Provided by: systemtap-doc_4.8-1_amd64 bug

JMÉNO

       systemtap - systemtap initskript služba

POUŽITÍ

       service systemtap COMMAND [OPTIONS] [SCRIPT...]

POPIS

       SystemTap  initskript  služba  umožňuje spouštět systemtap skripty jako systémové služby a
       pohodlně je ovládat. Skripty mohou být  nastartovány  na  individuální  žádost,  nebo  při
       startu  systému.  Na  systémech,  které  využívají dracut je také možné umístit skripty do
       initramfs a mít je spuštěné během boot procesu.

       Existují volby a parametry, které ovlivňují  globální  chování  služby  nebo  jednotlivých
       skriptů.  Mezi  skripty  lze  vytvořit závislosti, tak že nastartování jednoho automaticky
       způsobí nastartování jiného.

       Konfigurační soubor initskriptu se nachází v /etc/systemtap/config.  Přijatelné  parametry
       jsou detailně popsány v sekci GLOBÁLNÍ PARAMETRY.

       Skript  musí  být  umístěn  v  adresáři  /etc/systemtap/script.d  a musí mít příponu .stp.
       Poznamenejme, že když se systemtap skripty pouštějí z příkazové  řádky,  jak  je  obvyklé,
       není  přípona  .stp  povinná. Jméno skriptu smí obsahovat jen alfanumerické znaky a '_', a
       nesmí začínat číslem. Adresář pro skripty lze změnit nastavením  parametru  SCRIPT_PATH  v
       konfiguračním souboru.

PŘÍKAZY

       Musí být uveden jeden z následující příkazů:

       start  Start  skriptů.  Pokud  žádné  skripty  nebyly určeny, nastartují se skripty určené
              nastavením DEFAULT_START. Pokud DEFAULT_START není nastaveno, nastartují se všechny
              skripty v adresáři skriptů. Pro skripty, které již běží se příkaz "start" ignoruje.
              Příkaz "start" selže, pokud start skriptů selže (viz též nastavení PASSALL).

              Pokud je zapnutá  volba  AUTOCOMPILE,  příkaz  se  pokusí  sestavit  (nebo  obnovit
              sestavení) skriptů v případě, že je platná jedna z následujících podmínek:

              - Cache se zkompilovanými skripty neexistuje.

              - Čas modifikace (mtime) původního skriptu se změnil.

              - Skript se spouští s jinými volbami.

              - Změnil se výstup `uname -a`.

       stop   Zastavit  skripty.  Pokud  žádné  skripty  nebyly určeny, zastaví se všechny běžící
              skripty. Pro skripty, které neběží, se tento příkaz bude  ignorovat.  Příkaz  selže
              pokud selže zastavení některého ze skriptů (viz též nastavení PASSALL).

       restart
              Zastavit a opět nastartovat skripty.

       status Zobrazit stav skriptů a jejich závislosti.

       compile
              Přeložit  skripty, ale nestartovat je. Pokud skripty již byly přeloženy, dotázat se
              na potvrzení dříve, než dojde k přepsání cache. Kompilovat pro běžící  jádro,  nebo
              pro jádro určené prostřednictvím volby -r.

       onboot Učinit  určené  skripty  součástí  initramfs,  aby  mohly být spuštěny během startu
              stroje. Tento příkaz je dostupný jen na systémech, které používají dracut. Pokud se
              neurčí žádný skript, všechny systemtap skripty se z initramfs odstraní.

              Initramfs  se  vytváří pro aktuální jádro, nebo pro jádro určené volbou -r. Výchozí
              umístění initramfs je /boot/initramfs-KVER.img, kde KVER  odpovídá  výstupu  `uname
              -r`.  Příkaz  "onboot"  dále  obnoví nastavení zavaděče systému tak, aby byl použit
              nový initramfs. Pokud se má vytvořit initramfs v jiném umístění, použijte volbu -o.
              V tomto případě se nastavení zavaděče systému nezmění.

              Pokud  výstupní  soubor již existuje, bude přepsán pokud není dán přepínač -b , kdy
              se původnímu souboru přidá přípona .bak namísto přepsání. Pokud ale .bak soubor již
              existuje, nebude přepsán.

