Provided by: util-linux-locales_2.39.3-9ubuntu6_all bug

JMÉNO

       fstab - statická informace o souborových systémech

POUŽITÍ

       /etc/fstab

POPIS

       Soubor fstab obsahuje popisnou informaci o souborových systémech, které systém umí
       připojit. fstab je programy pouze čten, nikoli zapisován. Je starostí správce jej správně
       vytvořit a udržovat. Pořadí záznamů ve fstab je důležité, protože nástroje fsck(8),
       mount(8) a umount(8) postupně fstab procházejí a řídí tak svoji činnost.

       Každý souborový systém je popsán na samostatném řádku. Jednotlivá pole každého řádku jsou
       oddělena tabulátory nebo mezerami. Řádky začínající znakem „#“ jsou komentáře. Prázdné
       řádky jsou ignorovány.

       Následuje typická ukázka záznamu fstab:

           LABEL=t-home2   /home      ext4    defaults,auto_da_alloc      0  2

   První položka (fs_spec).
       This field describes the block special device, remote filesystem or filesystem image for
       loop device to be mounted or swap file or swap device to be enabled.

       Pro normální připojení toto je (odkaz na) i-uzel zvláštního blokového zařízení (lze
       vyrobit pomocí mknod(2)), jehož zařízení se má připojit. Například /dev/cdrom nebo
       /dev/sdb7. Pro připojení NFS je tato položka <stroj>:<adresář>, například knuth.aeb.nl:/.
       V případě souborových systémů bez úložiště lze použít jakýkoliv řetězec. Tan pak bude
       například uveden ve výstupu df(1). Typické využití je proc pro procfs; mem, none nebo
       tmpfs pro tmpfs. Další zvláštní souborové systémy, jako udev nebo sysfs, se do fstab
       obvykle neuvádějí.

       Místo názvu zařízení lze zadat LABEL=<jmenovka> nebo UUID=<UUID>. Toto je doporučený
       postup, protože názvy zařízení jsou často výsledkem nahodilého pořadí detekce hardwaru a
       mohou se změnit, když se další disky přidají nebo odeberou. Příklady: „LABEL=Boot“ nebo
       „UUID=3e6be9de-8139-11d1-9106-a43f08d823a6“. (Jmenovku souborové systému můžete nastavit
       nástrojem určeným pro konkrétní souborový systém. Například e2label(8), xfs_admin(8) nebo
       fatlabel(8).)

       Rovněž je možné použít PARTUUID= nebo PARTLABEL=. Tyto identifikátory oddílů jsou
       podporovány například s tabulkou rozdělení disku GUID (GPT).

       Pro podrobnosti o identifikátorech zařízení nahlédněte do mount(8), blkid(8) a lsblk(8).

       Pamatujte, že mount(8) používá UUID jako řetězce. Řetězcová reprezentace UUID by se měla
       zakládat na malých písmenech. Avšak pro zadání identifikátoru souborových systémů FAT a
       NFTS se používají písmena velká (např. UUID="A40D-85E7" nebo UUID="61DB7756DB7779B3").

   Druhá položka (fs_file).
       This field describes the mount point (target) for the filesystem. For swap area, this
       field should be specified as `none'. If the name of the mount point contains spaces or
       tabs these can be escaped as `\040' and '\011' respectively.

   Třetí položka (fs_vfstype).
       Tato položka popisuje druh souborového systému. Linux podporuje mnoho druhů systémů: ext4,
       xfs, btrfs, f2fs, vfat, ntfs, hfsplus, tmpfs, sysfs, proc, iso9660, udf, squashfs, nfs,
       cifs a mnohé další. Pro podrobnosti vizte mount(8).

       Záznam swap označuje soubor nebo oddíl, který se má použít pro odkládaní (swap) paměti.
       Vizte swapon(8). Záznam none se rovněž hodí pro vázaná (bind) připojení a přesunovaná
       (move) připojení.

       Lze zadat více jak jeden druh. Oddělují se čárkami.

       mount(8) a umount(8) podporují podtypy souborových systémů. Podtyp se definuje pomocí
       přípony „.subtype“. Například „fuse.sshfs“. Je doporučeno použít zápis podtypem než
       přidávat předponu do první položky fstabu (příklad zastaralého použití je
       „sshfs#example.com“).

   Čtvrtá položka (fs_mntops).
       Tato položka popisuje volby pro připojení souborového systému.

       It is formatted as a comma-separated list of options and is optional for mount(8) or
       swapon(8). The usual convention is to use at least "defaults" keyword there.

       It usually contains the type of mount (ro or rw, the default is rw), plus any additional
       options appropriate to the filesystem type (including performance-tuning options). For
       details, see mount(8) or swapon(8).

       Základní volby nezávislé na souborovém systému jsou:

       defaults
           use default options. The default depends on the kernel and the filesystem. mount(8)
           does not have any hardcoded set of default options. The kernel default is usually rw,
           suid, dev, exec, auto, nouser, and async.

       noauto
           nepřipojovat, je-li voláno mount -a (například při startu systému)

       user
           dovolí připojení běžným uživatelem

       owner
           dovolí připojení vlastníkem zařízení

       comment
           nebo x-<název> pro použití programy spravujícími fstab

       nofail
           nehlásí chyby k tomuto zařízení, pokud toto zařízení neexistuje.

   Pátá položka (fs_freq).
       Tyto položku používá program dump(8), aby zjistil, který souborový systém má být
       zálohován. Pokud není uvedeno, výchozí hodnota je 0 (nezálohovat).

   Šestá položka (fs_passno).
       Tuto položku používá program fsck(8) pro určení pořadí kontroly souborových systému při
       startu. Kořenový souborový systém by měl mít hodnotu fs_passno rovnu 1, ostatní souborové
       systémy pak hodnotu _fs_passno rovnu 2. Souborové systémy v rámci jedné diskové jednotky
       jsou kontrolovány postupně, nicméně systémy na různých jednotkách jsou kontrolovány
       najednou, aby se využil paralelismus stroje. Není-li hodnota uvedena, výchozí je nula
       (tzn. kontrola nebude provedena).

SOUBORY

       /etc/fstab, <fstab.h>

POZNÁMKY

       Správná metoda jak číst v programu fstab je použít proceduru getmntent(3) nebo libmount.

       Klíčové slovo ignore použité jako druh souborového systému (3. položka) již není
       podporováno nástrojem mount, který je postaven čistě na knihovně libmount (util-linux od
       verze 2.22).

HISTORIE

       Předchůdce formátu souboru fstab se objevil v 4.0BSD.

DALŠÍ INFORMACE

       getmntent(3), fs(5), findmnt(8), mount(8), swapon(8)

HLÁŠENÍ CHYB

       Pro hlášení chyb (anglicky) použijte systém pro sledování problémů na
       https://github.com/util-linux/util-linux/issues.

TIRÁŽ

       fstab je součástí balíku util-linux, který lze stáhnout z archivu jádra Linuxu
       <https://www.kernel.org/pub/linux/utils/util-linux/>.