Provided by: manpages-cs_0.17.20080113-1_all bug

JMÉNO

       wget - neinteraktivní nástroj k stahování souborů

SYNTAXE

       wget [volba]... [URL]...

POPIS

       GNU Wget je nástroj pro neinteraktivní stahování souborů z WWW.
       Podporuje protokoly HTTP, HTTPS a FTP, i stahování přes HTTP proxy.

       Wget je neinteraktivní program, což znamená, že dovede pracovat na
       pozadí, i když není uživatel přihlášen. Lze tedy spustit program,
       odhlásit se a počkat, až dodělá určenou práci. Naopak většina www
       prohlížečů vyžaduje neustálou přítomnost uživatele, což může být v
       případě přenosu většího množství dat na obtíž.

       Wget umí následovat odkazy z HTML a XHTML stránek a vytvářet lokální
       verze vzdálených serverů tak, že vytvoří přesnou kopii jejich
       adresářové struktury. Tomu se někdy říká ``rekurzívní stahování''.
       Wget přitom respektuje Robot Exclusion Standard (/robots.txt).  Wget je
       možné nastavit, aby odkazy ve stažených HTML souborech konvertoval na
       odkazy na lokální soubory pro offline prohlížení.

       Wget byl navržen pro robustnost na pomalých nebo nestabilních sítových
       připojeních; pokud stahování selže kvůli problému v síti, bude to
       zkoušet znovu, dokud jej nestáhne celý. Pokud server podporuje obnovení
       stahování (regetting), požádá jej o obnovení stahování v místě, kde
       předtím skončil.

VOLBY

       Syntaxe voleb

       Protože Wget používá ke zpracování argumentů příkazové řádky GNU
       getopt, má každá volba dlouhou a krátkou formu.  Dlouhé se lépe
       pamatují, ale zdržují při psaní. Je možné obě formy libovolně
       kombinovat nebo uvádět volby za argumenty příkazové řádky.  Tak je
       možné napsat:

               wget -r --tries=10 http://fly.srk.fer.hr/ -o log

       Mezeru mezi volbou, která akceptuje argument, a argumentem lze
       vypustit.  Namísto -o log lze napsat -olog.

       Volby, které argument nevyžadují, je možné sloučit, jako:

               wget -drc <URL>

       To je rovnocenné zápisu:

               wget -d -r -c <URL>

       Protože volby je možné uvést za argumenty, můžete argumenty ukončit s
       --. Tj. následující zápis se pokusí stáhnout URL -x, selhání zapíše do
       log:

               wget -o log -- -x

       Volby, které akceptují seznamy oddělené čárkou respektují konvenci, že
       určení prázdného seznamu vymaže jeho hodnotu. To lze využít pro zrušení
       nastavení z .wgetrc. Například pokud .wgetrc nastavuje
       "exclude_directories" na /cgi-bin, následující příklad je nejprve
       vymaže a potom nastaví na vyloučení /~nobody a /~somebody. Seznamy je
       také možno vymazat ve .wgetrc.

               wget -X '' -X /~nobody,/~somebody

       Většina voleb, které neakceptují argumenty, jsou booleovsk volby,
       protože jejich stav lze zachytit jako ano nebo ne (``booleovskou
       proměnnou'').  Například --follow-ftp nastaví Wget, aby následoval FTP
       odkazy z HTML souborů a na druhou stranu --no-glob mu přikazuje
       neprovádět globbing souborů na FTP URLs.  Booleovská volba je buďto
       kladn nebo zporn (začínající na --no). Všechny takové volby mají
       některé vlastnosti společné.

       Pokud není řečeno jinak, předpokládá se, že výchozí chování je opačné k
       uvedené volbě. Například z toho, že existuje volba --follow-ftp,
       vyplývá, že výchozím chováním je nenásledovat FTP odkazy z HTML
       stránek.

       Kladné volby mohou být negovány připsáním --no- před název volby;
       Záporné volby mohou být negovány vypuštěním --no-. To se může zdát
       nadbytečným ---pokud je výchozím chováním kladné volby nedělat něco,
       proč potom poskytovat možnost jejího explicitního vypnutí? Protože
       .wgetrc může výchozí chování změnit. Například uvedení "follow_ftp =
       off" ve .wgetrc způsobí, že Wget nebude následovat FTP odkazy a použití
       --no-follow-ftp je jediná možnost, jak z příkazové řádky obnovit
       výchozí nastavení.

       Základní volby

       -V
       --version
           Zobrazí se verze Wget.

       -h
       --help
           Vypíše nápovědu, popisující všechny volby příkazové řádky programu
           Wget.

       -b
       --background
           Okamžitě po spuštění se přepne na pozadí. Pokud není volbou -o
           určen žádný soubor pro výstup, je výstup přesměrován do wget-log.

       -e command
       --execute command
           Spustí se pkaz, jako kdyby to byla část souboru .wgetrc. Příkaz
           vyvolaný touto cestou bude mít přednost před příkazy z .wgetrc.
           Pokud je třeba určit více příkazů, použije se více instancí volby
           -e.

       Logování a volby vstupních souborů

       -o logfile
       --output-file=logfile
           Zapisuj všechny zprávy do logfile. Tyto zprávy jsou normálně
           zapisovány na standardní chybový výstup.

       -a logfile
       --append-output=logfile
           Připoj do logfile. To samé jako -o, ale logfile pouze připojuje,
           starý soubor nesmaže. Pokud logfile neexistuje, vytvoří nový.

       -d
       --debug
           Zapne ladící výstup, tj. různé informace důležité pro vývojáře Wget
           v případě, že nefunguje dle očekávání. Podpora ladícího výstupu je
           k dispozici pouze pokud byla zapnuta při kompilaci.  Všimněte si,
           že i když je program zkompilovaný s ladícím výstupem, nevypisuje
           žádné ladící informace, dokud o ně není požádán volbou
            -d.

       -q
       --quiet
           Tichý režim, žádný výstup.

       -v
       --verbose
           Upovídaný výstup, se všemi dostupnými daty. Když je použit běžný
           výstup, upovídanost je standardně nastavena.

       -nv
       --no-verbose
           Vypne upovídanost, aniž by byl zcela tichý (k tomu slouží -q),
           takže jsou tištěna chybová hlášení a základní informace.

       -i soubor
       --input-file=soubor
           Čte URL z přímo ze souboru. Pokud je jako soubor určeno -, čtou se
           URL ze standardního vstupu.  (Pro čtení ze souboru, jehož jméno je
           -, použijte ./-)

           Není třeba zadávat žádná URL z příkazové řádky. Pokud jsou zadána
           URL z příkazové řádky i ze souboru, provede se nejdříve stažení
           souboru zadaného z příkazové řádky. Soubor nemusí být dokument typu
           HTML (nic se nestane, když je) ---stačí, když jsou URL vypsány po
           sobě.

           Nicméně, když určíte --force-html, na dokument se bude pohlížet
           jako na HTML. V tomto případě můžou nastat problémy s relativními
           odkazy, což lze vyřešit buď přidáním "<base href="url">" do
           dokumentu nebo blíže určit --base=url v příkazové řádce.

       -F
       --force-html
           Když je použit vstup ze souboru, je soubor považován za HTML.  Tato
           možnost povolí získání relativních odkazů z existujících HTML
           souborů na vašem pevném disku přidáním "<base href="url">" do HTML
           nebo použitím volby --base.

       -B URL
       --base=URL
           Přidá URL před relativní odkazy čtené ze souboru určeného volbou
           -i.

       Volby pro stahování

       --bind-address=ADRESA
           When making client TCP/IP connections, bind to ADDRESS on the local
           machine.  ADDRESS may be specified as a hostname or IP address.
           This option can be useful if your machine is bound to multiple IPs.

       -t poet
       --tries=poet
           Nastaví počet pokusů na poet.  Pro nekonečno zadejte 0 nebo inf.
           Výchozí nastavení je 20 pokusů, s výjimkou závažných chyb jako
           ``connection refused'' nebo ``not found'' (404), u nichž se nové
           pokusy nekonají.

       -O soubor
       --output-document=soubor
           Dokumenty nebudou zapisovány do příslušných souborů, ale všechny
           budou připojeny do jediného souboru se jménem, určeným v parametru.
           Když je jméno souboru určeno jako -, budou dokumenty zapisovány na
           standardní výstup. (Pro zápis do souboru pojmenovaného - použijte
           ./-.)

           Pozor, kombinace s -k je jasně definována pouze pro stahování
           jediného souboru.

       -nc
       --no-clobber
           Pokud je soubor ukládán do stejného adresáře více než jednou,
           závisí chování Wgetu na několika volbách, včetně -nc. V některých
           případech je lokální soubor přepsán (clobbered), jindy je zachován.

           Při spuštění Wgetu bez voleb -N, -nc nebo -r bude při ukládání
           stejného souboru do stejného adresáře původní kopie souboru
           zachována a jeho druhá kopie pojmenována soubor.1.  Pokud je tento
           soubor ukládán ještě jednou, je třetí kopie pojmenována soubor.2,
           atd. Pokud je použita volba -nc, je toto chování potlačeno a Wget
           nové kopie souboru odmítne stáhnout.  Takže ``"no-clobber"'' ve
           skutečnosti nezabraňuje přepsání, nýbrž ukládání vícenásobných
           verzí.

