Provided by: manpages-cs_4.15.0-9_all 
JMÉNO
dir - vypíše obsah adresáře
POUŽITÍ
dir [VOLBA]... [SOUBOR]...
POPIS
Vypisuje informace o SOUBORECH (implicitně z aktuálního adresáře). Jestliže není zadán
žádný z přepínačů -cftuvSUX nebo --sort, výstup bude seřazen abecedně.
Povinné argumenty dlouhých přepínačů jsou také povinné u odpovídajících krátkých
přepínačů.
-a, --all
nebude ignorovat položky začínající na .
-A, --almost-all
nevypisuje `.' a `..'
--author
spolu s -l vypíše jméno autora každého souboru
-b, --escape
negrafické znaky escapuje ve stylu jazyka C
--block-size=VELIKOST
spolu s -l vypisuje velikosti v násobcích VELIKOSTI, např. --block-size=M; popis
formátu VELIKOSTI je uveden níže
-B, --ignore-backups
nevypisuje soubory, jejichž jména končí na ~, pokud nejsou zadána v příkazovém
řádku.
-c s -lt: řadí podle ctime a vypisuje ctime (čas poslední změny i-uzlových informací);
s -l: vypisuje ctime, řadí podle názvu souboru; jinak: řadí podle ctime, vypisuje
od nejnovějších
-C vypisuje položky do sloupců
--color[=KDY]
obarví výstup; KDY smí být „always“ (vždy, výchozí hodnota), „auto“ nebo „never“
(nikdy), podrobnosti níže
-d, --directory
vypíše názvy adresářů místo jejich obsahu
-D, --dired
generuje výstup určený pro mód dired Emacsu
-f nebude vypisovat obsah adresářů setříděně, zapne -aU, vypne -ls --color
-F, --classify
za jména souborů připojí znak indikující typ souboru (jeden z */=>@|)
--file-type
podobné, jen nepřipojuje '*'
--format=SLOVO
across -x (napříč), commas -m (čárky), horizontal -x (horizontální), long -l
(dlouhý), single-column -1 (jeden sloupec), verbose -l (upovídaný), vertical -C
(vertikální)
--full-time
jako -l --time-style=full-iso
-g jako -l, ale nevypisuje vlastníka
--group-directories-first
seskupí adresáře a zobrazí je před ostatními soubory;
lze použít s volbou --sort, ale použití --sort=none (-U) seskupování zruší
-G, --no-group
ve dlouhých výpisech nebudou uvedeny informace o skupině
-h, --human-readable
při -l a -s vypisuje velikosti jako 1K, 234M, 2G atd.
--si podobné, ale používá násobky 1000, ne 1024
-H, --dereference-command-line
následuje symbolické odkazy zadané na příkazové řádce
--dereference-command-line-symlink-to-dir
následuje symbolické odkazy zadané na příkazové řádce,
pokud je jejich cílem adresář
--hide=VZOR
nevypisuje položky, které odpovídají zadanému shellovému VZORu (může být překryto
volbami -a nebo -A)
--hyperlink[=KDY]
hyperodkazy z názvů souborů; KDY může být „always“ (vždy, výchozí chování), „auto“
nebo „never“ (nikdy)
--indicator-style=STYL
podle zadaného STYLu připojí indikátor ke jménu každé položky: none (žádný; výchozí
volba), slash (-p), file-type (--file-type), classify (-F)
-i, --inode
vypisuje číslo i-uzlu pro každý soubor
-I, --ignore=VZOR
nevypíše soubory, jejichž jména odpovídají shellovému VZORu
-k, --kibibytes
u zaplnění disku použije 1024bajtové bloky; použije se pouze s -s a souhrny u
adresářů
-l použije dlouhý formát výpisu
-L, --dereference
vypíše informace o souborech, na které se odkazují symbolické odkazy, místo
informací o odkazech samotných
-m vypisuje seznam položek oddělených čárkami
-n, --numeric-uid-gid
jako -l, ale vypisuje vlastníka a skupinu (UID a GID) číselně
-N, --literal
vypisuje jména souborů tak, jak jsou na uložena
-o jako -l, ale bez informace o skupině
-p, --indicator-style=slash
připojí za jméno každého adresáře znak `/'
-q, --hide-control-chars
vypisuje otazníky místo netisknutelných znaků
--show-control-chars
vypisuje netisknutelné znaky ve jménech souborů tak, jak jsou (výchozí, pokud není
výstupem terminál a použitým programem 'ls')
-Q, --quote-name
vypisuje jména souborů v uvozovkách
--quoting-style=ZPŮSOB
použije způsob citování ZPŮSOB pro jména souborů: literal (doslovný), locale
