Provided by: manpages-cs_0.18.20090209-3_all bug

JM'ENO

       ar  -  tvoi nove archivy (knihovny funkci .a - pozn. pekl.), mni jejich
       obsah a rozbaluje je na jednotlive soubory

POUIT'I

       ar [-X32_64] [-]p[mod [relpos] [poet]] arch'iv [len...]

POPIS

       GNU program ar tvoi nove archivy, mni jejich obsah a  rozbaluje  je  na
       jednotlive  soubory.   Arch'iv je jeden soubor, jen obsahuje vice jinych
       soubor ve struktue, ktera umouje ziskat jednotlive pvodni  soubory  (tm
       ikame lenov'e archivu).

       Obsah pvodniho souboru, jeho pistupova prava, asove piznaky, vlastnik a
       skupina je zaznamenana v archivu a me byt opt nastavena pi rozbalovani.

       GNU ar umi spravovat  archivy,  jejich  lenove  maji  libovolnou  delku
       jmena;  ovem s pihlednutim na nastaveni ar ve vaem systemu me byt delka
       jmen len omezena (kvli  penositelnosti  archiv  na  ostatni  programove
       nastroje).  Pokud  takove  omezeni  existuje,  limit  asto byva 15 znak
       (typicke pro a.out formaty) nebo 16 (typicke pro coff formaty).

       ar je poitan mezi binarni nastroje, protoe archivy jsou uivany  zejmena
       jako knihovny obsahujici obecn potebne podprogramy.

       ar  vytvoi  rejstik  symbol  definovanych v alokani tabulce objektovych
       modul v archivu, pokud zadame pepina  s.   Jakmile  je  takovy  rejstik
       jednou  vytvoen,  bude  aktualizovan  vdy, kdy ar provede njakou zmnu v
       obsahu archivu (krom aktualizani operace q).  Rejstik v archivu zrychli
       linkovani  knihovny  a  dovoli  podprogramm  v knihovn, aby se navzajem
       volaly bez ohledu na jejich umistni v archivu.

       Mete pouit nm -s nebo  nm  --print-armap  k  vypsani  tohoto  rejstiku.
       Pokud  archiv  neobsahuje rejstik, me byt zavolana jina forma ar, zvana
       ranlib, ktera pouze pida rejstik k archivu.

       GNU ar je kompatibilni se dvma rznymi pistupy. jeho  aktivitu  je  mone
       ovladat  pomoci  voleb  pikazoveho  adku, jako v rznych variantach ar v
       Unixovych systemech; nebo, pokud je urena jedina volba pikazoveho  adku
       -M,  je  mone  jej ovladat skriptem pedanym pes standardni vstup, stejn
       jako "knihovnicky" program MRI.

VOLBY

       GNU ar vam umouje zadat v prvnim parametru pikazove adky kod operace  p
       a piznaky modifikator mod v libovolnem poadi.

       Pokud chcete, me prvni parametr pikazove adky zainat pomlkou.

       Kliove  pismeno  p  uruje, jaka operace se provede; me to byt cokoliv z
       nasledujicich monosti, ale musite uvest pouze jednu z nich:

       d   Sma (delete) moduly z archivu. Moduly ke smazani  jsou  ureny  jako
           len...; archiv zstane beze zmny, pokud nezadate adne soubory.

           Kdy  zadate  modifikator  v,  ar  bude vypisovat moduly, ktere jsou
           smazavany.

       m   Tato operace se pouiva k pem'istn'i (move) len archivu.

           Poadi len v  archivu  me  mit  vliv  na  to,  jak  budou  linkovany
           programy,  je uivaji tuto knihovnu, pokud je njaky symbol definovan
           ve vice ne jednom lenu.

           Pokud nepouijete adne modifikatory s operaci "m", kady len  uvedeny
           v   parametru  len  bude  pesunut  na  konec  archivu;  mete  uvest
           modifikatory a, b nebo i, abyste je pesunuli na urene misto.

       p   Vyp'ie (Print) urene leny (jejich obsah - pozn. pekl.)   archivu  na
           standardni  vystup.   Pokud  uijete  modifikator  v,  ukae se jmeno
           modulu ped jeho vypsanim na standardni vystup.