           Při spuštění Wget s volbou -r, ale bez -N nebo -nc, bude výsledkem
           dalšího stažení souboru přepsání staré kopie novou.  Přidáním -nc
           bude původní soubor zachován a nové kopie na serveru budou
           ignorovány.

           Při spuštění Wgetu s -N, ať už s nebo bez -r, bude rozhodnutí, zda
           stáhnout novou kopii, záviset na datech změny a velikostech
           souborů.  Volba -nc nesmí být použita.

           Pozor, pokud je použita volba -nc, budou soubory s příponou .html
           nebo .htm nahrány z lokálního disku a zpracovány jako by byly
           staženy z webu.

       -c
       --continue
           Pokračování v příjmu částečně staženého souboru. To se hodí, pokud
           chcete dokončit stahování započaté předchozí instancí Wgetu nebo
           jiným programem.  Např.:

                   wget -c ftp://sunsite.doc.ic.ac.uk/ls-lR.Z

           Pokud je v aktuálním adresáři soubor s názvem ls-lR.Z, Wget bude
           předpokládat, že se jedná o první část vzdáleného souboru a požádá
           server o pokračování v přenosu od offsetu rovnému délce lokálního
           souboru.

           Všimněte si, že tento parametr není nutné zadávat, pokud pouze
           chcete, aby Wget pokračoval ve stahování souboru po přerušení
           spojení. To je jeho výchozí chování.  -c má vliv pouze na obnovení
           stahování započatých ped spuštěním aktuální instance Wgetu, a
           pokud stále ještě jsou k dispozici lokální soubory.

           Bez volby -c by předchozí příklad pouze stáhnul vzdálený soubor
           jako ls-lR.Z.1 a zkrácený soubor ls-lR.Z by nechal být.

           Od verze 1.7 Wget při použití volby -c na neprázdném souboru a v
           případě, že server nepodporuje obnovení stahování, odmítne začít
           stahování od začátku, což by mohlo přemazat dosud získaný obsah.
           Pokud opravdu chcete začít stahovat od začátku, smažte soubor.

           Rovněž od verze 1.7 Wget při použití volby -c na souboru se stejnou
           délkou jako soubor na serveru odmítne soubor stáhnout a vypíše
           vysvětlení. To samé se stane pokud je soubor na serveru menší než
           lokální soubor (pravděpodobně proto, že od posledního pokusu o
           stažení byl soubor na serveru změněn)---protože pokračování nemá
           smysl, ke stažení nedojde.

           Na druhou stranu při použití -c je jakýkoliv soubor, který je na
           serveru větší než soubor lokální, považován za nedokončené
           stahování a bude staženo a připojeno na konec lokálního souboru
           pouze "(délka(vzdálený) - délka(lokální))" bajtů.  To se může někdy
           hodit---například při použití wget -c ke stažení pouze nové části
           připojené k souboru dat nebo logu.

           Nicméně pokud je soubor na serveru větší, protože byl zmnn, na
           rozdíl od pouhého pipojen, vznikne pokažený soubor.  Wget nemá
           žádnou možnost ověřit, že lokální soubor je skutečně platnou částí
           vzdáleného souboru. Zvláštní pozornost je potřeba při použití -c
           spolu s -r, protože každý soubor bude považován za potenciální
           "nedokončené stahování".

           Dalším případem, kdy dojde s volbou -c k poškození souboru je
           hloupá HTTP proxy vkládající do lokálního souboru řetězec
           ``transfer interrupted''. V budoucnu může být pro tyto případy
           přidána volba ``rollback''.

           Pozor, -c funguje pouze s FTP servery a s HTTP servery, které
           podporují hlavičku "Range".

       --progress=druh
           Vybere druh ukazatele postupu, který má být použit. Platné druhy
           jsou ``dot'' a ``bar''.

           Jako výchozí je nastaven ``bar'' (čárový). Vykresluje ASCII čáru
           postupu (alias ``teploměr''), který ukazuje stav stahování.Pokud
           výstup není TTY, je jako výchozí použit ``dot'' (tečkový).

           Pro přepnutí na ``tečkový'' použijte --progress=dot.  Při stahování
           vypisuje na obrazovku tečky; každá tečka reprezentuje fixní objem
           stažených dat.

           Při použití tečkového druhu je též možné nastavit styl určením
           druhu jako dot:styl. Různé styly znamenají různé významy pro jednu
           tečku. Ve výchozím stylu ("default") reprezentuje každá tečka 1 KB,
           v jedné skupině je 10 teček a na řádku je 50 teček.  Binární styl
           ("binary") je spíše ``počítačově'' orientován ---8 KB na tečku, 16
           tečkové skupiny a 48 teček na řádek (takže 384 KB na řádek).  Styl
           "mega" je vhodný pro stahování obrovských souborů---každá tečka
           reprezentuje 64K, 8 teček ve skupině a 48 teček na řádek (tj. 3 MB
           na řádek).

           Všimněte si, že výchozí styl je možno nastavit příkazem "progress"
           v souboru .wgetrc. Toto nastavení může být z příkazové řádky
           potlačeno, s výjimkou výstupu na jiné zařízení než TTY, v tom
           případě bude ``dot'' upřednostněno před ``bar''. Pro vynucení
           čárového výstupu se použije --progress=bar:force.

       -N
       --timestamping
           Zapne časové označení (timestamping).

       -S
       --server-response
           Vypíše hlavičky odeslané HTTP serverem a odpovědi odeslané FTP
           serverem.

       --spider
           Při spuštění s touto volbou se bude Wget chovat jako Web spider,
           tj. nebude stránky stahovat, jenom kontrolovat, jestli existují.
           Např. je možné použít wget na kontrolu záložek:

                   wget --spider --force-html -i bookmarks.html

           Na této funkcionalitě se ještě musí zapracovat, aby se alespoň
           přiblížila skutečným web spiders.

       -T vteřin
       --timeout=vtein
           Nastavení časového limitu sítě na zadaný počet vtein.  Je
           ekvivalentní společnému nastavení --dns-timeout, --connect-timeout
           a --read-timeout.

           Kdykoliv probíhá síťová operace, Wget může ověřovat prodlevu a
           operaci přerušit, pokud trvá příliš dlouho. Tak lze zabránit
           zamrznutí nebo nekonečným spojením.  Jediným časovým limitem, který
           je jako výchozí nastaven, je 900 vteřin na čtení.  Nastavením na 0
           se vyřadí. Výchozí hodnotu je záhodno měnit pouze v případě, že
           skutečně víte, co děláte.

           Všechny volby týkající se časových limitů akceptují hodnoty v
           desítkové soustavě, včetně hodnot pod vteřinu. Např. 0.1 vteřin je
           platnou (ačkoliv nevhodnou) hodnotou.  Hodnoty pod vteřinu se hodí
           při testování časů odpovědi serveru nebo latence sítě.

       --dns-timeout=vtein
           Nastaví časový limit pro DNS dotaz na zadaný počet vtein.  DNS
           dotazy, které nejsou ve stanoveném čase dokončeny, selžou.  Jako
           výchozí není pro DNS dotazy stanoven žádný časový limit nad rámec
           implementace knihovnami systému.

       --connect-timeout=vtein
           Nastaví časový limit na zadaný počet vtein.  TCP spojení, která se
           za tu dobu nepodaří sestavit budou přerušena.  Jako výchozí není
           pro sestavení spojení stanoven žádný časový limit nad rámec
           implementace knihovnami systému.

       --read-timeout=vtein
           Nastaví časový limit pro čtení (a zápis) na zadaný v počet vtein.
           ``Čas'' v tomto případě znamená neinn as: pokud v jakékoliv fázi
           stahování nejsou přijata žádná data po více než zadaný počet
           vteřin, čtení selže a stahování začne znovu.  Tato volba
           neovlivňuje přímo trvání celého stahování.

           Samozřejmě vzdálený server se může rozhodnout ukončit spojení dříve
           než stanoví tato volba. Výchozí hodnotou časového limitu pro čtení
           je 900 vteřin.

       --limit-rate=poet
           Omezí rychlost stahování na poet bajtů za vteřinu. Počet může být
           vyjádřen v bajtech, s příponou k v kilobajtech  nebo s příponou m v
           megabajtech. Např. --limit-rate=20k omezí rychlost stahování na
           20KB/s.  To se hodí pokud z jakéhokoliv důvodu nechcete, aby Wget
           zabral celé přenosové pásmo.

           Tato volba umožňuje použít desetiny, obvykle spolu s příponami;
           např. --limit-rate=2.5k je platné nastavení.

           Všimněte si, že Wget implementuje omezování nečinností po určitý
           čas, v případě, že čtení ze sítě trvalo méně nežli je určeno
           limitem.  Tato strategie způsobí, že TCP přenos se zpomalí zhruba
           na rychlost danou limitem. Nicméně dosažení rovnováhy může chvíli
           trvat, takže v případě velmi malých souborů to moc dobře nefunguje.

