Provided by: manpages-cs_0.17.20080113-1_all bug

JMÉNO

       bootparam - Úvod do parametrů pro zavedení jádra Linuxu

POPIS

       Jádro operačního systému Linux akceptuje 'parametry na příkazové řádce'
       neboli 'parametry pro zavedení operačního systému' při startu  systému.
       Obecně,  takto  lze  jádru  předat informace o hardware, které si jádro
       nemůže zjistit samo nebo aby  se  předešlo  chybné  detekci  ze  strany
       jádra.

       Když  se jádro zavádí pomocí BIOSu (například z diskety, kam bylo jádro
       kopírováno příkazem 'cp zImage /dev/fd0'), není žádná možnost  zaváděcí
       parametry  nastavit. Proto, aby bylo možno tyto parametry specifikovat,
       je nutno použít speciální program, jako je LILO nebo loadlin. Navíc  je
       možno zapsat některé parametry přímo do jádra pomocí rdev, viz rdev(8).

       Program  LILO  (LInux  LOader)  napsaný   Wernerem   Almesbergerem   je
       nejpoužívanějším zaváděcím programem. Poskytuje možnost zavádět několik
       různých jader a ukládá si své  nastavení  do  textového  souboru.  (Viz
       lilo(8)  a  lilo.conf(5).)   LILO umí zavádět DOS, OS/2 Linux, FreeBSD,
       atd., a je poměrně flexibilní.

       Dalším významným zavaděčem je 'LoadLin', což je DOSovský program, který
       umožňuje  spustit  Linuxové  jádro  z  DOSu (včetně parametrů), přičemž
       předpokládá, že určité prostředky nezbytné  pro  start  jsou  dostupné.
       Tento přístup je výhodný, chcete-li startovat Linux z DOSu.

       Toto  je  také  výhodné,  jestliže  používáte  hardware, které je nutno
       nastavit speciálním DOSovým ovladačem před použitím. Obvyklým příkladem
       jsou zvukové karty 'SoundBlaster Compatible', na kterých DOSový ovladač
       nastaví několik interních registrů pro SB kompatibilní režim.  Zavedení
       DOSu  včetně  ovladače  a poté zavedení Linuxu loadlinem zabrání resetu
       karty při startu počítače.

   Seznam parametrů
       Příkazová řádka jádra je  rozdělena  na  řetězce  (parametry)  oddělené
       čárkami, Většina parametrů má tvar:

              jméno[=hodnota_1][,hodnota_2]...[,hodnota_10]

       kde  'jméno'  je jednoznačné klíčové slovo, použité pro rozpoznání, pro
       kterou část jádra  se  případné  hodnoty  (jsou-li  uvedeny),  použijí.
       Povšimněte si, že hodnota 10 je skutečným limitem, protože současný kód
       neumí zpracovat více než 10 hodnot oddělených čárkami pro jedno klíčové
       slovo.  (Ve zvlášť složitých případech však můžete použít totéž klíčové
       slovo s dalšími parametry, pokud je to podporováno danou  setup  funkcí
       ovladače.)

       Většinu rozpoznávání lze najít v linux/init/main.c. Jádro nejprve hledá
       speciální parametry jako 'root=', 'nfsroot=', 'nfsaddrs=', 'ro', 'rw',

       Dále pak prochází  seznamem  setup  funkcí  (v  poli  bootsetups),  kde
       kontroluje,  zda  zadaný  řetězec  (řekněme 'foo') je propojen s funkcí
       ('foo_setup()') pro určitý ovladač  či  část  jádra.  Jestliže  předáte
       jádru  řádek  foo=3,4,5,6  tak  jádro  prohledá  pole  bootsetups,  aby
       zjistilo, zda je řetězec registrován.  Jestliže ano, je zavolána funkce
       k  'foo' přidružená (foo_setup()) a jsou jí předány parametry 3, 4, 5 a
       6 tak, jak se objevily na příkazové řádce.

       Cokoli ve tvaru 'foo=bar', co není akceptováno jako parametr,  se  bude
       interpretovat   jako   proměnná  prostředí,  která  má  být  nastavena.
       Příkladem budiž použití 'TERM=vt100' jako zaváděcí parametr.

       Všechny parametry, které nebyly použity jádrem, ani nebyly použity  pro
       nastavení  proměnných  prostředí,  jsou předány procesu jedna jako jeho
       parametry (tímto procesem  je  obvykle  init).  Nejobvyklejším  takovým
       parametrem  je  slovo  single,  které  říká programu init, aby nastavil
       jednouživatelský režim a  nespouštěl  obvyklé  démony.  Prohlédněte  si
       manuálovou stránku o verzi programu init, který máte instalován, abyste
       získali seznam parametrů, které akceptuje.

Obecné zaváděcí parametry (nespojené s ovladači)

       'init=...'
              Nastavuje  příkaz  pro  proces  jedna,  který  bude  spuštěn  po
              natažení  jádra.   Jestliže není uvedeno (nebo jej nelze najít),
              jádro zkusí nejprve /sbin/init, potom /etc/init, pak  /bin/init,
              potom  /bin/sh  a  vyhlásí  kernel  panic,  selže-li  i poslední
              varianta.

       'nfsaddrs=...'
              Nastavuje zaváděcí adresu pro nfs na daný  řetězec.  Je  použita
              při zavádění ze sítě (net boot).

       'nfsroot=...'
              Nastavuje  jméno  nfs  kořenu  na daný řetězec. Jestliže řetězec
              nezačíná se použije při zavádění ze sítě.

       'no387'
              (Pouze  bylo-li  definováno   CONFIG_BUGi386.)    Některé   čipy
              koprocesoru i387 mají chybu, která se projeví v chráněném režimu
              procesoru. Například, některé z prvních ULSI-387 mohou kompletně
              zamrznout  systém  při operacích v pohyblivé řádové čárce. Je-li
              použit parametr 'no387', pak  Linux  ignoruje  koprocesor,  i  v
              případě, že jej nalezne. V tomto případě je nutno přeložit jádro
              s emulací koprocesoru!

       'no-hlt'
              (Pouze bylo-li definováno CONFIG_BUGi386.)   Některé  z  prvních
              i486DX-100  mají  problémy s instrukcí 'hlt', protože se neumějí
              vrátit  do  operačního  režimu  po  jejím  provedení.   Jestliže
              použijete  'no-hlt' Linux místo instrukce hlt použije nekonečnou
              smyčku a nebude CPU zastavovat. Toto  umožňuje  použít  Linux  i
              majitelům takto chybných čipů.