           Pokud neuvedete adne leny, budou vypsany vechny z archivu.

       q   Rychl'e pid'an'i (Quick append); pida len...  na  konec  arch'ivu,  bez
           kontroly pepisu.

           Modifikatory  a,  b  a  i nemaj'i vliv na tuto operaci; novji lenove
           jsou vdy pidani na konec archivu.

           Modifikator v zpsobi, e ar vypisuje seznam pidavanych soubor.

           Protoe smysl teto operace tkvi v  jeji  rychlosti,  rejstik  symbol
           archivu  neni  aktualizovan, i kdy u existuje; mete pouit ar s nebo
           ranlib, aby byly nove udaje zaneseny do rejstiku symbol.

           Nicmen ji pili mnoho system pedpoklada,  e  rychle  pidani  rejstik
           zaktualizuje, take GNU ar implementuje q jako synonymum pro r.

       r   Vloi  soubory  len...  do  arch'ivu (s peps'an'im (replacement)). Tato
           operace se lii od q v tom, e kady len archivu, jeho jmeno  souhlasi
           se jmenem nov pidavaneho lena, bude smazan.

           Pokud  jeden ze soubor vyjmenovanych v parametru len... neexistuje,
           ar  vypie  chybovou  hlaku  a  necha  existujici  leny  archivu   s
           odpovidajicim jmenem v pvodnim stavu.

           Jako  vychozi  jsou  novji  lenove  pidavani na konec archivu; mete
           pouit jeden z modifikator a, b nebo i jako adost o uloeni  na  jine
           misto, urene relativn vzhledem k njakemu existujicimu lenu archivu.

           Modifikator  v u teto operace zpsobi, e pro kady pidany soubor bude
           na vystup vypsana jedna adka  s  jednim  z  pismen  a  nebo  r,  je
           informuji,  zda  byl  soubor pidan (appended) (adny stary len nebyl
           vymazan)  nebo pepsan (replaced).

       t   Zobrazi tabulku soubor, ktere obsahuje arch'iv nebo  ty  soubory  ze
           seznamu  len...,  ktere  jsou  v  archivu.  Bn jsou zobrazeny pouze
           jmena len; pokud chcete vidt take pistupova prava,  as,  vlastnika,
           skupinu a velikost, mete pouit modifikator v.

           Pokud neni uveden adny len, budou vypsany vechny soubory archivu.

           Pokud  je  v  archivu (eknme b.a) vice soubor stejneho jmena (eknme
           fie), ar t b.a fie vypie pouze prvni vyskyt; chcete-li vidt vechny,
           musite poadat o celkovy vypis---v naem pipad ar t b.a.

       x   Rozbaluje  (extract)  leny  (vyjmenovane  v  parametru  member)   z
           archivu.  U teto operace mete uit modifikator v, aby  ar  vypisoval
           jmena vybalovanych soubor.

           Pokud  neuvedete  adne  leny,  budou rozbaleny vechny, ktere archiv
           obsahuje.

       Plno modifikator (mod) me  okamit  nasledovat  kliove  pismeno  p,  aby
       upesnily chovani operace:

       a   Pidej  novy  soubor  za  (after)  existujiciho lena archivu.  Pokud
           pouijete modifikator a, musi byt uvedeno  jmeno  existujiciho  lena
           jako parametr relpos, ped urenim arch'ivu.

       b   Pidej  novy  soubor  ped (before) existujiciho lena archivu.  Pokud
           pouijete modifikator b, musi byt uvedeno  jmeno  existujiciho  lena
           jako parametr relpos, ped urenim arch'ivu. (stejne jako i).

       c   Vytvo  (Create) archiv. Ureny arch'iv je vytvoen vdy, kdy neexistuje
           a vy ho chcete mnit.  Ale  budete  varovani,  pokud  pomoci  tohoto
           modifikatoru neupozornite, e oekavate jeho vytvoeni.

       f   Zkraceni  jmen  archivu.   GNU  ar  normaln  pijima jmena libovolne
           delky. Tak mohou vzniknout archivy, je nejsou v nkterych  systemech
           penositelne  na  pvodni  ar.   Pokud  je tohle va pipad, mete pouit
           modifikator f, aby jmena soubor byla pi ukladani do  archivu  patin
           zkracena.

       i   Pidej  novy  soubor  ped existujiciho lena archivu.  Pokud pouijete
           modifikator i,  musi  byt  uvedeno  jmeno  existujiciho  lena  jako
           parametr relpos, ped urenim arch'ivu. (stejne jako b).

       l   Tento modifikator bude pijmut, ale nepouit.