       -w vtein
       --wait=vtein
           Čekat zadaný počet vteřin mezi jednotlivými staženími.  Použití
           této volby se doporučuje, protože se tak snižuje zatížení serveru.
           Namísto v sekundách může být určeno v minutách pomocí přípony "m",
           v hodinách s příponou "h" nebo dnech s příponou "d".

           Nastavení velké hodnoty se hodí v případě, že je síť nebo server
           nedostupný, takže Wget může čekat dostatečně dlouho aby se dalo
           očekávat, že bude chyba na síti mezitím opravena.

       --waitretry=vtein
           Pokud nechcete, aby Wget čekal mezi kadm stažením, ale jen mezi
           staženími, která selhala, použijte tuto volbu. Wget použije
           linern stup (linear backoff), tj. čekání 1 vteřinu po prvním
           selhání u souboru, 2 vteřiny po druhém selhání u stejného souboru,
           až po zadaný počet vtein. Tj. hodnota 10 způsobí, že Wget bude
           čekat až (1 + 2 + ... + 10) = 55 vteřin u každého souboru.

           Tato volba je zapnuta jako výchozí v globálním souboru wgetrc.

       --random-wait
           Některé www servery mohou provádět analýzu záznamů za účelem
           identifikace programů jako je Wget hledáním statisticky podobných
           časů mezi požadavky. Tato volba způsobí, že čas mezi požadavky se
           bude pohybovat mezi 0 a 2 * wait vteřinami, kde wait je hodnota
           daná volbou --wait, aby nemohl být Wget identifikován.

           Nedávno byl v článku v publikaci věnované vývoji pro populárního OS
           zveřejněn kód, který tuto analýzu provádí za běhu. Jeho autor
           navrhoval blokování celého C rozsahu, aby programy pro automatické
           stahování byly blokovány i při změně adresy poskytnuté DHCP.

           Volba --random-wait byla tímto zlomyslným návrhem inspirována.

       --no-proxy
           nepoužívat proxy, i pokud je příslušná proměnná prostředí *_proxy
           definována.

           Pro další informace o používání proxy s Wgetem,

       -Q kvta
       --quota=kvta
           Nastaví kvótu pro automatická stahování. Hodnota může být určena v
           bajtech (výchozí), kilobajtech (s příponou k) nebo megabajtech (s
           příponou m).

           Všimněte si, že kvóta nikdy neovlivní stažení jediného souboru.
           Takže pokud napíšete wget -Q10k ftp://wuarchive.wustl.edu/ls-lR.gz,
           stáhne se soubor ls-lR.gz celý. To samé platí i pokud je na
           příkazovém řádku určeno několik URL. Nicméně kvóta platí v případě,
           že se stahuje buďto rekurzivně nebo ze zadaného vstupního souboru.
           Tj. v případě wget -Q2m -i sites bude stahování přerušeno jakmile
           bude převýšena kvóta.

           Zadáním kvóty na 0 nebo inf se kvóta nastaví na nekonečno.

       --no-dns-cache
           Vypne vyrovnávací paměť DNS dotazů. Za normálních okolností si Wget
           pamatuje IP adresy, které získal z DNS, takže nemusí pravidelně
           kontaktovat DNS server pro stejnou (obvykle malou) sadu hostitelů,
           z nichž stahuje. Tato vyrovnávací paměť existuje pouze v paměti a
           nová instance Wgetu musí DNS kontaktovat znovu.

           Nicméně jsou případy, kdy není žádoucí udržovat jména hostitelů ve
           vyrovnávací paměti, a to ani po krátkou dobu. S touto volbou Wget
           pro každé nové spojení použije nový DNS dotaz (přesněji nové volání
           "gethostbyname" nebo "getaddrinfo"). Tato volba neovlivn
           cachování, které může provádět DNS knihovna nebo externí
           vyrovnávací vrstva, jako je třeba NSCD.

           Pokud přesně nerozumíte, k čemu tato volba slouží, pravděpodobně ji
           nepotřebujete.

       --restrict-file-names=reim
           Nastaví, které znaky z URL se mohou objevit v názvech lokálních
           souborů získaných z těchto URL. Znaky, které jsou touto volbou
           zakzny jsou uvozeny, tj- nahraženy %HH, kde HH je hexadecimální
           číslo odpovídající zakázanému znaku.

           Jako výchozí Wget uvozuje znaky, které nejsou platné pro názvy
           souborů operačního systému, stejně jako kontrolní znaky, které jsou
           většinou netisknutelné. Tato volba se hodí pro změnu výchozího
           nastavení v případě, že stahujete na nenativní diskový oddíl nebo
           chcete vypnout uvozování kontrolních znaků.

           Když je režim nastaven na ``unix'', Wget uvozuje znak / a kontrolní
           znaky v rozahu 0--31 a 128--159. To je výchozí nastavení pro Unix-
           like OS'.

           Když je režim nastaven na ``windows'', Wget uvozuje znaky \, |, /,
           :, ?, ", *, <, > a kontrolní znaky v rozsahu 0--31 a 128--159.  V
           režimu windows Wget navíc používá + namísto : pro oddělení
           hostitele a portu v názvech lokálních souborů a používá @ namísto ?
           pro oddělení dotazovací části názvu souboru od zbytku. Takže URL,
           které by bylo v unix režimu uloženo jako
           www.xemacs.org:4300/search.pl?input=blah, bude v režimu windows
           uloženo jako www.xemacs.org+4300/search.pl@input=blah.  Tento režim
           je na Windows nastaven jako výchozí.

           Pokud k režimu připojíte ,nocontrol, např.  unix,nocontrol, bude
           uvozování kontrolních znaků vypnuto.  Pro vypnutí uvozování
           kontrolních znaků bez vlivu na výběr OS lze použít
           --restrict-file-names=nocontrol.

       -4
       --inet4-only
       -6
       --inet6-only
           Vynutí připojování k IPv4 nebo IPv6 adresám.  S --inet4-only nebo
           -4 se Wget bude připojovat pouze k IPv4 hostitelům, ignorujíc AAAA
           záznamy v DNS a odmítne se připojit k IPv6 adresám určeným v URL.
           Naopak s --inet6-only nebo -6 se Wget bude připojovat pouze k IPv6
           hostitelům a bude ignorovat A záznamy a IPv4 adresy.

           Žádnou z těchto voleb by nemělo být nutné nastavovat ručně.  Jako
           výchozí Wget, který IPv6 umí, použije druh adres, určený DNS
           záznamem hostitele. Pokud DNS odpoví IPv4 i IPv6 adresou, Wget je
           postupně zkusí, dokud nenajde tu, ke které se dá připojit.  (Také
           viz volba "--prefer-family" popsaná níže.)

           Tyto volby mohou být použity k vynucení užití IPv4 nebo IPv6 adres
           na systémech, které podporují obě možnosti, obvykle za účelem
           ladění nebo řešení rozbité konfigurace sítě.  Najednou může být
           použita pouze jedna z voleb --inet6-only a --inet4-only.  Pokud
           nebyl Wget zkompilován s podporou IPv6, nejsou tyto volby dostupné.

       --prefer-family=IPv4/IPv6/none
           Je-li na výběr více adres, bude preferovat určený druh adres.  Jako
           výchozí jsou preferovány IPv4 adresy.

           Tím se vyhne falešným chybám a pokusům o spojení, při přístupu z
           IPv4 sítí k hostitelům, kteří mají jak IPv6 tak IPv4 záznam.
           Například www.kame.net se překládá na
           2001:200:0:8002:203:47ff:fea5:3085 a na 203.178.141.194. Je-li
           preferováno "IPv4", poižije se IPv4 adresa jako první; je-li
           preferováno "IPv6", použije se jako první IPv6 adresa; je-li zadána
           hodnota "none", je pořadí adres vrácených DNS použito beze změny.

           Na rozdíl od -4 a -6 tato volba neomezuje používání na jediný druh
           adres, pouze mění poad, ve kterém je k adresám přistupováno. Také
           si všimněte, že provedená změna pořadí je stabiln---neovlivnuje
           pořadí adres stejného druhu, tj.  relativní pořadí všech IPv4 adres
           a všech IPv6 adres zůstává ve všech případech nedotčeno.

       --retry-connrefused
           Považuj ``connection refused'' za dočasnou chybu a zkoušej znovu.
           Normálně Wget pokus o stažení URL vzdá, pokud se k serveru nedokáže
           připojit, protože takové selhání se bere jako znamení, že server
           vůbec neběží a další pokusy by nikam nevedly. Tato volba se hodí k
           zrcadlení nespolehlivých serverů, které na krátké časové úseky
           vypadávají.

       --user=uivatel
       --password=heslo
           Nastaví uivatele a heslo heslo pro stahování přes FTP i HTTP. Tyto
           parametry lze potlačit použitím voleb --ftp-user a --ftp-password
           pro FTP přenosy a --http-user a --http-password pro HTTP přenosy.

       Volby pro adresáře

       -nd
       --no-directories
           Při rekurzivním stahování nevytvářet adresářovou hierarchii.
           Všechny soubory budou uloženy do aktuálního adresáře, bez
           přepisování (pokud existuje více souborů se stejným jménem, jsou
           uloženy s příponami .n).