       'root=...'
              Tento  parametr  říká  jádru, které zařízení má být použito jako
              kořenový souborový systém pro zavedení  systému.  Implicitně  se
              tento  parametr  nastavuje  v  době překladu jádra jako kořenové
              zařízení, na kterém je  jádro  překládáno.  Na  překrytí  tohoto
              implicitního  nastavení  na  druhou disketovou jednotku použijte
              'root=/dev/fd1'.  (Kořenové zařízení lze nastavit také  příkazem
              rdev(8).)

              Kořenové  zařízení lze zadat symbolicky nebo číselně. Symbolické
              zadání má tvar /dev/XXYN, kde XX určuje typ zařízení  ('hd'  pro
              ST-506  kompatibilní harddisk, kde Y je v rozmezí disketu, kde Y
              číslo disketové jednotky -- fd0 bude DOSová jednotka  'A:',  fd1
              bude  'B:'), Y je písmeno nebo číslo jednotky a N je (desítkové)
              číslo oblasti na tomto disku  (neplatí  pro  diskety).   Novější
              jádra  dovolují mnoho jiných typů (nejvíce pro CDROMy: nfs, ram,
              scd, mcd, cdu535, aztcd, cm206cd, gscd, sbpcd,  sonycd  a  bpcd.
              (Typ nfs určuje síťové zavedení; ram odkazuje na ram disk.)

              Poznamenejme,  že tato jména nemají nic společného se zařízeními
              v adresáři /dev; to je jen čirá konvence.

              Komplikovanější  a  méně  přenositelná  specifikace   kořenového
              zařízení   sestává   z  čísel  zařízení  major/minor.  (Příklad:
              /dev/sda3 má major 8, minor 3, takže

       'ro'"a'rw'
              Parametr 'ro'  říká  jádru,  aby  připojilo  kořenový  souborový
              systém   pouze   pro   čtení,  takže  může  proběhnout  kontrola
              konzistence souborového  systému  (pomocí  fsck).  Žádný  proces
              nemůže  na tento souborový systém psát dokud není 'pře-připojen'
              i pro zápis, například příkazem mount(8).)

              Parametr 'rw'  říká  jádru,  aby  připojilo  kořenový  souborový
              systém pro čtení i zápis; toto je implicitní nastavení.

              Parametry rw a ro lze nastavit i pomocí rdev(8).

       'reserve=...'
              Ochrana  intervalu  V/V  adres  před  testováním. Parametry mají
              tvar:

              reserve=iobase,extent[,iobase,extent]...

              Na některých počítačích je třeba zakázat ovladačům  přístup  při
              hledání  zařízení  (auto-probing)  do vybraného intervalu adres.
              Tím lze obejít zařízení, které špatně  reaguje  na  automatickou
              detekci,  nebo  lze  zabránit nesprávné detekci či identifikaci,
              nebo dosáhnout například zakázání přístupu  na  zařízení,  které
              nechceme jádrem inicializovat.

              Parametr  reserve  určuje  rozsah  V/V  adres,  který  nemá  být
              procházen při  hledání.  Žádný  ovladač  nesmí  na  dané  adresy
              přistupovat,  ledaže  by  mu  tak  bylo  explicitně řečeno jiným
              zaváděcím parametrem.

              Například parametry:

              reserve=0x300,32 bla=0x300

              říká všem ovladačům, aby, kromě ovladače 'bla', vynechali adresy
              od 0x300 do 0x31f.

       'mem=...'
              Služba  BIOSu,  daná  specifikací PC, je schopna ohlásit nejvýše
              64MB RAM.  Linux tuto službu používá,  aby  při  startu  systému
              zjistil  množství  instalované  paměti.  Jestliže máte více 64MB
              RAM,  použijte  tento  parametr  pro   předání   její   skutečné
              velikosti.  Hodnotu  lze  zadat  desítkově  nebo šestnáctkově (s
              předponou 0x), navíc je možno použít přípony 'k' (* 1024) a  'M'
              (* 1048576). Zde je Linusův komentář k parametru

                   Jádro bude akceptovat jakoukoli hodnotu parametru 'mem=xx',
                   kterou mu podstrčíte. Jestliže  mu  zalžete,  systém  dříve
                   nebo  později  zhavaruje.   Tento  parametr určuje nejvyšší
                   použitelnou adresu  RAM,  takže  například  'mem=0x1000000'
                   znamená,  že  máte 16MB RAM. Pro počítač s 96MB RAM zadejte
                   'mem=0x6000000'.

                   POZOR POZOR POZOR: některé počítače používají vršek  paměti
                   pro  BIOS,  takže je možné, že nelze adresovat celých 96MB.
                   Naopak také může nastat, že  RAM  překrytá  ROM  BIOSem  se
                   mapuje  za  fyzický  konec  paměti; pak byste měli poslední
                   přístupnou adresu na 96MB+ 384kB. Jestliže řeknete  Linuxu,
                   že  má  více  paměti,  než je skutečnost, systém zhavaruje.
                   Možná ne hned, ale nakonec určitě.

              Můžete také použít  parametr  'mem=nopentium'  k  vypnutí  4  MB
              pagetables   pro   jádra  nakonfigurovaná  pro  IA32  systémy  s
              procesorem pentium či novějším.

       'panic=N'
              Nastane-li kernel panic, systém se  implicitně  nebude  pokoušet
              znovu  startovat,  nastavíte-li  však  tento  parametr, pak bude
              jádro znovu startovat po uplynutí N vteřin (je-li N>0). Toto lze
              nastavit také pomocí "echo N > /proc/sys/kernel/panic".

       'reboot=[warm|cold][,[bios|hard]]'
              (Pouze  bylo-li  definováno CONFIG_BUGi386.)  Od verze 2.0.22 je
              reboot implicitně  studeným  startem.  Chcete-li  použít  starší
              implicitní  chování, použijte 'reboot=warm'. (Studený start může
              být vyžadován pro reset nějakého  hardware,  naproti  tomu  může
              zničit  ještě  nezapsaná  data z vyrovnávací paměti. Teplý start
              může být rychlejší.)  Implicitně  je  reboot  typu  hard  (řadič
              klávesnice  je  požádán  o  vygenerování  signálu RESET, nicméně
              existuje nejméně jeden motherboard, kde toto nefunguje.  Pak  je
              nutno  použít  variantu  'reboot=bios',  která místo toho požádá
              BIOS o reboot.

