Provided by:
manpages-cs_0.18.20090209-3_all 
JM'ENO
intro - Uvod do uivatelskych pikaz
POPIS
Sekce 1 popisuje uivatelske pikazy a nastroje, nap. nastroje pro
manipulaci se soubory, shelly, kompilatory, webove prohliee, prohliee a
editory obrazk a soubor, atd.
Vechny pikazy navraceji pi ukoneni navratovou hodnotu. Tuto hodnotu lze
testovat (nap. ve vtin shell obsahuje promnna $? navratovou hodnotu
naposledy vykonaneho pikazu) a zjistit tak, zda pikaz skonil uspchem.
Je konvenci, e navratova hodnota 0 znamena uspch, zatimco nenulova
navratova hodnota znamena, e pikaz byl neuspny. (Podrobnosti jsou
uvedeny v wait(2).) nenulova navratova hodnota me byt v rozsahu 1 a
255 a nktere pikazy pouivaji rzne hodnoty pro uvedeni dvodu selhani
pikazu.
POZN'AMKY
Linux je druh Unixu a vechny uivatelske pikazy na prvni pohled pracuji
v Unixu stejn jako v Linuxu (a FreeBSD a mnoha dalich Unix-like
systemech).
Linux ma GUI (graphical user interfaces; graficke uivatelske rozhrani),
kde se da ukazovat, klikat a petahovat a snad i nco udlat bez peteni
spousty dokumentace. Tradinim Unixovym prostedim je CLI (command line
interface; pikazova adka), kde se vypisuji pikazy, ktere ikaji poitai,
co ma dlat. To je rychleji a uinnji, ale nejprve je nutne zjistit, jake
pikazy jsou k dispozici. Nie je uvedeno nezbytne minimum pro zaatek.
Login
Abyste mohl pracovat, pravdpodobn se nejprve musite pihlasit (login),
tj. zadat sve uivatelske jmeno a heslo. Viz te login(1). Program login
potom spusti shell (interpret pikaz). V pipad pihlaovani v grafice se
objevi obrazovka s nabidkami nebo ikonami a shell v okn lze spustit
kliknutim myi. Viz te xterm(1).
Shell
Pikazy se pii shellu, interpretu pikaz. Ten neni zabudovany, je to jen
program a je mone si zvolit jiny shell. Kady ma svj oblibeny.
Standardnim shellem je sh. Viz te ash(1), bash(1), csh(1), zsh(1),
chsh(1).
Typicka relace me vypadat takto:
knuth login: aeb
Password: ********
% date
Ut Srp 6 23:50:44 CEST 2002
% cal
Srpen 2002
Ne Po Ut St t Pa So
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
% ls
bin tel
% ls -l
celkem 2
drwxrwxr-x 2 aeb 1024 srp 6 23:51 bin
-rw-rw-r-- 1 aeb 37 srp 6 23:52 tel
% cat tel
maja 0501-1136285
peter 0136-7399214
% cp tel tel2
% ls -l
celkem 3
drwxr-xr-x 2 aeb 1024 srp 6 23:51 bin
-rw-r--r-- 1 aeb 37 srp 6 23:52 tel
-rw-r--r-- 1 aeb 37 srp 6 23:53 tel2
% mv tel tel1
% ls -l
celkem 3
drwxr-xr-x 2 aeb 1024 srp 6 23:51 bin
-rw-r--r-- 1 aeb 37 srp 6 23:52 tel1
-rw-r--r-- 1 aeb 37 srp 6 23:53 tel2
% diff tel1 tel2
% rm tel1
% grep maja tel2
maja 0501-1136285
%
a tady stisknuti CTRL-D relaci ukonilo. % zde znamena vyzvu pikazove
adky (prompt) -- shell tak ika, e je pipraven vykonat dali pikaz.
Prompt me byt rzn upraven a me napikald obsahovat uivatelske jmeno,
aktualni adresa, as, apod. Piazeni PS1="Co dal, pane?" zmni prompt na
zadany tvar.
Vidli jsme, e existuji pikazy date (zobrazi datum a as) a cal (zobrazi
kalenda).
Pikaz ls vypie obsah aktualniho adresae -- ekne jake soubory tam jsou.
S volbou -l bude vypis dlouhy, bude obsahovat vlastnika, velikost,
datum a prava, ktera maji lide pro teni a/nebo zapis do souboru.
Napiklad soubor "tel" je velke 37 bajt, jeho vlastnikem je aeb,
vlastnik jej me ist i zapisovat, ostatni pouze ist. Vlastnik a prava
mohou byt zmnni pikazy chown a chmod.
