              znaku (wildcard) na začátku vzoru.  Řešení pro slabomyslné root-
              kity:    přidejte   LS_OPTIONS="$LS_OPTIONS   -I   mystuff"   do
              /etc/profile apod., pro ukrytí svých adresářů.

       -L, --dereference
              Vypisovat informace o souborech, na které se odkazují symbolické
              odkazy, místo odkazů samotných.

       -N, --literal
              Bude vypisovat speciální znaky ve jménech souborů tak, jak jsou.

       -Q, --quote-name, --quoting-style=c
              Bude vypisovat jména souborů v uvozovkách a netisknutelné  znaky
              bude  vypisovat  pomocí  řídících  posloupností,  podobně jako v
              jazyce C.

       -R, --recursive
              Vypíše obsah všech adresářů rekurzivně.

       -S, --sort=size
              Výpis obsahu adresářů bude setříděn podle velikosti souborů  (od
              největších souborů), nikoli abecedně.

       -T, --tabsize sloupc
              Předpokládá, že každý tabulátor má šířku sloupc.  Implicitně je
              to 8 a může být potlačeno  proměnnou  prostředí  TABSIZE,  pokud
              není  nastaveno  POSIXLY_CORRECT.   ls  Používá kvůli efektivitě
              tabulátory pro výstup všude, kde je to možné.  Pokud sloupc  je
              nula, nepoužijí se tabulátory vůbec.

       -U, --sort=none
              Výpis  obsahu  adresářů  nebude  setříděn;  bude v tom pořadí, v
              jakém jsou položky na disku. (Rozdíl mezi volbami -U a -f  je  v
              tom,  že  ta  první  nezakazuje  ani nezapíná jiné volby.) To je
              obzvláště  užitečné  při  výpisu  rozsáhlých  adresářů,  protože
              třídění může znatelně zpomalovat.

       -X, --sort=extension
              Výpis obsahu adresáře bude setříděn abecedně podle přípon (znaků
              za poslední tečkou). Soubory bez přípony budou první.

       --block-size=velikost
              Pro velikosti použije bloky o velikost bajtech.  (Nové ve  file-
              utils-4.0.)

       --color[=KDY]
              Určuje  jestli  mají  být použity barvy k odlišení typů souborů.
              Barvy jsou určeny proměnnou prostředí LS_COLORS. Pro informace o
              nastavení   této   proměnné  viz  dircolors(1).   KDY  může  být
              vynecháno nebo být jedním z:

              none   Nepoužije se žádná barva. toto je implicitní.

              auto   Barvy se použijí, je-li standardním výstupem terminál.

              always Barvy budou použity vždy. Použitím --color bez určení KDY
                     odpovídá použití --color=always.

       --full-time
              Data  a  časy  budou  vypsány kompletní, nikoli zkrácené, jak je
              obvyklé.  Formát je stený jako u implicitního date(1);  to  není
              možné  změnit,  ale  je  možné vypreparovat tento řetězec pomocí
              cut(1) a předat výsledek do `date -d'.

              To je nejužitečnější, protože  tento  výstup  obsahuje  sekundy.
              (Unixové   souborové   systémy  obsahují  časové  údaje  souborů
              zaokrouhlené na nejbližší  sekundu,  takže  tato  volba  zobrazí
              veškeré   informace.)   Například  pokud  máte  Makefile,  které
              neobnovuje soubory správně.

       --quoting-style=slovo
              Použij styl slovo k uvození vypisovaných jmen.   slovo  by  mělo
              být jedno z následujících:

              literal
                     Jména  jsou  vypisována  tak,  jak jsou. To je implicitní
                     chování ls.

              shell  Jména jsou uvozována pro shell, pokud obsahují  metaznaky
                     shellu nebo by mohla způsobit nejednoznačný výstup.

              shell-always
                     Uvozuje  jména  pro  shell,  i  když  by normálně uvození
                     nebolo potřeba.

              c      Uvozuje jména jako pro řetězec jazyka  C;  je  to  stejné
                     jako volba -Q.

              escape Uvozuje  jako s c, ale vynechá uzavření uvozovkami; je to
                     stejné jako volba -b.

              Implicitní hodnota pro tuto  volbu  může  být  určena  proměnnou
              prostředí QUOTING_STYLE.  (Viz PROSTŘEDÍ níže.)

       --show-control-chars
              Vypíše  netisknutelné znaky ve jménech souborů tak, jak jsou. To
              je implicitní, pokud není výstupem terminál a je použit  program
              ls.

STANDARDNÍ VOLBY GNU

       --help Vypíše  návod k použití na standardní výstup a bezchybně skončí.

       --version

       --     Konec seznamu voleb.

PROSTŘEDÍ

       Proměnná  POSIXLY_CORRECT  určuje  použitou   jednotku.    Pokud   není
       nastavena,  určuje  početznaků v tabulátoru proměnná TABSIZE.  Proměnná
       COLUMNS (když reprezentuje desítkové celé číslo) určuje  šířku  sloupce
       na  výstupu  (při  použití  s  volbou  -C).   Názvy souborů nesmějí být
       zkracovány, aby se vešly do vícesloupcového výstupu.

       Proměnné LANG, LC_ALL, LC_CTYPE  a  LC_MESSAGES  mají  obvyklý  význam.
       Proměnná  TZ  určuje  časovou  zónu  pročasové  řetězce  vypisované ls.
       Proměnná LS_COLORS se používá k  určení  používaných  barev.   Proměnná
       LS_OPTIONS určuje implicitní volby.

       Proměnná    QUOTING_STYLE   určuje   implicitní   hodnotu   pro   volbu
       --quoting-style.  V současnosti  má  implicitní  hodnotu  literal,  ale
       autoři  varovali,  že tato hodnota se může změnit v některé z budoucích
       verzí ls
        na shell.

CHYBY

       V důsledku chyby v HP-UX, se na BSD  systémech  při  použití  volby  -s
       vypisuje  pro  soubory  připojené  pomocí NFS ze systémů HP-UX polovina
       správné  hodnoty.  Naopak,  příkaz  ls  na  HP-UX  systémech   vypisuje
       dvojnásobek  správných  hodnot  pro  soubory připojené pomocí NFS z BSD
       systémů.

SPLŇUJE STANDARDY

       POSIX.2

DALŠÍ INFORMACE

       dircolors(1)

POZNÁMKY

       Tato stránka popisuje ls z balíčku fileutils-4.0; jiné verze  se  mohou
       lehce lišit.