       'nosmp'"a'maxcpus=N'
              (Pouze  je-li  definováno   __SMP__.)    Parametr   'nosmp'   či
              'maxcpus=0' zakáže podporu více procesorů; parametr

Parametry pro vývojáře jádra

       'debug'
              Zprávy  od  jádra  jsou  posílány  démonu  klogd a tak mohou být
              zaznamenány   na   disk.   Zprávy   s   prioritou   větší    než
              console_loglevel  jsou  současně  poslány  na konzolu. (Definice
              priorit viz  <linux/kernel.h>.)   Implicitně  je  tato  proměnná
              nastavena  tak,  aby zapisovala na disk cokoli důležitějšího než
              jsou trasovací zprávy (debug). Tento parametr způsobí, že  budou
              zaznamenány  i  zprávy  s  prioritou  DEBUG.  Toto nastavení lze
              rovněž měnit za běhu systému pomocí parametru pro klogd(8).

       'profile=N'
              Je možno zapnout tzv. kernel profiling, jestliže chceme zjistit,
              kde  jádro  spotřebovává čas CPU. Profiling je zapnut nastavením
              proměnné prof_shift na nenulovou hodnotu. Toho lze dosáhnout buď
              nastavením  CONFIG_PROFILE  při  překladu  jádra nebo parametrem
              'profile='. Povšimněte si,  že  hodnota  prof_shift  bude  buďto
              zadaná     hodnota     nebo     hodnota    proměnné    prostředí
              CONFIG_PROFILE_SHIFT (je-li nastavena) nebo implicitně 2. Význam
              této hodnoty je přesnost takového počítání: každý takt (pokud je
              CPU aktivní v jádře) zvětšuje počítadlo:

              profile[address >> prof_shift]++;

              Neupravenou informaci o profilingu lze  za  běhu  získat  čtením
              /proc/profile.    Pro   porozumění  této  informaci  lze  použít
              například  readprofile.c.   Zápis  do   /proc/profile   vynuluje
              počítadla.

       'swap=N1,N2,N3,N4,N5,N6,N7,N8'
              Nastaví   parametry  pro  algoritmy  swapu  (virtuální  paměťi).
              Hodnoty jsou přiřazeny po řadě jako max_page_age,  page_advance,
              page_decline,        page_initial_age,        age_cluster_fract,
              age_cluster_min,  pageout_weight,  bufferout_weight.  Využitelné
              jen pro vývojáře nebo testery jádra.

       'buff=N1,N2,N3,N4,N5,N6'
              Nastaví  parametry  pro  vyrovnávací  paměť  jádra. Hodnoty jsou
              přiřazeny po řadě jako max_buff_age, buff_advance, buff_decline,
              buff_initial_age,  bufferout_weight, buffermem_grace. Využitelné
              jen pro vývojáře nebo testery jádra.

Parametry pro využití ramdisku

       (Pouze je-li jádro přeloženo s CONFIG_BLK_DEV_RAM.)  Obecně není  dobrý
       nápad  používat  ramdisk  pod Linuxem -- systém umí využít volnou paměť
       daleko efektivněji. Na druhou stranu při  startu  (nebo  při  vytváření
       zaváděcích  disket) bývá výhodné nahrát obsah diskety do ramdisku. Dále
       muže být vyžadováno, aby některé moduly byly nahrány do jádra  předtím,
       než se poprvé přistoupí na hlavní disk.

       Ve  verzi  jádra  1.3.48  se  významně  změnila  implementace ramdisku.
       Předtím byla paměť alokována staticky (jako parametr 'ramdisk=N';  toto
       lze  nastavit  při překladu nebo pomocí rdev(8).)  Nyní používá ramdisk
       vyrovnávací  paměť  a  jeho  velikost  se  mění  podle  potřeby.    Pro
       podrobnější  informace (např. jak použít rdev(8) v rámci nového chování
       ramdisku) viz /usr/src/linux/Documentation/ramdisk.txt.

       Jsou zde čtyři parametry, dvě logické hodnoty a dvě celá čísla.

       'load_ramdisk=N'
              Jestliže je N=1, nahraj ramdisk, jestliže  N=0,  nenahrávej  jej
              (toto je implicitní nastavení).

       'prompt_ramdisk=N'
              Pro  N=1, jádro požádá o vložení diskety (implicitní nastavení).
              Pro N=0 jádro o nic nežádá. (tento parametr není nikdy potřeba)

       'ramdisk_size=N'"nebo(zastaralé)'ramdisk=N'
              Nastaví maximální velikost ramdisku(ů) na N kB. Implicitně  4096
              (4 MB).

       'ramdisk_start=N'
              Nastaví  číslo  počátečního  bloku (offset na disketě odkud bude
              ramdisk nahráván) na N.  Toto má význam  například  pokud  tatáž
              disketa obsahuje jak jádro tak ramdisk.

       'noinitrd'
              (Pouze    je-li   jádro   přeloženo   s   CONFIG_BLK_DEV_RAM   a
              CONFIG_BLK_DEV_INITRD.)  Nyní je možno přeložit jádro s podporou
              initrd.  Jestliže  je tato varianta povolena, při startu systému
              se nahraje jak jádro tak iniciální  ramdisk,  který  jádro  poté
              změní  na  'normální'  ramdisk  připojený pro čtení i zápis jako
              kořenový svazek. Poté je je spuštěn program  /linuxrc;  nato  je
              připojen  skutečný  kořenový  svazek  a initrd je připojeno jako
              /initrd; nakonec je aktivována obvyklá posloupnost zavádění (tj.
              spuštění /sbin/init).

              Pro             podrobnější             informaci            viz
              /usr/src/linux/Documentation/initrd.txt.

              Parametr 'noinitrd' zakazuje použití  initrd  i  v  případě,  že
              jádro  bylo  přeloženou  s  podporou  initrd. Data z initrd jsou
              přístupná přes /dev/initrd.  (Toto zařízení může být použito jen
              jednou:  data  jsou  uvolněna  z paměti, jakmile poslední proces
              uzavře /dev/initrd.)