Pikaz cat zobrazi obsah souboru. (Jmeno je odvozeno z "concatenate and
print" ("spoj a vytiskni"): vechny soubory zadane jako parametry jsou
spojeny a poslany na "standardni vystup", kterym je zde obrazovka
terminalu.)
Pikaz cp ("copy" - "kopirovat") zkopiruje soubor. Naopak pikaz mv
("move" - "pesunout") jej jen pejmenuje.
Pikaz diff vypie rozdily mezi dvma soubory. V uvedenem pipad nevypsal
nic, protoe adne rozdily nebyly.
Pikaz rm ("remove" -- "odstranit") smae soubor -- bute opatrni! je pry.
Neni tu adny ko apod. Smazany znamena ztraceny.
Pikaz grep ("g/re/p") najde vyskyt etzce v jednom nebo vice souborech.
Zde nael Majovo telefonni islo.
Cesty a aktu'aln'i adres'a
Soubory jsou uspoadany ve stromove struktue, hierarchii soubor. Kady
ma svou cestu("pathname"), ktera popisuje cestu od koene stromu (ktery
se jmenuje /) k souboru. Takova uplna cesta me byt nap. /home/aeb/tel.
Pouivat stale uplne cesty by bylo nepohodlne a jmeno souboru v
aktualnim adresai lze urit i jen pomoci posledni sloky cesty. Proto
"/home/aeb/tel" lze zkratit na "tel", pokud je aktualnim adresaem
"/home/aeb".
Pikaz pwd vypie aktualni adresa (Pozn.pekl.: zkratka z "print working
directory").
Pikaz cd zmni aktualni adresa. Zkuste "cd /" a "pwd" a "cd" a "pwd".
Adres'ae
Pikaz mkdir vytvoi novy adresa.
Pikaz rmdir odstrani prazdny adresa. Pokud adresa neni prazdny, postuje
si.
Pikaz find (s ponkud koatou syntaxi) najde soubory se zadanym jmenem
nebo jinymi vlastnostmi. Nap. "find . -name tel" bude hledat soubor
"tel" a zane v aktualnim adresai (ktery se nazyva "."). A "find /
-name tel" udla to same, ale zane v koenovem adresai. Rozsahle
prohledavani nkolikagigabajtoveho disku je asov narone a tak me byt
lepi pouit locate(1).
Disky a souborov'e syst'emy
Pikaz mount pipoji souborovy system, ktery se nachazi na njakem disku
(nebo disket, CD-ROMu apod.) do hierarchie soubor. A umount jej zase
odpoji. Pikaz df ekne, kolik zbyva na disku volneho mista.
Procesy
V Unixovych systemech bi najednou mnoho uivatelskych i systemovych
proces. Ten, se kterym prav pracujete bi v poped'i, ostatni v pozad'i.
Pikaz ps ukae, ktere procesy jsou aktivni a jaka maji isla. Pikazem
kill se jich lze zbavit. Bez adne volby je to patelsky poadavek: prosim
jdi pry. Ale "kill -9" nasledovany islem procesu znamena okamite
zabiti. Procesy bici v popedi mohou byt asto ukoneny stiskem CTRL-C.
Z'isk'av'an'i informac'i
Existuji tisice pikaz a kady z nich ma mnoho voleb. Je zvykem, e
pikazy jsou dokumentovany v manu'alov'ych str'ank'ach, (jako je tato), take
pikaz "man kill" vypie dokumentaci pikazu "kill" (a "man man" vypie
dokumentaci pikazu "man"). Pikaz man posila text pes pager, kterym je
obvykle less. Pro pesun na dali stranku stisknte mezernik, pro ukoneni
stisknte q.
V dokumnetaci se obvykle na manualove stranky odkazuje jmenem a islem
sekce, nap. man(1). Manualove stranky jsou hutne a s jejich pomoci
snadno zjistite zapomenute podrobnosti. Pro zaateniky jsou vhodnji
jednodui texty s vice piklady.
Spousta GNU/FSF software je provazena info soubory. Napite "info info"
pro uvod do pouivani programu "info".
Specialni temata jsou asto rozebrana v HOWTO. Podivejte se do
/usr/share/doc/howto/en a pokud tam najdete HTML soubory, pouijte
prohlie.
DAL'I INFORMACE
standards(7)
TIR'A
Tato stranka je souasti projektu Linux man-pages. Popis projektu a
informace o hlaeni chyb najdete na
http://www.kernel.org/doc/man-pages/.