       -x
       --force-directories
           Opak -nd---vytvoří adresářovou hierarchii, i v případě, že by jinak
           vytvořena nebyla. Např. wget -x http://fly.srk.fer.hr/robots.txt
           uloží stažený soubor do fly.srk.fer.hr/robots.txt.

       -nH
       --no-host-directories
           Nebude vytvářet adresáře začínající názvem hostitele.  Jako výchozí
           bude při spuštění Wget s volbou -r http://fly.srk.fer.hr/ vytvořena
           adresářová struktura začínající fly.srk.fer.hr/.  Tato volba toto
           chování vypne.

       --protocol-directories
           Použije název protokolu v cestě k lokálnímu souboru.  Např. (s
           touto volbou) wget -r http://host bude ukládat do http/host/... a
           ne do host/....

       --cut-dirs=poet
           Bude ignorovat zadaný poet podadresářů. To se hodí pro detailní
           kontrolu nad adresářem, kam se ukládá.

           Viz např. adresář ftp://ftp.xemacs.org/pub/xemacs/. Při jeho
           stažení s -r bude uložen lokálně v ftp.xemacs.org/pub/xemacs/.
           Zatímco volba -nH může odstranit podadresář ftp.xemacs.org/, ale
           pořád zbývá pub/xemacs. Tady se --cut-dirs hodí; způsobí, že Wget
           nebude ``vidět'' poet podadresářů vzdáleného adresáře.  Následuje
           několik příkladů fungování volby --cut-dirs.

                   No options        -> ftp.xemacs.org/pub/xemacs/
                   -nH               -> pub/xemacs/
                   -nH --cut-dirs=1  -> xemacs/
                   -nH --cut-dirs=2  -> .

                   --cut-dirs=1      -> ftp.xemacs.org/xemacs/
                   ...

           Pokud je pouze potřeba zbavit se adresářové struktury, lze
           podobného výsledku dosáhnout kombinací -nd a -P.  Nicméně narozdíl
           od -nd volba --cut-dirs neruší podadresáře---např.  při použití -nH
           --cut-dirs=1 bude podadresář beta/ podle očekávání umístěn do
           xemacs/beta.

       -P prefix
       --directory-prefix=prefix
           Nastaví prefix pro adresáře na prefix.  Adres prefix je adresář,
           kam se budou všechny soubory a podadresáře ukládat.  Výchozí
           hodnotou je . (aktuální adresář).

       Volby HTTP

       -E
       --html-extension
           Pokud je stažen soubor typu application/xhtml+xml nebo text/html a
           jeho URL nekončí příponou odpovídající regulárnímu výrazu
           \.[Hh][Tt][Mm][Ll]?, způsobí tato volba připojení přípony .html k
           názvu lokálního souboru. To se hodí např. při zrcadlení serveru
           používajícího .asp, když mají být zrcadlené stránky zprostředkovány
           serverem Apache. Nebo také při stahování obsahu, generovaného CGI.
           URL typu http://site.com/article.cgi?25 bude uloženo jako
           article.cgi?25.html.

           Všimněte si, že soubory, jejichž jména byla takto změněna, budou
           při každém dalším zrcadlení stahovány znovu, protože Wget nedokáže
           určit, že lokální soubor X.html odpovídá vzdálenému URL X (protože
           zatím neví, že výstup této URL je typu text/html nebo
           application/xhtml+xml. Zabránit se tomu dá použitím voleb -k a -K,
           takže je originální verze souboru uložena jako X.orig.

       --http-user=uivatel
       --http-password=heslo
           Nastaví uživatele uivatel a heslo heslo pro HTTP server. V
           závislosti na typu výzvy je Wget zakóduje autentizačním schématem
           "basic" (nezabezpečené) nebo "digest".

           Dalším způsobem zadání uživatele a hesla je samotné URL.  Obě
           metody odhalí použité heslo každému, kdo by se obtěžoval spustit
           "ps". Tomu lze zabránit uskladněním hesel v .wgetrc nebo .netrc a
           ochranou těchto souborů před ostatními uživateli nastavením práv
           příkazem "chmod".  Pokud se jedná o opravdu důležitá hesla,
           nenechávejte je v těch souborech ležet---poté co Wget začal
           stahovat, smažte je.

       --no-cache
           Vypne vyrovnávací paměť na straně serveru - Wget pošle serveru
           příslušnou direktivu (Pragma: no-cache), aby získal vzdálený soubor
           přímo a ne jeho verzi z vyrovnávací paměti.  To se zvláště hodí při
           stahování souborů, jejichž zastaralá verze visí ve vyrovnávací
           paměti proxy serveru.

           Používání vyrovnávací paměti je ve výchozím stavu povoleno.

       --no-cookies
           Zakáže používání cookies. Cookies slouží k udržování o stavu na
           serveru. Server pošle klientovi cookie pomocí hlavičky "Set-Cookie"
           a klient touto cookie odpovídá na další dotazy. Protože cookie
           umožňuje vlastníkovi serveru sledovat návštěvníky, může být jejich
           užití považováno za narušování soukromí.  Jako výchozí je používání
           cookies povoleno, nicméně skladovn cookies je vypnuto.

       --load-cookies soubor
           Nahraje cookies ze souboru před prvním HTTP stahováním.  soubor je
           textový soubor ve formátu původního souboru cookies.txt v Netscape.

           Tato volba je typicky používána v případech zrcadlení serverů,
           které vyžadují přihlášení pro přístup k části nebo celému obsahu.
           Přihlašovací proces obvykle probíhá tak, že web server na základě
           přijatých a ověřených přihlašovacích informací vydá HTTP cookie.
           Tuto cookie potom prohlížeč při přístupu do vyhrazené části posílá
           serveru, čímž prokazuje svou identitu.

           Zrcadlení takového serveru vyžaduje, aby Wget posílal stejné
           cookies, jako posílá váš prohlížeč. Toho se dosáhne volbou
           --load-cookies---prostě se Wgetu předá umístění souboru cookies.txt
           a bude posílat stejné cookies, jako by v dané situaci posílal váš
           prohlížeč. Různé prohlížeče udržují textové cookie soubory na
           různých místech:

           Netscape 4.x.
               Cookies jsou v ~/.netscape/cookies.txt.

           Mozilla a Netscape 6.x.
               Cooki soubor Mozilly se také jmenuje cookies.txt a je umístěn
               někde v ~/.mozilla, v adresáři vašeho profilu.  Úplná cesta
               obvykle vypadá podobně jako ~/.mozilla/default/some-weird-
               string/cookies.txt.

           Internet Explorer.
               Pro vytvoření cookie souboru použitelného Wgetem zvolte v menu
               Soubor Import a Expert, Exportovat cookies. Testováno s
               Internet Explorerem 5; Není zaručeno, že bude fungovat s
               dřívějšími verzemi.

           Ostatní prohlížeče.
               Pokud používáte jiný prohlížeč, --load-cookies fungovat pouze v
               případě, že dokážete najít nebo vytvořit cookie soubor ve
               formátu Netscape.

           Pokud není možné použít --load-cookies, je tu ještě jedna
           alternativa.  Pokud prohlížeč podporuje ``správu cookie'', je možné
           použít jej pro zobrazení cookies, které jsou používány k přístupu k
           zrcadlenému serveru.  Opište si název a hodnotu cookie a ručně
           nařiďte Wgetu, aby je posílal, čímž ``oficiální'' podporu cookies
           obejdete:

                   wget --no-cookies --header "Cookie: <název>=<hodnota>"

       --save-cookies soubor
           Před ukončením uloží cookies do souboru. Takto nebudou uloženy
           cookies, které vypršely nebo nemají nastaven čas vypršení (tzv.
           ``session cookies''), viz též --keep-session-cookies.

       --keep-session-cookies
           Pokud je použito, způsobí, že volba --save-cookies bude také
           ukládat session cookies. Ty za normálních okolností ukládány
           nejsou, protože mají být uchovávány pouze v paměti a zapomenuty při
           zavření prohlížeče. Jejich uložení se hodí u serverů, které
           požadují přihlášení nebo návštěvu home page před umožněním přístupu
           na některé stránky.  S touto volbou je pro daný server vícero
           spuštění Wgetu považováno za jedinou session prohlížeče.

           Protože formát cookie souboru normálně neobsahuje session cookies,
           Wget je označí časem expirace 0. Volba --load-cookies je rozpozná
           jako session cookies, ale ostatní prohlížeče to může zmást.  Také
           si všimněte, že s takto nahranými cookies bude zacházeno jako s
           ostatními session cookies, tj. pokud je má volba --save-cookies
           opět zachovat, je nutné znovu použít --keep-session-cookies.

       --ignore-length
           Některé HTTP servery (resp. CGI programy) bohužel posílají neplatné
           hlavičky "Content-Length", což Wget nesnáší dobře, protože si
           myslí, že dokument nebyl stažen úplně.  Příznakem jsou opakované
           pokusy Wgetu o stažení stejného dokumentu, které pokaždé skončí
           hláškou, že (jinka normální) spojení bylo ukončeno na stejném
           bajtu.