Zaváděcí parametry pro zařízení SCSI

       Notace použitá v této sekci:

       iobase -- první  V/V  port  použitý  SCSI  adaptérem.  Jsou  uváděny  v
       šestnáctkové soustavě, obvykle leží v intervalu od 0x200 do 0x3ff.

       irq  --  číslo  přerušení,  která  je  nastaveno při konfiguraci karty.
       Správné hodnoty závisí na typu karty, obvykle se jedná o jednu z hodnot
       5, 7, 9, 10, 11, 12 a 15. Ostatní hodnoty jsou použity jinými obvyklými
       zařízeními jako IDE disky, diskety, sériové porty aj.

       scsi-id -- ID, kterým se SCSI zařízení jednoznačně identifikuje v rámci
       jedné   SCSI  sběrnice.  Pouze  některé  karty  povolují  tuto  hodnotu
       nastavit, ostatní ji mají permanentně nastavenou  bez  možnosti  změny.
       Obvyklá  hodnota  je  7,  ale například karty Seagate and Future Domain
       TMC-950 používají 6.

       parity -- zda SCSI adaptér očekává,  že  připojená  zařízení  používají
       paritu  při  komunikaci.  Nastavení  parametru na jedna kontrolu parity
       povolí, nula  ji  zakáže.  Opět,  ne  všechny  adaptéry  povolují  toto
       nastavit jako parametr.

       'max_scsi_luns=...'
              Každé    SCSI    zařízení   může   vnitřně   obsahovat   několik
              'podzařízení'. Jako příklad uveďme některou z novějších SCSI CD-
              ROM,  které  jsou  schopny  pracovat  s několika disky najednou.
              Každý jednotlivý  disk  je  pak  adresován  jako  'Logical  Unit
              Number'  (LUN  - číslo logické jednotky) pro dané SCSI zařízení.
              Na druhou stranu, drtivá většina  zařízení  (např.  pevné  disky
              nebo pásky) mají jenom jeden LUN, který má hodnotu LUN 0.

              Některá  špatně  navržená  SCSI zařízení nejsou schopna pracovat
              jako jednotky s nenulovým LUN. Jestliže není při překladu  jádra
              nastaveno  CONFIG_SCSI_MULTI_LUN,  pak  bude  jádro  při  startu
              testovat pouze LUN=0.

              Pomocí parametru  'max_scsi_luns=n'  lze  při  startu  nastavit,
              kolik  LUN  se  má  testovat.  Povolené hodnoty jsou od jedné do
              osmi. Hodnota n=1 zakazuje zkoušet jiné LUN než 0.

       Nastavení SCSI pásky
              Některé parametry pro SCSI páskový ovladač lze zadat následovně:

              st=buf_size[,write_threshold[,max_bufs]]

              První  dvě  čísla jsou hodnoty v kB. Implicitní hodnota buf_size
              je 32kB, přičemž maximální  hodnota,  kterou  lze  zadat  je  až
              16384kB.     write_threshold   je   prahová   hodnota   obsazení
              vyrovnávací paměti pro provedení zápisu na pásku, implicitně  je
              nastavena  na  30kB.  Hodnota  max_bufs určuje největší povolený
              počet vyrovnávacích pamětí pro dané zařízení (implicitní hodnota
              je dvě).  Příklad:

              st=32,30,2

              Podrobnosti  jsou  uvedeny  v  souboru Documentation/scsi/st.txt
              (nebo  v  případě  starších  jader  drivers/scsi/README.st)   ve
              zdrojovém kódu jádra.

       Nastavení Adaptecu aha151x, aha152x, aic6260, aic6360, SB16-SCSI
              Čísla  za aha odpovídají kartám, kdežto aic určují typ SCSI čipu
              (včetně SoundBlaster-16 SCSI).

              Testovací kód pro tyto  adaptéry  hledá  nainstalovaný  BIOS,  a
              není-li nalezen, pak není nalezena ani karta. Zaváděcí parametry
              mají tuto formu:

              aha152x=iobase[,irq[,scsi-id[,reconnect[,parity]]]]

              Jestliže je ovladač přeložen s povoleným laděním, šestý parametr
              určuje úroveň výpisu hlášení (debug_level).

              Všechny tyto parametry jsou popsány na začátku této sekce, navíc
              parametr    reconnect    povoluje    použít     SCSI     příkazy
              disconnect/reconnect,  má-li  tento  parametr nenulovou hodnotu.
              Příklad použití:

              aha152x=0x340,11,7,1

              Pořadí parametrů je závazné, chcete-li nastavit  paritu,  musíte
              také nastavit iobase, irq, scsi-id a reconnect.

       Nastavení Adaptecu aha154x
              Série  aha1542 obsahují na desce disketový řadič i82077, zatímco
              aha1540 nikoli. Toto jsou karty jsou tzv.  busmastering  (řízení
              přístupu  ke  sběrnici)  a jejich parametry jsou určeny k zadaní
              pravidel pro používání sběrnice.  Parametry:

              aha1542=iobase[,buson,busoff[,dmaspeed]]

              Povolené hodnoty iobase jsou: 0x130, 0x134, 0x230, 0x234, 0x330,
              0x334. Klony mohou používat i jiné hodnoty.

              Hodnoty  buson,  busoff  určují dobu v mikrosekundách, po kterou
              karta ovládá sběrnici ISA. Implicitně je nastaveno buson 11us  a
              busof  4us,  takže  i jiné karty (např. ISA LANCE Ethernet card)
              mají možnost k ISA sběrnici přistupovat.

              Hodnota dmaspeed  určuje  rychlost  (v  MB/s),  kterou  smí  DMA
              (Direct Memory Access - přímý přístup do paměti bez použití CPU)
              přistupovat do paměti. Implicitně je to 5MB/s.  Novější varianty
              lze  nastavit  softwarově,  starší  mají  jumpery. Povoleny jsou
              hodnoty až do 10MB/s (předpokládejme,  že  jej  váš  motherboard
              zvládne), nicméně s hodnotami nad 5 MB/s experimentujte opatrně.

       Nastavení Adaptecu aha274x, aha284x, aic7xxx
              Tyto karty akceptují parametry v následující formě:

              aic7xxx=extended,no_reset

              Nenulová hodnota extended  indikuje,  že  je  povolen  rozšířený
              překlad   adres  pro  větší  disky.  Nenulová  hodnota  no_reset
              signalizuje adaptéru, aby neresetoval SCSI sběrnici  při  startu
              systému.

