Provided by: manpages-cs_0.18.20090209-3_all bug

JM'ENO

       intro - Uvod do uivatelskych pikaz

POPIS

       Sekce  1  popisuje  uivatelske  pikazy  a  nastroje,  nap. nastroje pro
       manipulaci se soubory, shelly, kompilatory, webove prohliee, prohliee a
       editory obrazk a soubor, atd.

       Vechny pikazy navraceji pi ukoneni navratovou hodnotu. Tuto hodnotu lze
       testovat (nap. ve vtin shell obsahuje promnna  $?   navratovou  hodnotu
       naposledy  vykonaneho pikazu)  a zjistit tak, zda pikaz skonil uspchem.
       Je konvenci, e navratova hodnota  0  znamena  uspch,  zatimco  nenulova
       navratova  hodnota  znamena,  e  pikaz  byl neuspny.  (Podrobnosti jsou
       uvedeny v wait(2).)  nenulova navratova hodnota me byt v  rozsahu  1  a
       255  a  nktere  pikazy  pouivaji rzne hodnoty pro uvedeni dvodu selhani
       pikazu.

POZN'AMKY

       Linux je druh Unixu a vechny uivatelske pikazy na prvni pohled  pracuji
       v  Unixu  stejn  jako  v  Linuxu  (a  FreeBSD  a mnoha dalich Unix-like
       systemech).

       Linux ma GUI (graphical user interfaces; graficke uivatelske rozhrani),
       kde  se  da  ukazovat, klikat a petahovat a snad i nco udlat bez peteni
       spousty dokumentace. Tradinim Unixovym prostedim je CLI  (command  line
       interface;  pikazova adka), kde se vypisuji pikazy, ktere ikaji poitai,
       co ma dlat. To je rychleji a uinnji, ale nejprve je nutne zjistit, jake
       pikazy jsou k dispozici.  Nie je uvedeno nezbytne minimum pro zaatek.

   Login
       Abyste  mohl  pracovat, pravdpodobn se nejprve musite pihlasit (login),
       tj. zadat sve uivatelske jmeno a heslo. Viz te login(1).  Program login
       potom  spusti shell (interpret pikaz).  V pipad pihlaovani v grafice se
       objevi obrazovka s nabidkami nebo ikonami a shell  v  okn  lze  spustit
       kliknutim myi. Viz te xterm(1).

   Shell
       Pikazy  se pii shellu, interpretu pikaz. Ten neni zabudovany, je to jen
       program a  je  mone  si  zvolit  jiny  shell.  Kady  ma  svj  oblibeny.
       Standardnim  shellem  je  sh.   Viz te ash(1), bash(1), csh(1), zsh(1),
       chsh(1).

       Typicka relace me vypadat takto:

              knuth login: aeb
              Password: ********
              % date
              Ut Srp  6 23:50:44 CEST 2002
              % cal
                   Srpen 2002
              Ne Po Ut St t Pa So
                           1  2  3
               4  5  6  7  8  9 10
              11 12 13 14 15 16 17
              18 19 20 21 22 23 24
              25 26 27 28 29 30 31

              % ls
              bin  tel
              % ls -l
              celkem 2
              drwxrwxr-x   2 aeb       1024 srp  6 23:51 bin
              -rw-rw-r--   1 aeb         37 srp  6 23:52 tel
              % cat tel
              maja    0501-1136285
              peter   0136-7399214
              % cp tel tel2
              % ls -l
              celkem 3
              drwxr-xr-x   2 aeb       1024 srp  6 23:51 bin
              -rw-r--r--   1 aeb         37 srp  6 23:52 tel
              -rw-r--r--   1 aeb         37 srp  6 23:53 tel2
              % mv tel tel1
              % ls -l
              celkem 3
              drwxr-xr-x   2 aeb       1024 srp  6 23:51 bin
              -rw-r--r--   1 aeb         37 srp  6 23:52 tel1
              -rw-r--r--   1 aeb         37 srp  6 23:53 tel2
              % diff tel1 tel2
              % rm tel1
              % grep maja tel2
              maja    0501-1136285
              %

       a tady stisknuti CTRL-D relaci ukonilo.  %  zde znamena vyzvu  pikazove
       adky  (prompt)  --  shell  tak  ika,  e je pipraven vykonat dali pikaz.
       Prompt me byt rzn upraven a me  napikald  obsahovat  uivatelske  jmeno,
       aktualni  adresa,  as, apod. Piazeni PS1="Co dal, pane?" zmni prompt na
       zadany tvar.

       Vidli jsme, e existuji pikazy date (zobrazi datum a as) a cal  (zobrazi
       kalenda).

       Pikaz  ls vypie obsah aktualniho adresae -- ekne jake soubory tam jsou.
       S volbou -l bude vypis  dlouhy,  bude  obsahovat  vlastnika,  velikost,
       datum  a  prava,  ktera  maji  lide  pro  teni a/nebo zapis do souboru.
       Napiklad soubor "tel"  je  velke  37  bajt,  jeho  vlastnikem  je  aeb,
       vlastnik  jej  me ist i zapisovat, ostatni pouze ist.  Vlastnik a prava
       mohou byt zmnni pikazy chown a chmod.