              UPOZORNĚNÍ:  Nepoužívejte  volbu  -o  příkazu  stap(1)  u "onboot" skriptů, protože
              skript poběží dříve, než se namountuje kořenový souborový systém. Pokud potřebujete
              více místa pro výstup, zvětšete velikost bufferu.

       cleanup
              Odstranit  specifikované  skripty  z  cache.  Pokud není specifikován žádný skript,
              budou smazány všechny. Smaže se jen cache pro aktuální jádro, nebo pro jádro určené
              volbou -r. Před smazáním cache bude požadováno potvrzení.

VOLBY

       Některé  příkazy  přijímají  volby.  Nicméně, protože uživatelé nemohou předávat volby při
       zavádění OS, jsou volby určeny pouze pro  ovládání  skriptů  běžících  až  po  nabootování
       systému a pro testování.

       -c CONFIG_FILE
              Určuje alternativní konfigurační soubor.

       -R     Při použití s start a stop příkazy značí, že mají být vzaty v potaz závislosti mezi
              skripty a to rekurzivně.

       -r KERNEL_RELEASE
              Při použití s compile, onboot, a  cleanup  příkazy,  určuje  cílové  jádro.  Formát
              KERNEL_RELEASE musí odpovídat formátu `uname -r`.

       -y     Odpověz ano na všechny dotazy.

       -o PATH.IMG
              Při použití s příkazem onboot určuje umístění initramfs. Pokud se určí, konfigurace
              zavaděče se nezmění. Pokud určen není, konfigurace zavaděče se změní tak,  aby  byl
              při následujícím startu použit nový initramfs.

       -b     Při  použití  s příkazem onboot, zazálohuje existující initramfs připojením přípony
              .bak namísto aby existující initramfs přepsal, což  se  stane  není-li  tato  volba
              použita.

GLOBÁLNÍ PARAMETRY

       Tyto parametry ovlivňují obecné chování služby. Nastavují se v konfiguračním souboru.

       SCRIPT_PATH
              Určuje  absolutní  cestu  adresáře  pro  skripty,  se kterými může služba pracovat.
              Skripty musí mít příponu .stp. Výchozí hodnota je /etc/systemtap/script.d.

       CONFIG_PATH
              Určuje absolutní cestu adresáře pro konfigurační soubory skriptů. Tyto konfigurační
              soubory  obsahují  volby specifické pro jednotlivé skripty. Musí mít příponu .conf.
              Výchozí umístění je /etc/systemtap/conf.d.

       CACHE_PATH
              Umístění cache adresáře. Výchozí umístění je /var/cache/systemtap.

       TEMP_PATH
              Umístění dočasného adresáře, kam systemtap odkládá dočasné soubory, které  vznikají
              při kompilaci systemtap jaderného modulu. Výchozí umístění je /tmp.

       STAT_PATH
              Absolutní  cesta  k  adresáři  se stavovými soubory pro jednotlivé skripty. Výchozí
              umístění je /var/run/systemtap.

       LOG_FILE
              Absolutní cesta k logovacímu souboru. Všechny zprávy se posílají do tohoto  souboru
              (včetně  kompilačních chybových hlášení a hlášení o chybách běhu). Výchozí umístění
              je /var/log/systemtap.log.

       PASSALL
              Pokud tato volba je nastavena (yes), pak systemtap služba pracující s mnoha skripty
              zahlásí  chybu,  pokud  kterýkoliv  ze  skriptů  zhavaruje.  Pokud  tato volba není
              nastavena (no) vypíše systemtap služba v takovém případě jen varování.

       RECURSIVE
              Pokud tato volba je nastavena (yes), služba systemtap bude brát v potaz  závislosti
              mezi  skripty  a  to rekurzivně (odpovídá volbě -R). Tato volba je platná jen pokud
              byly na příkazové řádce určeny skripty. Výchozí hodnota je no.

       AUTOCOMPILE
              Pokud je tato volba nastavena (yes), služba systemtap se pokusí zkompilovat  určené
              skripty  pokud  nenalezne  odpovídající  validní položky v cache. Jinak související
              příkaz selže. Výchozí hodnota je yes.

       DEFAULT_START
              Určuje skripty, které se  mají  nastartovat  jako  výchozí.  Pokud  je  tato  volba
              vynechána  (nebo  nastavena  na  prázdnou hodnotu), nastartují se všechny skripty v
              adresáři. Výchozí hodnota je "".