       Nastavení AdvanSys SCSI ('advansys=')
              Ovladač  AdvanSys akceptuje nejvýše čtyři v/v adresy, na kterých
              bude  hledat  kartu  AdvanSys.  Tyto  hodnoty  se  použijí   pro
              vyhledávání  na  sběrnicích ISA a VLB, nemají tedy žádný vliv na
              hledání na sběrnicích  EISA  nebo  PCI.   Jestliže  byl  ovladač
              přeložen  pro  ladění,  lze  zadat ještě další parametr ve tvaru
              0xdeb, kde deb je z intervalu 0-f a nastavuje  úroveň  (množství
              zpráv).

       AM53C974

              AM53C974=host-scsi-id,target-scsi-id,max-rate,max-offset

       Nastavení BusLogic SCSI ('BusLogic=')

              BusLogic=N1,N2,N3,N4,N5,S1,S2,...

              Pro   vyčerpávající   popis   nastavení   karty   BusLogic   viz
              /usr/src/linux/drivers/scsi/BusLogic.c.  Níže  uvedený  text  je
              jen jeho velmi zkrácený výtah.

              Parametry  N1 - N5 jsou celá čísle, S1, ... jsou řetězce.  N1 je
              V/V adresa, na které se karta  nachází.   N2  je  'Tagged  Queue
              Depth'  pro  zařízení,  které tuto funkci podporují.  N3 je 'bus
              settle time' ve vteřinách. (doba, kterou  má  adaptér  čekat  po
              resetování  sběrnice  před  vysláním  prvního  příkazu.)   N4 je
              lokální nastavení (pro tento adaptér).  N5 je globální nastavení
              (pro všechny adaptéry).

              Řetězcové  parametry  jsou  použity  pro  řízení  Tagged Queuing
              (TQ:Default, TQ:Enable, TQ:Disable,  TQ:<Per-Target-Spec>),  pro
              Error  Recovery  (ER:Default,  ER:HardReset,  ER:BusDeviceReset,
              ER:None,  ER:<Per-Target-Spec>),  a   pro   způsob   vyhledávání
              adaptéru (NoProbe, NoProbeISA, NoSortPCI).

       Nastavení EATA/DMA
              Implicitní seznam v/v portů pro hledání lze změnit pomocí

              eata=iobase,iobase,....

       Nastavení Future Domain TMC-16x0

              fdomain=iobase,irq[,adapter_id]

       Nastavení Great Valley Products (GVP) SCSI controller

              gvp11=dma_transfer_bitmask

       Nastavení Future Domain TMC-8xx, TMC-950

              tmc8xx=mem_base,irq

              Hodnota  mem_base  je  adresou, kam se mapuje v/v oblast, kterou
              tento  adaptér  používá.   Obvykle  jedna  z  hodnot:   0xc8000,
              0xca000, 0xcc000, 0xce000, 0xdc000, 0xde000.

       Nastavení IN2000

              in2000=S

              kde     S    je    čárkou    oddělovaný    seznam    ve    tvaru
              klíčové_slovo[:hodnota].  Rozpoznávaná slova  jsou  ioport:addr,
              noreset, nosync:x, period:ns, disconnect:x, debug:x, proc:x. Pro
              vysvětlení viz /usr/src/linux/drivers/scsi/in2000.c.

       Nastavení NCR5380 and NCR53C400
              Parametry mají tvar:

              ncr5380=iobase,irq,dma

              nebo

              ncr53c400=iobase,irq

              Jestliže adaptér nepoužívá přerušení, pak hodnota IRQ 255 (0xff)
              zakáže  přerušení.  Hodnota  254  znamená  automatickou detekci.
              Podrobnosti        jsou        uvedeny         v         souboru
              Documentation/scsi/g_NCR5380.txt  (nebo v případě starších jader
              drivers/scsi/README.g_NCR5380) ve zdrojovém kódu jádra.

       Nastavení NCR53C8xx

              ncr53c8xx=S

              kde    S    je    čárkou    oddělovaný    seznam    ve     tvaru
              klíčové_slovo[:hodnota].     Rozpoznávaná   slova   jsou:   mpar
              (master_parity), spar (scsi_parity), disc (disconnection), specf
              (special_features),  ultra  (ultra_scsi), fsn (force_sync_nego),
              tags (default_tags), sync (default_sync), verb (verbose),  debug
              (debug),        burst        (burst_max).        Blíže       viz
              /usr/src/linux/drivers/scsi/ncr53c8xx.c.

       Nastavení NCR53c406a

              ncr53c406a=iobase[,irq[,fastpio]]

              Irq = 0 pro režim bez použití přerušení. Fastpio = 1 pro  rychlý
              pio režim, 0 pro pomalý.

       Nastavení Pro Audio Spectrum
              PAS16  používá čip NC5380 SCSI, přičemž novější modely podporují
              softwarové nastavení. Parametry mají tvar:

              pas16=iobase,irq

              Jediným neobvyklým nastavením může  být  hodnota  IRQ  255,  což
              zakáže  adaptéru  používat  přerušení  (s  pochopitelnou ztrátou
              výkonnosti).  Hodnota iobase je obvykle 0x388.

       Nastavení Seagate ST-0x
              Jestliže není adaptér automaticky rozpoznán při startu, je třeba
              zadat parametry ve tvaru:

              st0x=mem_base,irq

              mem_base  je  adresou,  kam  se  mapuje v/v oblast, kterou tento
              adaptér používá.  Obvykle  jedna  z  hodnot:  0xc8000,  0xca000,
              0xcc000, 0xce000, 0xdc000, 0xde000.

       Nastavení Trantor T128
              Tento  adaptér  je  založen  na  čipu  NCR5380  a akceptuje tyto
              parametry:

              t128=mem_base,irq

              Povolené hodnoty pro mem_base jsou: 0xcc000,  0xc8000,  0xdc000,
              0xd8000.

   Nastavení UltraStor 14F/34F
       Implicitní seznam v/v portů pro hledání lze změnit pomocí:

              eata=iobase,iobase,....

       Nastavení WD7000

              wd7000=irq,dma,iobase

   Nastavení řadiče Commodore Amiga A2091/590
              wd33c93=S

              kde  S  je  seznam  parametrů  oddělených  čárkami. Rozpoznávané
              hodnoty jsou: nosync:bitmask, nodma:x, period:ns,  disconnect:x,
              debug:x,         clock:x,         next.         Viz         také
              /usr/src/linux/drivers/scsi/wd33c93.c.