           S touto volbou bude Wget hlavičku "Content-Length" ignorovat---
           jako by nikdy neexistovala.

       --header=header-line
           Bude posílat header-line spolu s ostatními hlavičkami v každém HTTP
           požadavku. Dodaná hlavička je poslána tak, jak je, tzn. musí
           obsahovat název a hodnotu oddělené středníkem a nesmí obsahovat
           znak nového řádku.

           Pro definování více hlaviček je možné použít --header vícenásobně.

                   wget --header='Accept-Charset: iso-8859-2' \
                        --header='Accept-Language: hr'        \
                          http://fly.srk.fer.hr/

           Nastavením hodnoty na prázdný řetězec se smažou všechny dříve
           definované hlavičky.

           Od verze 1.10 může být tato volba použita pro přepsání jinak
           automaticky generovaných hlaviček. Následující příkaz instruuje
           Wget, aby se připojil na localhost, ale použil foo.bar v hlavičce
           "Host":

                   wget --header="Host: foo.bar" http://localhost/

           Ve verzích před 1.10 takové použití volby --header způsobovalo
           posílání duplicitních hlaviček

       --proxy-user=uivatel
       --proxy-password=heslo
           Nastaví uživatelské jméno uivatel a heslo heslo pro autentizaci na
           proxy serveru. Wget je zakóduje autentikačním schématem "basic".

           I zde platí bezpečnostní ohledy popsané u --http-password.

       --referer=url
           Zahrne do HTTP požadavku hlavičku `Referer: url'.  Hodí se pro
           získávání dokumentů zpracovávaných na serveru, který očekává pouze
           stahování interaktivními prohlížeči, a které lze stáhnout v pořádku
           pouze pokud je hlavička Referer nastavena na jednu ze stránek,
           která na ně odkazuje.

       --save-headers
           Uloží hlavičky poslané HTTP serverem do souboru, před jeho současný
           obsah, záznamy jsou odděleny znakem nového řádku.

       -U agent-string
       --user-agent=agent-string
           Bude se HTTP serveru identifikovat jako agent-string.

           HTTP protokol umožňuje klientům identifikovat se pomocí hlavičky
           "User-Agent". Tak je možné odlišit WWW software, obvykle pro
           statistické účely nebo pro sledování porušování protokolu. Wget se
           normálně identifikuje jako Wget/verze, kde verze je aktuální číslo
           verze Wgetu.

           Nicméně některé servery uplatňují politiku výstupu na míru podle
           informací z "User-Agent".  Zatímco teoreticky to není tak špatný
           nápad, bývá to zneužíváno servery k odepření informací klientům
           jiným než (historicky) Netscape nebo častěji Microsoft Internet
           Explorer. Tato volba umožňuje změnit řádek "User-Agent" posílaný
           Wgetem.  Pokud nevíte, co děláte, nepoužívejte tuto volbu.

           Určením prázdného řetězce pomocí --user-agent="" způsobí, že Wget
           hlavičku "User-Agent" v HTTP požadavcích nepošle vůbec.

       --post-data=etzec
       --post-file=soubor
           Jako metodu pro všechny HTTP požadavky použije POST a určená data
           pošle v těle požadavku. "--post-data" posílá jako data etzec,
           zatímco "--post-file" posílá obsah souboru. Jinak fungují úplně
           stejně.

           Prosím všimněte si, že Wget potřebuje dopředu znát velikost dat.
           Proto musí být argument k "--post-file" obyčejným souborem; zadání
           FIFO nebo něco jako /dev/stdin nebude fungovat.  Není jasné, jak
           toto omezení, vlastní pro HTTP/1.0 obejít. Ačkoliv HTTP/1.1 zavádí
           chunked transfer, který nevyžaduje znalost délky požadavku dopředu,
           klient nemůže chunked použít, pokud neví, že hovoří s HTTP/1.1
           serverem. A dokud od něj nezíská odpověď, tak to vědět nemůže, což
           zase vyžaduje, aby byl požadavek dokončen -- problém slepice a
           vejce.

           Pozn.: pokud je Wget po dokončení POST požadavku přesměrován,
           nebude již na novou URL posílat POST. To proto, že URL, která
           zpracovávají POST, často odpoví přesměrováním na obyčejnou stránku,
           která POST nevyžaduje či neakceptuje.  Není zcela jasné, jestli je
           toto chování optimální; pokud to nebude fungovat, lze jej v
           budoucnu změnit.

           Následující příklad ukazuje, jak se přihlásit na server pomocí POST
           a poté přistoupit ke stažení požadovaných stránek, které jsou
           přístupné pouze autorizovaným uživatelům:

                   # Přihlášení na server; to lze udělat pouze jednou.
                   wget --save-cookies cookies.txt \
                        --post-data 'user=foo&password=bar' \
                        http://server.com/auth.php

                   # A teď stáhnout stránku, kterou potřebuji.
                   wget --load-cookies cookies.txt \
                        -p http://server.com/interesting/article.php

           Pokud server používá ke sledování autentizace uživatelů session
           cookies, nebude tento příklad fungovat, protože --save-cookies je
           neuloží (ani prohlížeče je neuloží) a soubor cookies.txt bude
           prázdný V tom případě pro vynucené ukládání session cookies
           přidejte volbu --keep-session-cookies.

       Volby HTTPS (SSL/TLS)

       Pro podporu šifrovaného HTTP (HTTPS) stahování musí být Wget
       zkompilován a externí SSL knihovnou, což je v současné době OpenSSL.
       Pokud je Wget zkompilován bez podpory SSL, žádná z těchto voleb není
       dostupná.

       --secure-protocol=protokol
           Zvolí, který zabezpečený protokol bude použit. Platné hodnoty jsou
           auto, SSLv2, SSLv3 a TLSv1.  Pokud je použito auto, je výběr
           protokolu na knihovně SSL, což se uskuteční posláním SSLv2 pozdravu
           a oznámením podpory SSLv3 a TLSv1. To je výchozí nastavení.

           Určení SSLv2, SSLv3 nebo TLSv1 vynutí použití odpovídajícího
           protokolu. To se hodí při spojení se starými a chybnými
           implementacemi SSL serveru, které OpenSSL neumožňují vybrat správný
           protokol automaticky. Naštěstí jsou takové servery vzácné.

       --no-check-certificate
           Neověřuje certifikát serveru u dostupných certifikačních autorit.
           Také nebude vyžadovat, aby jméno hostitele v URL odpovídalo jménu v
           certifikátu

           Od verze 1.10 je jako výchozí nastaveno ověřování certifikátu
           serveru u známých certifikačních autorit s přerušením SSL handshake
           a zrušením stahování, pokud ověření selže.  Ačkoliv je tak dosaženo
           bezpečnějšího stahování, spolupráce s některými servery, které s
           předchozími verzemi fungovaly, nebude fungovat, zvláště pokud
           používají certifikáty podepsané sebou samými, prošlé nebo jinak
           neplatné. Tato volba vynutí ``nezabezpečený'' režim, který změní
           chyby ověření certifikátu na varování a umožní pokračovat.

           Pokud se setkáte s chybami ``certificate verification error'' nebo
           ``common name doesn't match requested host name'', můžete tuto
           volbu použít pro obejití ověřování a pokračování ve stahování.
           Pouvejte tuto volbu pouze pokud jste pesvdeni o autenticit
           serveru nebo pokud je vm opravdu jedno, e m neplatn certifikt.
           Nekontrolovat certifikáty při přenosu důvěrných nebo důležitých dat
           je téměř vždy špatný nápad.

       --certificate=soubor
           Použij klientský certifikát uložený v souboru. to je potřeba pro
           servery, které po klientech, kteří se k nim připojují, požadují
           certifikát. Normálně to požadováno není a tato volba není povinná.

       --certificate-type=typ
           Určí typ klientského certifikátu. Platné hodnoty jsou PEM (výchozí)
           a DER, také známý jako ASN1.

       --private-key=soubor
           Načte privátní klíč ze souboru. Tak je možné poskytnout privátní
           klíč v souboru odděleně od certifikátu.

       --private-key-type=typ
           Určí typ privátního klíče. Povolené hodnoty jsou PEM (výchozí) a
           DER.

       --ca-certificate=soubor
           Použije soubor jako soubor s balíkem certifikačních autorit
           (``CA'') pro ověřování.  Certifikáty musejí být ve formátu PEM.

           Bez této volby Wget hledá certifikáty CA na místech určených
           systémem, vybraných při instalaci OpenSSH.

       --ca-directory=adres
           Určí adresář obsahující certifikáty CA ve formátu PEM. Každý soubor
           obsahuje jeden certifikát CA a jméno souboru je založeno na hodnotě
           hashe certifikátu. Toho je docíleno zpracováním adresáře
           certifikátů utilitou "c_rehash", dodávanou s OpenSSL. Volba
           --ca-directory je efektivnější než --ca-certificate v případě, kdy
           je nainstalováno mnoho certifikátů, protože umožňuje Wgetu vybrat
           certifikáty, když jsou potřeba.

           Bez této volby Wget hledá certifikáty CA na místech určených
           systémem, vybraných při instalaci OpenSSH.