       Pikaz cat zobrazi obsah souboru.  (Jmeno je odvozeno z "concatenate and
       print"  ("spoj  a vytiskni"): vechny soubory zadane jako parametry jsou
       spojeny a poslany na  "standardni  vystup",  kterym  je  zde  obrazovka
       terminalu.)

       Pikaz  cp  ("copy"  -  "kopirovat")  zkopiruje soubor.  Naopak pikaz mv
       ("move" - "pesunout") jej jen pejmenuje.

       Pikaz diff vypie rozdily mezi dvma soubory.  V uvedenem pipad  nevypsal
       nic, protoe adne rozdily nebyly.

       Pikaz rm ("remove" -- "odstranit") smae soubor -- bute opatrni! je pry.
       Neni tu adny ko apod. Smazany znamena ztraceny.

       Pikaz grep ("g/re/p") najde vyskyt etzce v jednom nebo vice  souborech.
       Zde nael Majovo telefonni islo.

   Cesty a aktu'aln'i adres'a
       Soubory  jsou  uspoadany ve stromove struktue, hierarchii soubor.  Kady
       ma svou cestu("pathname"), ktera popisuje cestu od koene stromu  (ktery
       se jmenuje /)  k souboru. Takova uplna cesta me byt nap. /home/aeb/tel.
       Pouivat stale  uplne  cesty  by  bylo  nepohodlne  a  jmeno  souboru  v
       aktualnim  adresai  lze  urit i jen pomoci posledni sloky cesty.  Proto
       "/home/aeb/tel" lze zkratit  na  "tel",  pokud  je  aktualnim  adresaem
       "/home/aeb".

       Pikaz  pwd  vypie aktualni adresa (Pozn.pekl.: zkratka z "print working
       directory").

       Pikaz cd zmni aktualni adresa.  Zkuste "cd /" a "pwd" a "cd" a "pwd".

   Adres'ae
       Pikaz mkdir vytvoi novy adresa.

       Pikaz rmdir odstrani prazdny adresa. Pokud adresa neni prazdny, postuje
       si.

       Pikaz  find  (s  ponkud koatou syntaxi) najde soubory se zadanym jmenem
       nebo jinymi vlastnostmi. Nap. "find . -name  tel"  bude  hledat  soubor
       "tel"  a  zane  v  aktualnim  adresai (ktery se nazyva ".").  A "find /
       -name tel" udla  to  same,  ale  zane  v  koenovem  adresai.   Rozsahle
       prohledavani  nkolikagigabajtoveho  disku  je  asov narone a tak me byt
       lepi pouit locate(1).

   Disky a souborov'e syst'emy
       Pikaz mount pipoji souborovy system, ktery se nachazi na  njakem  disku
       (nebo  disket,  CD-ROMu apod.)  do hierarchie soubor. A umount jej zase
       odpoji.  Pikaz df ekne, kolik zbyva na disku volneho mista.

   Procesy
       V Unixovych systemech bi  najednou  mnoho  uivatelskych  i  systemovych
       proces.  Ten,  se  kterym prav pracujete bi v poped'i, ostatni v pozad'i.
       Pikaz ps ukae, ktere procesy jsou aktivni a jaka  maji  isla.   Pikazem
       kill se jich lze zbavit. Bez adne volby je to patelsky poadavek: prosim
       jdi pry. Ale  "kill  -9"  nasledovany  islem  procesu  znamena  okamite
       zabiti. Procesy bici v popedi mohou byt asto ukoneny stiskem CTRL-C.

   Z'isk'av'an'i informac'i
       Existuji  tisice  pikaz  a  kady  z  nich ma mnoho voleb.  Je zvykem, e
       pikazy jsou dokumentovany v manu'alov'ych str'ank'ach, (jako je tato), take
       pikaz  "man  kill"  vypie  dokumentaci pikazu "kill" (a "man man" vypie
       dokumentaci pikazu "man").  Pikaz man posila text pes pager, kterym  je
       obvykle less.  Pro pesun na dali stranku stisknte mezernik, pro ukoneni
       stisknte q.

       V dokumnetaci se obvykle na manualove stranky odkazuje jmenem  a  islem
       sekce,  nap.   man(1).   Manualove stranky jsou hutne a s jejich pomoci
       snadno zjistite zapomenute  podrobnosti.  Pro  zaateniky  jsou  vhodnji
       jednodui texty s vice piklady.

       Spousta  GNU/FSF software je provazena info soubory. Napite "info info"
       pro uvod do pouivani programu "info".

       Specialni  temata  jsou  asto  rozebrana  v  HOWTO.  Podivejte  se   do
       /usr/share/doc/howto/en  a  pokud  tam  najdete  HTML  soubory, pouijte
       prohlie.

DAL'I INFORMACE

       standards(7)

TIR'A

       Tato stranka je souasti projektu Linux  man-pages.   Popis  projektu  a
       informace         o         hlaeni        chyb        najdete        na
       http://www.kernel.org/doc/man-pages/.