   Pevné disky
       Parametry pro IDE Disky/CD-ROM
              Ovladač IDE akceptuje řadu parametrů, od geometrie disku  až  po
              obcházení  chyb specifických zařízení. Specifické parametry jsou
              zadány pomocí

              Parametry  společné  několika  zařízením  mají   prefix   'hd='.
              Kombinace   obou   způsobů  zadávání  funguje  podle  očekávání;
              poznamenejme, že parametr (a, ..., h). Podrobnosti jsou  uvedeny
              v  souboru  Documentation/ide.txt (nebo v případě starších jader
              drivers/block/README.ide) ve zdrojovém kódu jádra.

       Parametry 'hd=cyls,heads,sects[,wpcom[,irq]]'
              Specifikace fyzické geometrie disku. Pouze první  tři  parametry
              jsou povinné. Stopa/hlava/sektory jsou ty, které používá program
              fdisk.  Hodnota wcomp (předkompenzace  pro  zápis)  se  pro  IDE
              disky  nevyužívá.  IRQ je hodnota přerušení pro ovladač, na nějž
              je zařízení připojeno. (Toto není parametr specifický pro disk.)

       Parametr 'hd=serialize'
              Dvojité  IDE  rozhraní  CMD-640  obsahuje  chybu,  která může za
              určitých okolností (na obě rozhraní se používají v tutéž chvíli)
              může  zničit vaše data. Tento parametr říká, že požadavky na obě
              rozhraní se budou řadit do fronty, a tedy nikdy nebudou oslovena
              najednou obě rozhraní.

       Parametr 'hd=dtc2278'
              Tento  parametr  říká jádru, že máte rozhraní DTC-2278D. Ovladač
              se poté pokusí použít specifické příkazy  pro  povolení  druhého
              IDE rozhraní a rychlejšího modu přenosu dat.

       Parametr 'hd=noprobe'
              Netestuj dané zařízení. Např.

              hdb=noprobe hdb=1166,7,17

              zakáže  testování, ale nastaví geometrii, a tak je toto zařízení
              stane použitelné pro operační systém.

       Parametr 'hd=nowerr'
              Některá zařízení mají chybně stále nastavený příznak WRERR_STAT.
              Tento parametr povoluje obejití této chyby.

       Parametr 'hd=cdrom'
              Tento parametr říká, že namísto disku je připojena ATAPI CD-ROM.
              Obvykle je CD-ROM detekována a  rozpoznána  automaticky,  ale  v
              případě že se tak nestalo, toto je možná pomoc.

       Standardní parametry pro ST-506 Disk Driver ('hd=')
              Standardní  ovladač akceptuje geometrii podobně jako IDE driver;
              očekává však přesně tři hodnoty (Stopa/Hlava/Sektory), v případě
              jiného  počtu  vás  potichu  ignoruje.  Navíc rozumí pouze 'hd='
              jako parametru, tedy 'hda=' není povolený zápis. Formát:

              hd=cyls,heads,sects

              Jestliže máte instalovány  dva  disky,  opakujte  parametry  pro
              druhý disk.

       Parametry pro XT Disk Driver ('xd=')
              Jste-li  jeden  z  těch  nešťastníků,  který používá tuto starou
              8-bitovou kartu, která přenáší data 125kB/s, toto je příběh  pro
              vás.  Pokud  není  vaše  karta  rozpoznána automaticky, je třeba
              zadat tyto parametry:

              xd=type,irq,iobase,dma_chan

              Hodnota type je specifická pro výrobce, překrývající autodetekci
              (viz  zdrojový  kód  jádra drivers/block/xd.c).  Hodnota type je
              index seznamu xd_sigs a v průběhu času  byly  typy  přidávány  a
              ubírány, takže se všechna čísla měnila.  Dnes (Linux 2.5.0) jsou
              typy  0=generic;  1=DTC  5150cx;  22,3=DTC  5150x;   4,5=Western
              Digital; 6,7,8=Seagate; 9=Omti; 10=XEBEC.

              Funkce xd_setup() tyto hodnoty nekontroluje a navíc předpokládá,
              že jste zadali všechny čtyři. Zde je příklad pro řadič WD1002 se
              zakázaným BIOSem a s implicitními parametry:

              xd=2,5,0x320,3

       Výměnné disky Syquest's EZ*

              ez=iobase[,irq[,rep[,nybble]]]

   ZAŘÍZENÍ IBM MCA BUS
       Viz /usr/src/linux/Documentation/mca.txt.

       Pevné disky PS/2 ESDI
              V době startování je možné zadat geometrii:

              ed=cyls,heads,sectors.

              Pro Think-Pad, přidejte parametr

              tp720=1.

       Nastavení IBM Microchannel SCSI Subsystem

              ibmmcascsi=N

              kde N je pun (SCSI ID) daného subsystému.

       Rozhraní Aztech
              Syntaxe pro tento adaptér je:

              aztcd=iobase[,magic_number]

              Jestliže  nastavíte magic_number na 0x79, pak ovladač vyzkouší a
              spustí se i v případě, že nepozná verzi firmware.  Jiné  hodnoty
              jsou ignorovány.

       CD-ROMy přes paralelní port
              Syntaxe:

              pcd.driveN=prt,pro,uni,mod,slv,dly
              pcd.nice=nice

              kde  'port' je základní adresou, 'pro' je číslo protokolu, 'uni'
              slouží k výběru jednotky (pro zřetězená zařízení), 'mod' je  mód
              (nebo  -1 pro automatický výběr nejlepšího), 'slv' je 1 pokud má
              být slave, a 'dly' je small integer pro  zpomalení  přístupu  na
              porty. Parametr

       CDU-31A and CDU-33A Sony Interface
              Toto  rozhraní  je  na  některých  zvukových  kartách  Pro Audio
              Spectrum a na ostatních rozhraních formy Sony. Syntaxe:

              cdu31a=iobase,[irq[,is_pas_card]]

              Zadáním hodnoty IRQ 0 zakazujete použití přerušení (některé  PAS
              karty  je nepodporují). Jestliže vaše karta přerušení podporuje,
              měli byste jej využívat, protože snižuje zatížení CPU ovladačem.

              Hodnota is_pas_card má být pouze 'PAS', jestliže používáte kartu
              Pro Audio Spectrum, jinak nesmí být zadáno nic.

       CDU-535 Sony Interface
              Syntaxe pro toto CD-ROM rozhraní je:

              sonycd535=iobase[,irq]

              Je možno použít 0 jako implicitní hodnotu pro  iobase,  jestliže
              chcete zadat pouze IRQ.