       --random-file=soubor
           Použije soubor jako zdroj náhodných dat pro seeding generátoru
           pseudonáhodných čísel na systémech bez /dev/random.

           Na takových systémech knihovna SSL vyžaduje pro svou inicializaci
           externí zdroj náhodnosti. Náhodnost může poskytovat EGD (viz
           --egd-file níže) nebo může být čtena z externího zdroje určeného
           uživatelem.  Pokud není tato volba určena, Wget hledá náhodná data
           v $RANDFILE nebo, pokud tato není nastavena, v $HOME/.rnd. Pokud
           ani jedno není dostupné, SSL šifrování nejspíš nebude použitelné.

           Pokud se objevuje chyba ``Could not seed OpenSSL PRNG; disabling
           SSL.'', je třeba dodat náhodná data jednou z popsaných metod.

       --egd-file=soubor
           Použije soubor jako EGD soket. EGD znamená Entropy Gathering
           Daemon, program v uživatelském prostoru, který sbírá data z různých
           nepředpověditelných systémových zdrojů a zpřístupňuje je ostatním
           programům, které je mohou potřebovat. Šifrovací software, jako je
           knihovna SSL, potřebuje zdroje neopakující se náhodnosti, aby mohl
           seed generátor náhodných čísel používaný k tvorbě kryptograficky
           silných klíčů

           OpenSSL umožňuje uživateli zvolit vlastní zdroj entropie pomocí
           proměnné prostředí "RAND_FILE". Pokud není tato proměnná nastavena
           nebo pokud určený soubor neposkytuje dostatek náhodnosti, OpenSSL
           bude číst náhodná data z EGD soketu určeného touto volbou.

           Pokud není tato volba určena (a není použit ekvivalentní příkaz při
           startu), EGD není kontaktováno. EGD není na moderních Unixových
           systémech s podporou /dev/random nutné.

       Volby FTP

       --ftp-user=uivatel
       --ftp-password=heslo
           Nastaví uživatelské jméno uivatel a heslo heslo pro FTP server.
           Bez této volby, nebo odpovídající volby při startu, je jako výchozí
           heslo použito -wget@, normálně používané pro anonymní FTP.

           Další možností pro určení jména  a hesla je samotné URL.  Obě
           metody odhalí použité heslo každému, kdo by se obtěžoval spustit
           "ps". Tomu lze zabránit uskladněním hesel v .wgetrc nebo .netrc a
           ochranou těchto souborů před ostatními uživateli nastavením práv
           příkazem "chmod".  Pokud se jedná o opravdu důležitá hesla,
           nenechávejte je v těch souborech ležet---poté co Wget začal
           stahovat, smažte je.

       --no-remove-listing
           Neodstraňovat dočasné soubory .listing generované při stahování z
           FTP.  Obvykle tyto soubory obsahují surové výpisy adresářů získané
           z FTP serverů. Jejich ponechání se může hodit při ladění nebo pokud
           potřebujete mít možnost jednoduše ověřit obsah adresářů na
           vzdáleném serveru (např. pro ověření, že zrcadlo, které
           provozujete, je kompletní).

           Všimněte si, že ačkoliv Wget zapisuje do pevně daného jména
           souboru, nepředstavuje tato vlastnost bezpečností díru ve scénáři,
           kdy by uživatel vytvořil soubor .listing jako symbolický odkaz na
           /etc/passwd apod.  a požádal "roota", aby v jeho adresáři spustil
           Wget.  V závislosti na použitých volbách Wget buďto odmítne zapsat
           do .listing, čímž operace globbing/recursion/time-stamping selžou
           nebo symbolický odkaz smaže a nahradí opravdovým souborem .listing
           nebo zapíše výpis do souboru .listing.slo.

           Ačkoliv takováto situace nepředstavuje problém, "root" by nikdy
           neměl spouštět Wget v adresáři nedůvěryhodného uživatele.  Uživatel
           může udělat něco tak jednoduchého jako odkaz index.html na
           /etc/passwd a požádat "roota", aby spustil Wget s -N nebo -r, takže
           soubor by byl přepsán.

       --no-glob
           Vypne FTP globbing.  Globbing znamená používání speciálních znaků
           shellu (olk), jako jsou *, ?, [ a ], pro získání více než
           jednoho souboru ze stejného adresáře najednou, např.:

                   wget ftp://gnjilux.srk.fer.hr/*.msg

           Jako výchozí je globbing v případě, že URL obsahuje nějaký
           speciální znak vypnut. Tato volba slouží k permanentnímu zapnutí
           nebo vypnutí globbingu.

           URL lze dát do uvozovek, a tak zabránit expanzi v shellu.  Globbing
           způsobí, že Wget bude hledat výpis adresářů, který záleží na
           operačním systému.  Proto v současnosti funguje pouze s Unixovými
           FTP servery (a těmi, které emulují výstup Unixového "ls").

       --no-passive-ftp
           Vypne používání pasivnho FTP režimu přenosu. Pasivní FTP požaduje,
           aby se klient připojil k serveru pro sestavení datového spojení.

           Pokud je stroj připojen k Internetu přímo, pasivní i aktivní FTP by
           měly fungovat shodně. Za většinou konfigurací firewallů a NAT má
           pasivní FTP větší šanci fungovat. Nicméně v případě vzácných
           konfigurací firewallů aktivní FTP funguje a pasivní ne.  Pokud máte
           podezření, že se jedná o tento případ, použijte tuto volbu nebo
           nastavte "passive_ftp=off" v init souboru.

       --retr-symlinks
           Při rekurzívním stahování FTP adresářů obvykle nejsou v případě
           symbolických odkazů staženy odkazované soubory. Místo toho je v
           lokálním souborovém systému vytvořen odpovídající symbolický odkaz.
           Soubor, na který je odkazováno, není stažen, ledaže na něj při
           rekurzívním stahování Wget narazí a stáhne jej tak jako tak.

           Pokud je ale použito --retr-symlinks, jsou symbolické odkazy
           následovány a soubory, na které odkazují, staženy. V současnosti
           tato volba nezpůsobuje následování odkazů na adresáře a rekurzivní
           stahování v nich, ale v budoucnu by to mělo být doplněno.

           Všimněte si, že když je stahován soubor (ne adresář), který byl
           určen na příkazové řádce, nemá tato volba žádný význam.  Symbolické
           odkazy jsou v takovém případě následovány vždy.

       --no-http-keep-alive
           Vypne ``keep-alive'' pro HTTP stahování. Normálně Wget požádá
           server, aby ponechal spojení otevřené, takže při stahování více než
           jednoho dokumentu ze stejného serveru budou staženy v rámci
           stejného TCP spojení. Tak se ušetří čas a zároveň se sníží zátěž
           serveru.

           Tato volba se hodí v případě, kdy z nějakého důvodu, trvalá
           (keep-alive) spojení nefungují, např. díky chybě v serveru nebo
           neschopnosti skriptů na straně serveru vypořádat se se spojeními.

       Volby pro rekurzívní stahování

       -r
       --recursive
           Zapne rekurzívní stahování.

       -l hloubka
       --level=hloubka
           Určí maximální depth rekurze. Výchozí hodnotou je 5.

       --delete-after
           Tato volba způsobí, že Wget smaže každý soubor pot, co jej
           stáhnul.  To se hodí pro pre-fetching populárních stránek přes
           proxy, např.:

                   wget -r -nd --delete-after http://whatever.com/~popular/page/

           Volby -r znamená rekurzívní stahování a -nd znamená nevytvářet
           adresáře.

           Všimněte si, že --delete-after maže soubory na lokálním počítači.
           Neposílá příkaz DELE vzdáleným FTP serverům.  Také si všimněte, že
           když je zadáno --delete-after, je volba --convert-links ignorována,
           takže soubory .orig nejsou vůbec vytvářeny.

       -k
       --convert-links
           Jakmile je stáhnutí dokumentu dokončeno, konvertuje odkazy v něm
           obsažené, aby byly použitelné pro lokální prohlížení. To ovlivňuje
           nejen viditelné hypertextové odkazy, ale každou část dokumentu,
           která odkazuje na externí obsah, jako jsou vložené obrázky, odkazy
           na style sheets, odkazy na ne-HTML obsah atd.

           Každý odkaz bude změněn jedním ze dvou způsobů:

           *   Odkazy na soubory, které Wget stáhnul, budou změněny na
               relativní odkaz ukazující na stažený soubor.

               Příklad: pokud stažený soubor /foo/doc.html odkazuje na
               /bar/img.gif, který byl také stažen, bude odkaz v doc.html
               změněn, aby odkazoval na ../bar/img.gif. Tento druh konverze
               funguje spolehlivě pro libovolnou kombinaci adresářů.

           *   Odkazy na soubory, které Wget nestáhnul, budou změněny tak, aby
               zahrnovaly jméno hostitele a absolutní cestu k umístění, na
               které ukazují.

               Příklad: pokud stažený soubor /foo/doc.html odkazuje na
               /bar/img.gif (nebo na ../bar/img.gif), bude odkaz v doc.html
               změněn, aby ukazoval na http://hostname/bar/img.gif.