       ALLOW_CACHEONLY
              Pokud je tato volba nastaveba (yes), služba umožní nastartování také skriptům,  pro
              něž  existují  v cache validní data, ale v adresáři pro skripty jejich zdrojový kód
              chybí. Výchozí hodnota je no.

              VAROVÁNÍ: S touto volbou může služba nastartovat neočekávané skripty nacházející se
              v cache. Před startem služby je vhodné obsah cache zkontrolovat.

       LOG_BOOT_ERR
              Protože  "boot-time"  skripty  se  spouštějí  dříve  než  je  namountován  kořenový
              souborový systém, nelze chybový výstup programy staprun posílat do LOG_FILE jak  je
              obvyklé.  Nicméně  log  lze  přesměrovat  do  /run/systemtap/$script.log nastavením
              LOG_BOOT_ERR na yes. Pokud STAT_PATH je odlišná od výchozí hodnoty, budou  logovací
              soubory přesunuty na požadované místo dříve, než se spustí jakýkoliv příkaz služby.
              Výchozí hodnota je no.

       Zde je ukázka konfiguračního souboru.

              SCRIPT_PATH=/var/systemtap/script.d/
              PASSALL=yes
              RECURSIVE=no

PARAMETRY SKRIPTŮ

       Tyto parametry ovlivňují kompilaci skriptů, nebo jejich chování za běhu.  Nastavují  se  v
       konfiguračních souborech umístěných v adresáři CONFIG_PATH.

       <SCRIPT>_OPT
              Určuje  volby,  které se předají příkazu stap(1) před vykonáním skriptu. Zde SCRIPT
              je jméno skriptu bez přípony .stp. Poznamenejme, že volba -F se použije vždy.

              Při kompilaci skriptů se ignorují následující volby: -p, -m, -r, -c,  -x,  -e,  -s,
              -o, -h, -V, -k.

              Při  spouštění  skriptů  se ignorují následující volby: -h, -V, -v, -t, -p, -I, -e,
              -R, -r, -m, -k, -g, -P, -D, -b, -u, -q, -w, -l, -d, -L, -F, a všechny dlouhé volby.

       <SCRIPT>_REQ
              Určuje závislosti skriptu (t.j. určuje, který skript je vyžadován daným  skriptem).
              Pokud foo.stp vyžaduje (nebo potřebuje běžet po) bar.stp, nastavte

              foo_REQ="bar"

              Více skriptů lze nastavit jako mezerami oddělený seznam.

       Příklad konfiguračního souboru:

              script1_OPT="-o /var/log/script1.out"
              script2_OPT="-o /var/log/script2.out"
              script2_REQ="script1"

PŘÍKLADY

       INSTALACE SKRIPTŮ
              Nakopírujme SystemTap skript (např. "script1.stp") do relevantního adresáře:

              # cp script1.stp /etc/systemtap/script.d/

              Pak můžeme nastavit volby pro daný skript. Například:

              # vi /etc/systemtap/conf.d/group1
              script1_OPT="-o /var/log/group1.out"

              Pokud  poté  nainstalujeme  skript,  např.  "script2.stp",  který má být spuštěn po
              "script1.stp", máme zde závislost mezi skripty. Tu ošetříme následovně:

              # cp script2.stp /etc/systemtap/script.d/
              # vi /etc/systemtap/conf.d/group1
              script2_OPT="-o /var/log/group2.out"
              script2_REQ="script1"

              V tomto případě, pokud stap(1) selže při startu, služba SystemTap se  ani  nepokusí
              nastartovat script2.

       TESTOVÁNÍ
              Po nainstalování skriptů můžeme ověřit, že fungují takto:

              # service systemtap start
              # service systemtap stop

              Mohli bychom být konkrétnější, například takto:

              # service systemtap start script1
              # service systemtap stop script1

              Pokud nenastaly chyby, máme vše připraveno k použití.