       Rozhraní GoldStar
              Syntaxe pro toto CD-ROM rozhraní je:

              gscd=iobase

       Rozhraní ISP16 CD-ROM
              Syntaxe pro toto CD-ROM rozhraní je:

              isp16=[iobase[,irq[,dma[,type]]]]

              (tři  čísla  a  řetězec).  Je-li  zadán jako 'noisp16', rozhraní
              nebude  konfigurováno.  Ostatní  povolené   hodnoty":   'Sanyo",
              'Sony', 'Panasonic' a 'Mitsumi'.

       Rozhraní Mitsumi
              Syntaxe pro toto CD-ROM rozhraní je:

              mcd=iobase,[irq[,wait_value]]

              Hodnota wait_value je použita jako interní timeout pro ty, kteří
              mají problémy s jejich jednotkou (její  použití  lze  povolit  i
              zakázat  při  překladu  jádra).  Mitsumi FX-400 je IDE/ATAPI CD-
              ROM, který nepoužívá ovladač mcd.

       Rozhraní Mitsumi XA/MultiSession
              Toto je tentýž  hardware  jako  výše,  ale  ovladač  má  některá
              rozšíření.  Syntaxe:

              mcdx=iobase[,irq]

       Rozhraní Optics Storage
              Syntaxe pro tento typ adaptérů je:

              optcd=iobase

       Rozhraní Phillips CM206
              Syntaxe pro tento typ adaptérů je:

              cm206=[iobase][,irq]

              Ovladač  předpokládá hodnoty mezi 3 a11 jako hodnoty IRQ a čísla
              mezi 0x300 a 0x370 jako adresy v/v portů, takže lze zadat  jednu
              či  obě hodnoty v jakémkoli pořadí. Také lze napsat 'cm206=auto'
              pro autoprobe.

       Rozhraní Sanyo
              Syntaxe pro tento typ adaptérů je:

              sjcd=iobase[,irq[,dma_channel]]

       Rozhraní SoundBlaster Pro
              Syntaxe pro tento typ adaptérů je:

              sbpcd=iobase,type

              kde typ je jeden z následujících  (rozlišují  se  velká  a  malá
              písmena): patří k rozhraní, nikoli ta pro zvukovou kartu.

   Ethernet
       Různé  ovladače  mají různé parametry, ale obecně mají všechny IRQ, V/V
       adresu a jméno. Takže základní forma parametrů je:

              ether=irq,iobase[,param_1[,...param_8]],name

              První nečíselný parametr je chápán jako jméno.  Hodnoty  param_n
              (jsou-li  použity) mají různý význam pro různé adaptéry. Typicky
              určují adresu sdílené paměti, výběr rozhraní, kanál DMA aj.

              Obvykle se používá tento parametr  pro  autoprobe  druhé  síťově
              karty (implicitně se hledá jen první):

              ether=0,0,eth1

              Poznamenejme,  že  hodnoty  0  pro  IRQ a iobase nutí ovladače k
              autodetekci.

              Dokument Ethernet-HOWTO poskytuje dokumentaci a informace o tom,
              jak  používat  více  síťových  karet  a  také popis jednotlivých
              param_n pro různé adaptéry.

   Ovladač pro řadič disketové jednotky
       Ovladač  pro  diskety  má  mnoho  parametrů,  všechny  jsou  zmíněny  v
       Documentation/floppy.txt     (nebo    v    případě    starších    jader
       drivers/block/README.fd)  ve  zdrojovém  kódu  jádra.   Tato  informace
       pochází přímo odtud.

       floppy=mask,allowed_drive_mask
              Nastavuje  bitovou  masku  povolených  jednotek. Implicitně jsou
              povoleny jednotky 0 a 1  na  každém  ovladači.  Důvodem  je,  že
              některé  nestandardní  motherboardy  (ASUS PCI) posílají signály
              chybně do klávesnice jestliže se přistupuje na jednotky 2  a  3.
              Tento parametr je částečně překryt parametrem cmos.

       floppy=all_drives
              Povoluje  hledání všech jednotek. Použijte, máte-li více než dvě
              floppy jednotky.

       floppy=asus_pci
              Nastavuje prohledávání na jednotky 0 a 1 (implicitní nastavení).

       floppy=daring
              Říká ovladači, že máte kvalitní řadič, což dovoluje efektivnější
              a plynulejší činnost, ale na některých řadičích může  havarovat.
              Může zrychlit funkci jednotky.

       floppy=0,daring
              Říká ovladači, že nemáte 'daring' řadič (viz výše).

       floppy=one_fdc
              Sděluje  ovladači,  že  máte  jen jeden floppy řadič (implicitní
              nastavení).

       floppy=two_fdc"nebofloppy=adresa,two_fdc
              Sděluje ovladači, že máte dva řadiče. O druhém  se  předpokládá,
              že je na adrese adresa, není-li zadána, vezme se 0x370.

       floppy=thinkpad
              Sděluje  ovladači,  že  máte  Thinkpad  (ten  používá  obrácenou
              konvenci pro signál diskchange).

       floppy=0,thinkpad
              Sděluje ovladači, že nemáte Thinkpad.

       floppy=drive,type,cmos
              Nastavuje cmos typ jednotky. Navíc povolí tuto jednotku v masce.
              To je výhodné, máte-li více než dvě jednotky (do cmos lze napsat
              pouze dvě) nebo  používá-li  váš  BIOS  nestandardní  CMOS  typ.
              Zadáte-li  hodnotu cmos jako 0, pak se skutečná hodnota přečte z
              CMOS.

       floppy=unexpected_interrupts
              Vypiš   varování,   je-li   zachyceno   neočekávané    přerušení
              (implicitně).

       floppy=no_unexpected_interrupts"nebofloppy=L40SX
              Nevypisuje  nic  při  neočekávaném přerušení. Toto je požadováno
              např. pro laptop IBM L40SX v některých  videomódech  (vypadá  to
              jako  interakce  mezi  řadičem  video  a  řadičem  disket). Tato
              přerušení lze ignorovat, mají vliv pouze na rychlost.