       N   Pouiva   parametr   poet.   Pouiva   se   v   pipad   vicenasobnych
           stejnojmennych poloek v archivu. Rozbali nebo  smae  poet  instanci
           daneho jmena ze souboru.

       o   Zachovej  pvodn'i  (original)  datum len pi rozbalovani. Pokud tento
           modifikator neuijete,  rozbalene  soubory  dostanou  asove  razitko
           odpovidajici asu rozbaleni.

       P   Pouij  uplnou  cestu pi porovnavani soubor v archivu.  GNU ar neumi
           vytvoit archiv s uplnou cestou (takove archivy nejsou v  souladu  s
           normou POSIX), ale jine programy pro tvorbu archiv ano.  Tato volba
           zpsobi, e GNU ar bude  porovnavat  nazvy  soubor  za  pouiti  uplne
           cesty,  co  se  me  hodit pi rozbalovani jedineho souboru z archivu
           vytvoeneho jinym programem.

       s   Vytvo rejstik archivu nebo aktualizuj  existujici  rejstik,  i  kdy
           nebyly  provedeny adne zmny archivu. Tento modifikator mete pouit s
           libovolnou operaci, nebo samostatn (jako kliove pismeno  operace  -
           pozn.  pekl.).   Sputni ar s na archiv ma stejny uinek, jako pouiti
           ranlib.

       S   Nevytvaej tabulku symbol archivu. To me  urychlit  tvorbu  rozsahle
           knihovny,  pokud  probiha  v  nkolika krocich. Vysledny archiv neni
           mone pouit s linkerem.  Aby bylo mono vytvoit  tabulku  symbol,  je
           nutne  pi poslednim sputni ar vypustit modifikator S nebo na archiv
           spustit ranlib.

       u   Normaln  vloi  ar  r...  do  archivu  vechny  vyjmenovane  soubory.
           Chcete-li  vloit  pouze  ty,  ktere jsou novji ne existujici lenove
           stejneho jmena, pouijte tento modifikator. Modifikator u je povolen
           pouze pi operaci r (replace). Konkretn, kombinace qu neni povolena,
           protoe kontrola  asovych  razitek  by  zatratila  vyhodu  rychlosti
           operace q.

       v   Tento  modifikator  vyvola  informativnj'i  (verbose) verzi operace.
           Mnoho  operaci  zobrazuje  dodatene  informace,  jako  teba   jmena
           zpracovavanych soubor, pokud pidate modifikator v.

       V   Tento modifikator ukae islo verze programu ar.

       Pro  zachovani  kompatibility  s AIX ignoruje ar poateni volbu -X32_64.
       Chovani dane touto volbou je pro GNU ar vychozi.  ar  nepodporuje  adne
       dali -X volby; zejmena nepodporuje -X32, ktera je vychozi pro ar v AIX.

       @soubor
           te  volby  pikazove  adky  ze  souboru. Natene volby jsou vloeny na
           misto pvodni volby @soubor. Pokud soubor neexistuje nebo nelze ist,
           bude volba brana doslovn a nebude odstranna.

           Volby  v souboru jsou oddleny bilymi znaky. Bily znak me byt obsaen
           ve volb, pokud  je  volba  ohraniena  jednoduchymi  nebo  dvojitymi
           uvozovkami.   Je  mone pouit jakykoliv znak (vetn zptneho lomitka),
           kdy ped nj napieme zptne lomitko. Soubor me  obsahovat  dali  volby
           @soubor; kada takova volba bude zpracovana rekurzivn.

DAL'I INFORMACE

       nm(1), ranlib(1) a poloky v Info pro binutils.

COPYRIGHT

       Copyright  (c)  1991,  1992,  1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999,
       2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006 Free Software Foundation, Inc.

       Permission is granted to copy, distribute and/or modify  this  document
       under  the  terms of the GNU Free Documentation License, Version 1.1 or
       any later version published by the Free Software  Foundation;  with  no
       Invariant  Sections,  with no Front-Cover Texts, and with no Back-Cover
       Texts.  A copy of the license is included in the section entitled  "GNU
       Free Documentation License".