(lokalizovaný), shell, shell-always (vždy shell), shell-escape (escapovaný shell),
shell-escape-always (vždy escapovaný shell), c, escape; (přebije proměnnou
prostředí QUOTING_STYLE)
-r, --reverse
výpis bude setříděn v obráceném pořadí
-R, --recursive
vypíše obsah všech adresářů rekurzivně
-s, --size
vypisuje velikost souborů, v blocích
-S výstup seřadí podle délky souborů, největší první
--sort=SLOVO
výstup seřadí podle SLOVA: none (-U), size (-S), time (-t), version (-v), extension
(-X)
--time=SLOVO
použije jiný čas než čas změny obsahu: čas přístupu (-u): atime, uaccess, use; čas
změny metadat (-c): ctime, status čas vytvoření: birth, creation;
s -l SLOVO určuje, který čas bude vypsán, se --sort=time, řadí podle SLOVA
(nejnovější první)
--time-style=STYL_ČASU
formát času/data pro -l; vizte STYL_ČASU níže
-t výstup seřadí podle času, nejnovější jako první; vizte přepínač --time
-T, --tabsize=n
předpokládá, že tabulátor má šířku n, namísto výchozích 8
-u s -lt seřadí podle a vypíše čas posledního přístupu; s -l vypíše tento čas, ale
seřadí podle názvů souborů, nejnovější první;
-U netřídí; položky jsou vypisovány v pořadí, v jakém se nacházejí v adresáři
-v přirozené řazení (verzovacích) čísel v textu
-w, --width=SLOUPCŮ
nastaví šířku výstupu, 0 znamená bez omezení
-x vypisuje soubory do sloupců tříděných vodorovně
-X třídí abecedně podle přípon
-Z, --context
vypíše pro každý soubor jakýkoliv bezpečnostní kontext
-1 vypíše jeden soubor na jeden řádek; „\n“ lze předejít pomocí -q nebo -b
--help vypíše návod k použití na standardní výstup a bezchybně skončí
--version
Vypíše informaci o verzi programu a skončí
Argument VELIKOST je celé číslo a volitelná jednotka (příklad: 10K je 10 * 1024). Jednotky
jsou K, M, G, T, P, E, Z, Y (mocniny 1024) nebo KB, MB, … (mocniny 1000). Lze též použít
binární jednotky: KiB=K, MiB=M a tak dále.
Argument STYL_ČASU může být full-iso (plné ISO), long-iso (dlouhé ISO), iso, locale
(národní prostření) nebo +FORMÁT. FORMÁT je interpretován stejně jako při date(1). Pokud
FORMÁT je FORMÁT1<nový_řádek>FORMÁT2, pak FORMÁT1 se použije na staré soubory a FORMÁT2 na
nové soubory. STYL_ČASU s předponou „posix-“ se uplatní jen mimo národní prostředí POSIX.
Výchozí styl lze rovněž vybrat proměnnou prostředí TIME_STYLE.
Odlišování druhů souborů barvami je standardně zakázáno. Zákaz lze nařídit i pomocí
--color=never. Při použití --color=auto, bude ls vkládat kódy barev jen, když standardní
výstup bude napojen na terminál. Toto nastavení lze ovlivnit proměnnou prostředí
LS_COLORS. Nastavit ji lze příkazem dircolors(1).
Návratový kód:
0 vše v pořádku,
1 drobné problémy (např. nebylo možné přistoupit k podadresáři),
2 závažné problémy (např. nebylo možné přistoupit k argumentu z příkazové řádky).
AUTOR
Napsal Richard M. Stallman a David MacKenzie.
HLÁŠENÍ CHYB
On-line nápověda GNU coreutils: <https://www.gnu.org/software/coreutils/>
Chyby v překladu hlaste na <https://translationproject.org/team/cs.html> (česky)
COPYRIGHT
Copyright © 2020 Free Software Foundation, Inc. Licence GPLv3+: GNU GPLverze 3 nebo
novější <https://gnu.org/licenses/gpl.html>.
Toto je volné programové vybavení: můžete jej měnit a šířit. Je zcela BEZ ZÁRUKY, v
rozsahu povoleném zákonem.
DALŠÍ INFORMACE
Úplná dokumentace je na: <https://www.gnu.org/software/coreutils/dir>
nebo dostupná lokálně skrze: info '(coreutils) dir invocation'
PŘEKLAD
Překlad této příručky do španělštiny vytvořili Pavel Heimlich <tropikhajma@gmail.com>
Tento překlad je bezplatná dokumentace; Přečtěte si GNU General Public License Version 3
⟨https://www.gnu.org/licenses/gpl-3.0.html⟩ nebo novější ohledně podmínek autorských práv.
Neexistuje ŽÁDNÁ ODPOVĚDNOST.
Pokud narazíte na nějaké chyby v překladu této příručky, pošlete e-mail na adresu
⟨translation-team-cs@lists.sourceforge.net⟩.