           Díky tomu lokální prohlížení spolehlivě funguje: pokud byl soubor
           stažen, odkazuje se na lokální soubor; pokud ne, odkazuje se na
           úplnou Internetovou adresu a ne na nefunkční odkaz. Také je možno
           přesunout celou staženou strukturu do jiného adresáře.

           Všimněte si, že Wget ví, které soubory byly staženy, až na konci
           stahování.  Proto je veškerá práce prováděná volbou -k provedena až
           po stažení všech souborů.

       -K
       --backup-converted
           Při konverzi souborů zachová původní verzi s příponou .orig.  Má
           vliv na chování podle volby -N.

       -m
       --mirror
           Zapne volby vhodné pro zrcadlení, tj. rekurzi, časové značky,
           nekonečnou hloubku rekurze a uchování výpisů FTP adresářů. Aktuálně
           je ekvivalentní -r -N -l inf --no-remove-listing.

       -p
       --page-requisites
           Tato volba způsobí, že Wget stáhne všechny soubory nezbytné pro
           správné zobrazení dané HTML stránky. To zahrnuje věci jako obrázky,
           zvuky a odkazované stylesheety.

           Normálně nejsou při stahování jediné HTML stránky dokumenty
           nezbytné pro její správné zobrazení stahovány.  Volba -r spolu s -l
           může pomoci, ale protože Wget nerozlišuje mezi externími a inline
           dokumenty, obvykle zůstanou tzv. ``leaf documents'', kterým
           potřebné soubory chybí.

           Například dokument 1.html obsahuje tag "<IMG>", který odkazuje na
           1.gif a tag "<A>" odkazující na externí dokument 2.html. Řekněme že
           2.html je podobný, ale jeho obrázek je 2.gif aa odkazuje na 3.html.
           A tak to může jít dál a dál.

           Pokud je spuštěn příkaz:

                   wget -r -l 2 http://<site>/1.html

           budou staženy soubory 1.html, 1.gif, 2.html, 2.gif a 3.html. Jak
           vidíte souboru 3.html chybí pro správné zobrazení obrázek 3.gif,
           protože Wget, aby zjistil konec rekurze, jednoduše počítá počet
           skoků (nejvýše 2) od 1.html.  Nicméně příkaz:

                   wget -r -l 2 -p http://<site>/1.html

           způsobí stažení všech uvedených souborů a soubor 3.gif, který
           3.html vyžaduje.  Podobně

                   wget -r -l 1 -p http://<site>/1.html

           způsobí stažení 1.html, 1.gif, 2.html a 2.gif.  To svádí k
           domněnce, že:

                   wget -r -l 0 -p http://<site>/1.html

           stáhne pouze 1.html a 1.gif, ale tak tomu bohužel není, protože -l
           0 je ekvivalentní -l inf---tj. nekonečné rekurzi. Pro stažení
           jediné HTML stránky (případně více, jsou-li určeny na příkazovém
           řádku nebo ve vstupním souboru s URL určeném -i) a všech jejích
           nezbytných součástí prostě vynechejte -r a -l:

                   wget -p http://<site>/1.html

           Všimněte si, že Wget se bude chovat, jakoby bylo použito -r, ale
           bude stažena pouze jediná stránka a její nezbytné součásti.  Odkazy
           z této stránky nebudou následovány.  Pro zajímavost - autor
           dokumentace používá pro stažení jediné stránky včetně všech
           nezbytností (i pokud jsou na různých serverech), aby byla při
           lokálním prohlížení zobrazena bezchybně, ještě několik voleb navíc
           k -p:

                   wget -E -H -k -K -p http://<site>/<document>

           Na závěr: je dobré vědět, že Wget považuje za odkaz na externí
           dokument jakékoliv URL určené v tagu "<A>", tagu "<AREA>" nebo tagu
           "<LINK>" s výjimkou "<LINK REL="stylesheet">".

       --strict-comments
           Zapne striktní zpracování HTML komentářů. Výchozím chováním je
           ukončení komentářů při prvním výskytu -->.

           Podle specifikací jsou HTML komentáře vyjádřeny jako SGML
           deklarace.  Deklarace je zvláštní značení, které začíná s <! a
           končí s >, jako např. <!DOCTYPE ...>, může obsahovat komentáře mezi
           párem oddělovačů --. HTML komentáře jsou ``prázdné deklarace'',
           SGML deklarace bez jakéhokoliv textu mimo komentář.  Tudíž
           <!--foo--> je platný komentář, stejně jako <!--one-- --two-->, ale
           <!--1--2--> už nikoliv.

           Na druhou stranu většina lidí, kteří píší HTML, považují cokoliv
           vymezeného <!-- a --> za komentář, což není úplně to samé.
           Například zápis typu <!------------>  je platným komentářem jen
           pokud je počet pomlček násobkem čtyř(!). Pokud není, sahá komentář
           technicky až po další --, což může být až na druhém konci
           dokumentu.  Proto mnoho populárních prohlížečů úplně ignoruje
           specifikaci a implementuje to, co uživatelé očekávají: komentáře
           oddělené <!-- a -->.

           Do verze 1.9 interpretoval Wget komentáře striktně, což mělo za
           důsledek chybějící odkazy v mnoha www stránkách, které se v
           prohlížečích zobrazovaly korektně, ale bohužel neobsahovaly
           vyhovující komentáře.  Od verze 1.9 včetně se Wget připojil ke
           klientům implementujícím ``naivní' komentáře, končící při prvním
           výskytu -->.

           Pokud chcete z jakéhokoliv důvodu použít striktní zpracování
           komentářů, použijte tuto volbu.

       Volby pro rekurzivní Accept/Reject

       -A acclist --accept acclist
       -R rejlist --reject rejlist
           Čárkou oddělené seznamy přípon souborů nebo vzorů, které mají být
           akceptovány (accept) nebo odmítnuty (reject) (více v @pxref{Types
           of Files}).

       -D seznam-domn
       --domains=seznam-domn
           Určí domény, které mají být následovány. seznam-domn je seznam
           domén oddělovaných čárkou. Všimněte si, že volba -H se tím nezapne.

       --exclude-domains seznam-domn
           Určí domény, které nemají být následovány.

       --follow-ftp
           Následovat FTP odkazy z HTML dokumentů. Bez této volby bude Wget
           všechny FTP odkazy ignorovat.

       --follow-tags=seznam
           Wget má interní tabulku párů HTML tagů / atributů, které bere v
           úvahu při hledání odkazovaných dokumentů během rekurzivního
           stahování.  Pokud chce uživatel brát v úvahu pouze podmnožinu
           těchto tagů, měl by je určit touto volbou v seznamu s hodnotami
           oddělenými čárkou.

       --ignore-tags=seznam
           Opak k volbě --follow-tags. Pro přeskočení některých HTML tagů při
           rekurzivním vyhledávání dokumentů ke stažení je zadejte v seznamu s
           hodnotami oddělovanými čárkou.

           Kdysi byla tato volba nejlepší možností pro stažení jediné stránky
           a jejích součástí - v příkazu jako:

                   wget --ignore-tags=a,area -H -k -K -r http://<site>/<document>

           Nicméně autor této volby narazil na stránku s tagy typu "<LINK
           REL="home" HREF="/">" a došlo mu, že určení ignorovaných tagů
           nestačí. Člověk prostě nemůže říct Wgetu, aby ignoroval "<LINK>",
           protože potom se nestáhnou stylesheets.  Nyní je nejlepší možností
           pro stažení jediné stránky a jejích součástí zvláštní volba
           --page-requisites.

       -H
       --span-hosts
           Při rekurzívním stahování povolí spanning across hosts.

       -L
       --relative
           Bude následovat pouze relativní odkazy. Hodí se pro stažení určité
           homepage bez nerelevantních věcí, i kdyby byly u stejného
           hostitele.

       -I seznam
       --include-directories=seznam
           Určí čárkou oddělovaný seznam adresářů, které mají být při
           stahování následovány (více viz @pxref{Directory-Based Limits}).
           Jednotlivé položky seznamu mohou obsahovat zástupné znaky (žolíky).

       -X seznam
       --exclude-directories=seznam
           Určí čárkou oddělovaný seznam adresářů, které nemají být při
           stahování následovány (více viz @pxref{Directory-Based Limits}).
           Jednotlivé položky seznamu mohou obsahovat zástupné znaky (žolíky).

       -np
       --no-parent
           Při rekurzivním stahování nikdy nevstoupí do rodičovského adresáře.
           To je užitečné, neboť garantuje, že budou staženy pouze soubory pod
           určitou úrovní.

PŘÍKLADY

       Příklady jsou rozděleny do tří sekcí, volně založených na složitosti.