       ZAPNUTÍ SLUŽBY
              Jakmile  jsme  spokojeni  se  skripty a testování dopadlo úspěšně, můžeme SystemTap
              službu zapnout tak, aby se automaticky nastartovala po zavedení systému:

              # chkconfig systemtap on

       MAZÁNÍ SKRIPTŮ
              Skripty se smažou  prostým  jejich  odstraněním  z  adresáře  pro  skripty  a  také
              odstraněním jejich konfiguračních souborů plus případně relevantních nastavení:

              # rm /etc/systemtap/script.d/script2.stp
              # vi /etc/systemtap/conf.d/group1

              Pokud skript stále běží, měli bychom jej zastavit:

              # service systemtap stop script2

              Také můžeme smazat relevantní cache:

              # service systemtap cleanup script2

       PŘÍPRAVA NA POVÝŠENÍ JÁDRA
              Obvykle  není  třeba  dělat  nic  neobvyklého  když  se startuje nové jádro. Služba
              SystemTap pozná, že verze jádra se liší proti obsahu cache a  rekompiluje  skripty.
              Kompilaci lze provést předem, abychom se vyhnuli kompilaci v době závádění systému:

              # service systemtap compile myscript -r <NEW_KERNEL_VERSION>

       IMPORT ZKOMPILOVANÝCH SKRIPTŮ
              V  prostředí,  kde  nejsou  k dispozici kompilační nástroje (např. kompilátor, nebo
              ladicí informace), jako je např. produkční systém, lze skripty  přeložit  na  jiném
              (vývojářském) stroji:

              # service systemtap compile myscript -r \
              >   <KERNEL_VERSION_OF_TARGET_MACHINE>
              # tar czf stap-scripts-<kernel-version>.tar.gz \
              >   /var/cache/systemtap/<kernel-version> \
              >   /etc/systemtap/conf.d/<configfile>

              A poté je přesunout na cílový stroj.

       STARTOVÁNÍ SKRIPTŮ V DOBĚ ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU (ONBOOT PROBING)
              lužba  SystemTap  umožňuje také nastartovat skripty poblíž začátku procesu zavádění
              OS tím, že vytvoří initramfs obsahující  systemtap  modul  pro  daný  skript.  Tato
              funkcionalita  je  dostupná  jen  na  systémech,  které  používají dracut. Spuštění
              skriptu v této časné fázi startu OS zpřístupňuje informace, které je jinak  obtížné
              získat.

              Nejdříve  nainstalujeme  skript  do  odpovídajícího  adresáře  a provedeme potřebná
              nastavení:

              # cp myscript.stp /etc/systemtap/script.d
              # vi /etc/systemtap/conf.d/myscript.conf

              Pro přidání skriptu do initramfs použijeme příkazonboot:

              # service systemtap onboot myscript

              Pokud daný skript není zkompilovaný a uložený  v  cache,  dojde  ke  kompilaci.  Ve
              výchozím  umístění  bude  vytvořen nový initramfs. Mohli bychom použít volbu -b pro
              vytvoření zálohy původního initramfs. Nyní můžeme restartovat systém.

       POUŽITÍ ALTERNATIVNÍHO INITRAMFS
              Pokud bychom chtěli nastartovat skript během následujícího bootu, ale  ne  později,
              můžeme použít volbu -o k určení alternativního umístění initramfs:

              # service systemtap onboot myscript \
              >   -o /boot/special_initramfs.img

              Jakmile  je initramfs vytvořen, je možné jej použít prostou úpravou parametrů jádra
              při startu systému.

       VYTVOŘENÍ INITRAMFS PRO JINÉ JÁDRO
              Stejně jako u příkazu compile, můžeme i zde použít volbu -r, abychom  určili  jádro
              pro  které  chceme  vytvořit  initramfs.  To  může  být užitečné např. chceme-li se
              připravit na upgrade. Například:

              # service systemtap onboot myscript \
              >   -r 3.12.6-200.fc19.x86_64

       ODSTRANĚNÍ SKRIPTŮ Z INITRAMFS
              K odstranění skriptů z initramfs stačí spustit příkaz onboot bez parametrů:

              # service systemtap onboot

              Takto se vytvoří nový initramfs bez SystemTap modulů.

       HLEDÁNÍ CHYB ONBOOT MECHANIZMU
              Přidáním parametru  'rdinitdebug'  mezi  parametry  jádra  lze  zvýšit  upovídanost
              programu  dracut. Další informace lze získat z dmesg/journalctl -ae. Chybový výstup
              programu staprun lze získat nastavením LOG_BOOT_ERR na yes.

VIZ TÉŽ

       stap(1) dracut(8) new-kernel-pkg(8)

CHYBY

       Použijte  projektovou  bugzillu,  nebo  mailing  list.   http://sourceware.org/systemtap/,
       <systemtap@sourceware.org>.

       error::reporting(7stap), https://sourceware.org/systemtap/wiki/HowToReportBugs

                                                                                     SYSTEMTAP(8)