   Ovladač zvukových karet
       I ovladač zvukové karty akceptuje  startovací  parametry  pro  překrytí
       implicitních  hodnot.  Není  to  však  doporučováno, protože se jedná o
       nastavení poměrně komplexní  a  složité.  Popis  lze  najít  v  souboru
       Documentation/sound/oss/README.OSS     ve    zdrojovém    kódu    jádra
       (drivers/sound/Readme.linux ve starších verzích).  Akceptuje  parametry
       ve tvaru:

              sound=device1[,device2[,device3...[,device10]]]

              kde každá hodnota deviceN má tvar 0xTaaaId"

              T  -  typ  zařízení: 1=FM, 2=SB, 3=PAS, 4=GUS, 5=MPU401, 6=SB16,
              7=SB16-MPU401

              aaa - V/V adresa (šestnáctkově).

              I - IRQ šestnáctkově (tj. 10=a, 11=b, ...)

              d - kanál DMA.

              Jak vidíte, je to poměrně zmatečné, takže lepší přeložit jádro s
              konkrétními   hodnotami.  Parametr  ve  tvaru  'sound=0'  zakáže
              použití zvukové karty.

   Ovladače ISDN
       Ovladač ICN ISDN
              Syntaxe:

              icn=iobase,membase,icn_id1,icn_id2

              kde icn_id1 a  icn_id2  jsou  dva  řetězce,  které  budou  kartu
              identifikovat v hlášeních jádra.

       Ovladač PCBIT ISDN
              Syntaxe:

              pcbit=membase1,irq1[,membase2,irq2]

              kde  membaseN  je  sdílená  paměť  N-té karty a irqN je její IRQ
              nastavení.  Implicitně je IRQ 5 a membase 0xD0000.

       Ovladač Teles ISDN
              Syntaxe:

              teles=iobase,irq,membase,protocol,teles_id

              kde iobase je v/v adresa  karty,  membase  adresa  její  sdílené
              paměti,  irq  číslo  přerušení  a  teles_id je jednoznačný ASCII
              identifikátor.

   Ovladač sériového portu
       Ovladač RISCom/8 Multiport Serial ('riscom8=')
              Syntaxe:

              riscom=iobase1[,iobase2[,iobase3[,iobase4]]]

              Detaily lze najít v /usr/src/linux/Documentation/riscom8.txt.

       Ovladač DigiBoard ('digi=')
              Je-li  tento  parametr  zadán,  musí  mít  přesně  šest  hodnot.
              Syntaxe:

              digi=status,type,altpin,numports,iobase,membase

              Parametry  je  možno  zadat  jako  čísla  nebo  řetězce. Jsou-li
              použity  řetězce,  pak  iobase  a  membase   musí   být   zadány
              šestnáctkově.   Číselné  parametry  jsou  (nemusí  se zadat vždy
              všechny) v pořadí: status (povol(1) nebo zakaž(0)  tuto  kartu),
              type   (PC/Xi(0),   PC/Xe(1),   PC/Xeve(2),  PC/Xem(3)),  altpin
              (povol(1) nebo zakaž(0) alternativní uspořádání pinů),  numports
              (počet portů na této kartě), iobase (V/V port, na který je karta
              nastavena), membase (adresa sdílené  paměti).   Tedy,  následují
              nastavení jsou ekvivalentní:

              digi=E,PC/Xi,D,16,200,D0000
              digi=1,0,0,16,0x200,851968

              Detaily  lze nejít v /usr/src/linux/Documentation/digiboard.txt.

       Baycom Serial/Parallel Radio Modem
              Syntaxe:

              baycom=iobase,irq,modem

              Jsou zde přesně tři parametry; pro více adaptérů,  zadejte  více
              parametrů  ser12*, par96, par96*. Zde * znamená softwarové DCD a
              ser12/par96 přepíná mezi podporovanými typy modemů.  Podrobnosti
              jsou uvedeny v souboru Documentation/networking/baycom.txt (nebo
              v případě starších jader drivers/net/README.baycom) ve zdrojovém
              kódu jádra.

       Ovladač Soundcard radio modem
              Syntaxe:

              soundmodem=iobase,irq,dma[,dma2[,serio[,pario]]],0,mode

              Všechny   parametry   až   na  poslední  jsou  přirozená  čísla;
              nevýznamná 0 je vyžadována  kvůli  chybě  v  nastavovacím  kódu.
              Parametr  mod  je  řetězec  ve formě hw:modem, kde hw je jeden z
              sbc, wss, wssfdx a modem je jeden z afsk1200, fsk9600.

   Ovladač tiskárny
       'lp='  Syntaxe:

              lp=0
              lp=auto
              lp=reset
              lp=port[,port...]

              Můžete říct ovladači tiskárny, které porty má používat  a  které
              ne.  Druhá možnost se hodí, pokud nechcete, aby ovladač tiskárny
              zabral všechny dostupné paralelní porty, takže je mohou využívat
              jiné ovladače (např. PLIP, PPA).

              Formát    parametru    je    vícero    jmen   portů.   Například
              lp=none,parport0 použije první paralelní port pro lp1  a  zakáže
              lp0. Pro úplný zákaz ovladače tiskárny je možno použít lp=0.

       Ovladač WDT500/501
              Syntaxe:

              wdt=io,irq

   Ovladače myši
       'bmouse=irq'
              Ovladač busmouse očekává jeden parametr, a to číslo přerušení.

       'msmouse=irq'
              Totéž platí pro ovladač msmouse.

       Nastavení myši ATARI

              atamouse=threshold[,y-threshold]

              Je-li  zadán  jen jeden parametr, je použit jak pro x-threshold,
              tak pro y-threshold. Jinak je první hodnota x-threshold, a druhá
              y-threshold.  Povolené hodnoty jsou od 1 do 20, implicitně 2.

   Video hardware
       'no-scroll'
              Tento parametr říká ovladači konzole aby neinstaloval hardwarový
              posun (kdy je posun řešen posouváním  adresy  začátku  obrazovky
              místo posuvu dat). Vyžadováno některými Braillovými konzolami.

VIZ TÉŽ

       lilo.conf(5), klogd(8), lilo(8), mount(8), rdev(8)

       Významné  části  této  manuálové stránky jsou odvozeny z Boot Parameter
       HOWTO  (verze  1.0.1)  napsaného  Paulem  Gortmakerem.   V  tomto   (či
       novějším)  HOWTO můžete najít více informací.  Aktuální zdroj informací
       je /usr/src/linux/Documentation/kernel-parameters.txt.

TIRÁŽ

       Tato stránka je součástí projektu Linux man-pages.   Popis  projektu  a
       informace  o  hlášení  chyb  najdete  na http://www.kernel.org/doc/man-
       pages/.