       Jednoduché užití

       o   Řekněme, že potřebujete stáhnout nějaké URL. Prostě napište:

                   wget http://fly.srk.fer.hr/

       o   Ale co se stane, je-li připojení pomalé a soubor dlouhý?  Spojení
           pravděpodobně více než jednou selže předtím, než bude soubor
           stažen.  V tom případě se bude Wget pokoušet stáhnout soubor dokud
           se mu to buďto nepodaří anebo nepřesáhne výchozí počet pokusů (tj.
           20).  Počet pokusů se dá jednoduše změnit na 45, aby se zajistilo
           bezpečné stažení:

                   wget --tries=45 http://fly.srk.fer.hr/jpg/flyweb.jpg

       o   Nyní necháme Wget pracovat na pozadí a zapisovat postup do
           logovacího souboru log. Psát pořád --tries unavuje, takže použijeme
           -t.

                   wget -t 45 -o log http://fly.srk.fer.hr/jpg/flyweb.jpg &

           Ampersand na konci řádku způsobí, že Wget bude pracovat na pozadí.
           Počet pokusů se nastaví na nekonečno volbou -t inf.

       o   Používání FTP je stejně jednoduché. Wget se postará o login a
           heslo.

                   wget ftp://gnjilux.srk.fer.hr/welcome.msg

       o   Pokud je zadán adresář, Wget stáhne výpis adresáře, zpracuje jej a
           zkonvertuje do HTML. Zkuste:

                   wget ftp://ftp.gnu.org/pub/gnu/
                   links index.html

       Pokročilé užití

       o   Máte soubor obsahující URL, která chcete stáhnout? Použijte
           přepínač -i :

                   wget -i <soubor>

           Pokud určíte jako jméno souboru -, budou URL čtena ze standardního
           vstupu.

       o   Vytvoř zrcadlo webové stránky GNU, hluboké 5 úrovní, se stejnou
           adresářovou strukturou jako originál, pouze s jedním pokusem na
           každý dokument a činnost zaznamenávej do gnulog:

                   wget -r http://www.gnu.org/ -o gnulog

       o   To samé, ale odkazy v HTML souborech změň tak, aby ukazovaly na
           lokální soubory, takže je možné je prohlížet off-line:

                   wget --convert-links -r http://www.gnu.org/ -o gnulog

       o   Stáhni pouze jednu HTML stránku, ale zajisti, že jsou staženy
           všechny elementy potřebné pro zobrazení stránky, jako jsou obrázky
           a externí style sheets. Také zajisti, aby odpovídaly odkazy na
           stažené soubory.

                   wget -p --convert-links http://www.server.com/dir/page.html

           HTML stránka bude uložena do www.server.com/dir/page.html a
           obrázky, stylesheets, atd. někde pod www.server.com/, v závislosti
           na jejich původním umístění na serveru.

       o   To samé, ale bez adresáře www.server.com/.  Ve skutečnosti stejně
           nechci žádný z těch náhodných adresářů serveru ---pouze ulož
           vechny ty soubory do podadresáře download/ v aktuálním adresáři.

                   wget -p --convert-links -nH -nd -Pdownload \
                        http://www.server.com/dir/page.html

       o   Stáhni index.html z www.lycos.com a ukaž hlavičky serveru:

                   wget -S http://www.lycos.com/

       o   Ulož hlavičky serveru se souborem, třeba pro další zpracování.

                   wget --save-headers http://www.lycos.com/
                   more index.html

       o   Stáhni první dvě úrovně wuarchive.wustl.edu a ulož je do /tmp.

                   wget -r -l2 -P/tmp ftp://wuarchive.wustl.edu/

       o   Chcete stáhnout všechny GIFy z adresáře na HTTP serveru.  Zkusili
           jste wget http://www.server.com/dir/*.gif, ale to nefungovalo,
           protože stahování z HTTP nepodporuje globbing. V tom případě
           použijte:

                   wget -r -l1 --no-parent -A.gif http://www.server.com/dir/

           Delší, ale ve výsledku stejné.  -r -l1 znamená rekurzivní stahování
           s maximální hloubkou 1. --no-parent znamená, že odkazy na
           rodičovský adresář se ignorují a -A.gif znamená, že mají být
           staženy pouze soubory GIF files.  -A "*.gif" by fungovalo stejně.

       o   Předpokládejme, že jste uprostřed stahování a Wget je přerušen.
           Nyní nechcete znovu stahovat soubory, které už byly staženy.
           Takže:

                   wget -nc -r http://www.gnu.org/

       o   Pokud chcete poslat HTTP nebo FTP jméno a heslo, použijte
           odpovídající syntaxi URL.

                   wget ftp://hniksic:mojeheslo@unix.server.com/.emacs

           Pozor - takové užití není vhodné v případě víceuživatelských
           systémů, anžto vyjeví heslo každému, kdo použije "ps".

       o   Chcete výstupní dokumenty na standardní výstup a ne do souborů?

                   wget -O - http://jagor.srce.hr/ http://www.srce.hr/

           You can also combine the two options and make pipelines to retrieve
           the documents from remote hotlists:

                   wget -O - http://cool.list.com/ | wget --force-html -i -

       Velmi pokročilé užití

       o   Pokud chcete udržovat zrcadlo nějaké stránky (nebo FTP
           podadresářů), použijte volbu --mirror (-m), což je zkratka pro -r
           -l inf -N. Můžete do souboru crontab vložit kontrolu serveru každou
           neděli:

                   crontab
                   0 0 * * 0 wget --mirror http://www.gnu.org/ -o /home/me/weeklog

       o   Navíc ještě chcete konvertovat odkazy na lokální. Ale po přečtení
           tohoto manuálu víte, že konverze odkazů se nesnáší s timestamping,
           takže také chcete, aby Wget udržoval zálohu originálních HTML
           souborů. Wget by se tedy spouštěl podobně jako:

                   wget --mirror --convert-links --backup-converted  \
                        http://www.gnu.org/ -o /home/me/weeklog

       o   Ale lokální prohlížení nefunguje moc dobře, když jsou HTML soubory
           uloženy s příponou jinou než .html, možná proto, že byly poslány
           jako index.cgi. Takže chcete, aby Wget přejmenoval všechny soubory
           poslané s content-type text/html nebo application/xhtml+xml na
           jmno.html.

                   wget --mirror --convert-links --backup-converted \
                        --html-extension -o /home/me/weeklog        \
                        http://www.gnu.org/

           Nebo s použitím menšího množství písmenek:

                   wget -m -k -K -E http://www.gnu.org/ -o /home/me/weeklog

SOUBORY

       /usr/local/etc/wgetrc
           Výchozí umístění globlnho startovacího souboru.

       .wgetrc
           Startovací soubor uživatele.

CHYBY

       Chyby v GNU Wgetu prosím oznamujte na <bug-wget@gnu.org>.

       Před zasláním hlášení prosím postupujte podle následujících pravidel.

       1.  Ujistěte se, že to, co se děje, je opravdu chyba. Když Wget spadne,
           je to chyba.  Pokud se Wget nechová podle dokumentace, je to chyba.
           Pokud se dějí divné věci, ale nejste si jist, jestli to tak má být,
           může to také být chyba.

       2.  Zkuste chybu zopakovat za co možná nejjednodušších okolností.
           Např. pokud Wget spadne při stahování wget -rl0 -kKE -t5 -Y0
           http://yoyodyne.com -o /tmp/log, zkuste, jestli lze pád
           reprodukovat a pokud ano, zda k němu dojde při použití menšího
           počtu voleb.  Můžete také spustit stahování na stránce, kde spadl,
           pro případ, že by pád způsobovala určitá stránka.

           Také, ačkoliv mne bude obsah vašeho souboru .wgetrc určitě zajímat,
           před tím, než mi jej přiložíte k hlášení, vyzkoušejte, jestli se
           chyba objeví i když jej odstraníte z dosahu. Relevantní části
           .wgetrc přiložte pouze pokud se ukáže, že nastavení .wgetrc mají na
           chybu vliv.

       3.  Prosím spusťte Wget s volbou -d a pošlete výsledný výstup (nebo
           jeho relevantní části). Pokud byl Wget zkompilován bez podpory
           ladícího výstupu, překompilujte jej---hledání chyb je tak daleko
           jednodušší.

           Pozn.: Před odesláním se prosím ujistěte, že jsou z ladícího
           výstupu odstraněny veškeré potenciálně citlivé informace.  Volba
           "-d" je nijak nevyhledává, ale záznam bude obsahovat téměř úplný
           přepis komunikace Wgetu se serverem, což může zahrnovat hesla a
           části stahovaných dat. Protože chyby jsou veřejně archivovány,
           můžete předpokládat, že všechna chybová hlášení jsou veřejná.

       4.  Pokud Wget spadl, zkuste ho spustit v debuggeru, např. "gdb `which
           wget` core" a pro získání backtrace napište "where". To nemusí
           fungovat v případě, že administrátor zakázal soubory core, ale
           neškodí to zkusit.

DALŠÍ INFORMACE

       Zápis v GNU Info pro wget.

AUTOR

       Původně napsal Hrvoje Niksic <hniksic@xemacs.org>.

COPYRIGHT

       Copyright (c) 1996--2005 Free Software Foundation, Inc.

       Permission is granted to make and distribute verbatim copies of this
       manual provided the copyright notice and this permission notice are
       preserved on all copies.

       Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document
       under the terms of the GNU Free Documentation License, Version 1.2 or
       any later version published by the Free Software Foundation; with the
       Invariant Sections being ``GNU General Public License'' and ``GNU Free
       Documentation License'', with no Front-Cover Texts, and with no Back-
       Cover Texts.  A copy of the license is included in the section entitled
       ``GNU Free Documentation License''.